Zatímco v Česku už jsou v důchodovém věku, podle slovenských zákonů ještě ne. V uplynulých pěti letech žádalo o česko-slovenský důchod zhruba třicet tisíc Čechů, většina řeší problémy s jeho přiznáním a zůstávají bez jakéhokoli příjmu. Rozdělení důchodového systému patřilo před 25 lety mezi nejnáročnější problémy spojené se zánikem Československa.
Rok bez peněz. Češi, kteří pracovali na Slovensku, stále řeší problémy s důchody
Jednašedesátiletá Tatiana Popová z Jarcové na Vsetínsku se ocitla v důchodovém vakuu. Osmnáct let pracovala na Slovensku a pětadvacet let v Česku. V roce 1994 se s rodinou přestěhovala z Žiliny na Valašsko, je občankou Česka a od loňského září má nárok na starobní důchod. Když ale chtěla ze Slovenska získat doklady, že pracovala v Žilině, narazila.
Základní problém Tatiany Popové je, že podle českých pravidel už je penzistkou s nárokem na důchod, podle slovenského rozhodnutí ale penzistkou bude až od října 2018. „Vzhledem k tomu, že důchodový věk dovršíte 14. října 2018, vaši žádost o důchod zamítáme,“ cituje žena z dopisu od slovenských úřadů. Nechápe, jak je to možné, když je občankou České republiky, kde nárok na důchod má.
Bez dokumentů ze Sloveska peníze nedostane
Smlouva mezi Českem a Slovenskem o sociálním zabezpečení ale mluví jasně. Pokud k 31. 12. 1992, tedy k datu rozdělení federace, byl zaměstnavatel ze Slovenska, což je případ paní Popové, řídí se důchod podle slovenských pravidel. A podle nich žena nárok zatím nemá. Na českou část důchodu sice ano, ale bez dokumentů ze Slovenska není výplata peněz možná.
„Je mi divné, že se to za dvacet pět let ještě nevyřešilo,“ pozastavuje se nad situací Tatiana Popová. Problém neřeší sama, podobných česko-slovenských důchodců jsou tisíce. Rodina paní Popové už sedm měsíců žije jen z důchodu manžela.