Ministerstva vydávají příliš za externí služby, ne vždy je to nutné

Praha - Až o 90 procent vzrostly za poslední dva roky některým ministerstvům náklady na externí právníky a poradce. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ministerstva si od nich například nechávala zpracovat návrhy zákonů nebo zajistit tendry, i když na to měla své vlastní zaměstnance. Kontroloři se zaměřili na resorty průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj a životního prostředí. Člen kolegia NKÚ ve Studiu ČT24 podotkl, že úřad v záležitosti neshledal trestněprávní odpovědnost.

Úřad porovnával třeba výdaje za konzultační, poradenské a právní služby, školení zaměstnanců, překlady, odbornou literaturu nebo nákupy nábytku a vybavení. Zaměřil se na náklady ministerstev životního prostředí (MŽP), průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v letech 2011 a 2012. Celkem prověřil výdaje za 182,9 milionu korun.

„Náklady ministerstev nejvýrazněji rostly u konzultačních, poradenských a právních služeb, a to o desítky procent. U MPO to bylo mezi lety 2010 a 2012 o 67 procent, u MMR 44 procent a u MŽP pak celkem 91 procent,“  sdělila mluvčí NKÚ Olga Málková.

Rekordní meziroční nárůst nákladů na zmíněné služby zaznamenali kontroloři u MPO. V roce 2011 za ně ministerstvo zaplatilo 42 milionů korun, tedy více než dvojnásobek výdajů za rok 2010. 

NKÚ: Ministerstva si najímají soukromé firmy na práci, kterou by mohla dělat sama

Kontroloři kritizují ministerstva, že si najímají za statisíce až miliony korun soukromé firmy na úkoly, které by mohla zvládnout sama. „MPO například zaplatilo externí advokátní kanceláři za zpracování věcného návrhu zákona 239 tisíc korun, přestože danou problematiku měl na ministerstvu v působnosti odbor ekologie, který v té době disponoval 24 zaměstnanci,“ sdělila mluvčí NKÚ.

Ministerstvo si také u externí společnosti objednalo za 2,1 milionu korun zajištění výběrového řízení na pozice šesti ředitelů zkušebních ústavů. V té době ale pracovalo na personálním odboru MPO 18 zaměstnanců.

Jan Vedral, člen kolegia NKÚ

„Ministerstva jsou personálně vybavena, čerpají mzdové prostředky, čili zde existují konstantní náklady na jejich zaměstnance. Překvapuje mě, že si ministerstvo smluvně zajistí analýzu podkladů pro jednání vlády u fyzické osoby. V tom případě je třeba se na to podívat z pohledu faktu, že ministerstvo má několik stovek zaměstnanců, a každý z nich může, pokud mu to věcně přísluší, takové materiály analyzovat. Fyzická osoba zvenku mi v tomto případě připadá nadbytečná.“

MMR si zase nechalo zpracovat třístránkové kontrolní stanovisko za 240 tisíc korun a za 1,1 milionu korun sepsání materiálů k centralizovanému zadávání veřejných zakázek. „A to přesto, že na dvou odborech zabývajících se touto tematikou v té době pracovalo celkem 48 zaměstnanců,“ doplnila Málková.

MŽP například zadalo za 1,6 milionu korun soukromé společnosti zpracování Plánu odpadového hospodaření ČR. „Přitom právě MŽP je ústředním garantem odpadového hospodářství v Česku a na jeho odboru odpadů v té době pracovalo minimálně 17 lidí,“ uvedla mluvčí kontrolorů. Podle mluvčího MŽP Matyáše Vitíka ovšem pracovníci odboru odpadů řeší řadu úkolů a externí firma zpracovávala jen dílčí podklady plánu.

„NKÚ v souvislosti s vysokými náklady na právní služby upozorňuje na nález Ústavního soudu, v němž se mimo jiné praví, že je-li stát k hájení svých právních zájmů vybaven příslušnými organizačnímu složkami, finančně i personálně zajištěnými ze státního rozpočtu, není důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt,“ podotkla mluvčí NKÚ Olga Málková.

MPO kritiku kontrolorů odmítá. „Pro tuto velmi úzkou oblast, kterou je NKÚ zmíněný věcný záměr zákona o zpětném odběru vybraných výrobků, odbor ekologie nedisponuje příslušnými specialisty. Vzhledem ke značné specifičnosti problematiky byla proto věc řešena formou externího zpracovatele,“ uvedl mluvčí MPO Tomáš Paták.

V případě výběrového řízení na pozice ředitelů zkušebních ústavů byly podle něj hlavními důvody zadání externí firmě velký rozsah zakázky, vysoká specializace předmětných státních podniků a požadavek nezávislosti při organizaci těchto výběrových řízení.

Se závěry NKÚ nesouhlasí ani MMR a odmítá například závěr o předraženém kontrolním stanovisku. „Jednalo se o finální posouzení, zda všechny navržené argumenty jsou správné a použitelné, nejsou v rozporu s jinými prezentovanými názory ČR v jiných auditech či projektech a jsou konzistentní. Externí advokátní kancelář musela projít všechny nálezy EK, odpovědi a samotnou dokumentaci projektů. Proběhlo i několik jednání, při kterých se probíral jednotlivě každý nález Evropského účetního dvora,“ hájí své rozhodnutí resort.

„Nedá se říci, že by každé poradenství nebo každá právní služba byly nepotřebné, to zdaleka ne. Ale já si myslím, že by se měly využít na ty velké a složité věci, složité právní spory, arbitráže. Všechny základní agendy by měla ministerstva zvládat interně,“ uvažuje David Ondráčka, ředitel české pobočky Transparency International.

Ministerstva nakupovala stejné zboží za rozdílné ceny, tvrdí úřad

Jednotlivá ministerstva také nakupovala stejné zboží za značně rozdílné ceny. Zatímco MPO loni pořídilo jednu kancelářskou židli v průměru za 1 950 korun, MMR zaplatilo více než trojnásobek, konkrétně 6 232 korun. MMR však argumentuje tím, že průměr navýšil nákup sedmi ředitelských židlí.

MMR pořizovalo výrazně dráž také kancelářský papír. V roce 2011 kupovalo jeden balík papíru v průměru za 106 korun, kdežto MPO za 63 a MŽP za 67 korun. Podle resortu však jde o průměrnou cenu, která zahrnuje i nákup speciálních druhů papíru. „Náklady se u nás navyšují tím, že máme velké repro centrum, kde si tiskneme vlastní brožury,“ sdělila ČT mluvčí MMR Jana Jabůrková.

Třeba ceny telekomunikačních a radiokomunikačních služeb ale mezi roky 2011 a 2012 u všech kontrolovaných ministerstev poklesly. Největší náklady mělo MŽP, které loni zaplatilo za jednoho zaměstnance ročně v průměru 21 tisíc korun, kdežto například u MPO to bylo jen 10 500 korun. Podle mluvčího MŽP se ale daří ministerstvu náklady na telefonní služby trvale snižovat, loni byly oproti roku 2011 nižší o více než 600 tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 6 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 16 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
3. 4. 2026

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
3. 4. 2026

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
3. 4. 2026

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
3. 4. 2026

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
3. 4. 2026

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...