Česká národní banka odpověděla na často kladenou otázku, jak naloží se svými devizovými rezervami, které enormně vzrostly během loni ukončeného intervenčního režimu. Při něm držela kurz české měny kolem 27 korun za euro. V rámci nové strategie je rozdělí na dvě části s rozdílným způsobem investování. ČNB se loni kvůli intervencím dostala do ztráty 243 miliard korun.
Obří devizové rezervy rozdělila ČNB na dvě části pro různé typy investování
Zhruba 45 procent devizových rezerv centrální banka investuje pouze do aktiv v eurech a americkém dolaru tak, aby byly vysoce likvidní, tedy rychle dostupné pro hladké fungování měnové politiky.
Druhou část rezerv, tzv. investiční tranši, hodlá ČNB využívat pro dlouhodobější investování zaměřené na větší výnos. V této části rezerv by ČNB měla vedle eura a amerického dolaru investovat i do aktiv v kanadském dolaru, australském dolaru a švédské koruně. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka na stránkách banky.
ČNB měla ke konci loňského roku devizové rezervy za 3,151 bilionu korun, což bylo o 17,8 miliardy korun více než na konci listopadu a o 953,6 miliardy více než koncem prosince 2016. Za jejich růstem v posledních letech je především intervenční režim, kdy centrální banka od listopadu 2013 do loňského dubna vynaložila dva biliony korun za nákup eur, aby uměle držela kurz české měny kolem 27 korun za euro.
Podle analytiků patří české devizové rezervy – poměrem k hrubému domácímu produktu – k nejvyšším na světě.
V eurech činí devizové rezervy zhruba 124 miliard eur. V investiční části rezerv tak bude 64,8 miliardy eur a v likvidní 56,7 miliardy eur.
Při rozdělení devizových rezerv vycházela ČNB podle Rusnoka z metodiky Mezinárodního měnového fondu.
Ta změna spočívá právě v tom, že máme dnes mnohonásobně – cca pětinásobně – větší devizové rezervy. To nám umožňuje v podstatě ten obrovský balík rozdělit tak, abychom spolehlivě zajistili dostatečné množství likvidních rezerv, které budeme používat pro nutné, řekněme bezpečné fungování z hlediska měnové politiky.
První část rezerv se tak podle guvernéra orientuje na krátkodobé investování, tedy na instrumenty peněžního trhu.
„Prakticky to znamená krátké dluhopisy, pokladniční poukázky těch řekněme nejspolehlivějších zemí evropských i mimoevropských a operace s centrálními bankami – repo operace nebo i depozitní operace,“ uvedl Rusnok. Investiční část kromě těchto tradičních nástrojů bude použita i na další investiční nástroje jako například hypotékami kryté dluhopisy vydané v Evropě.
„Můžou to být do budoucna třeba i korporátní dluhopisy nějaké kategorie, ale zatím to rozhodnutí nepadlo,“ dodal. Zároveň upozornil, že ČNB neuvažuje o zvýšení maximálního 10procentního podílu investic do akcií.
„Obecně je tento postup správný, jelikož investování devizových rezerv s nízkým výnosem bude pro českou ekonomiku přinášet výrazné náklady ušlé příležitosti. Zejména proto, že takový objem rezerv nebude centrální banka nikdy akutně potřebovat a není nutné je tak udržovat v rychle dostupných, ale málo výnosných aktivech, a platit tak toto “pojištění,„ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Zároveň ale podle něj je otázkou, zda změna investiční strategie představená ČNB bude dostatečně agresivní. “Už jen záměr ponechat v málo výnosných aktivech téměř 57 miliard eur se nezdá dostatečně ambiciózní. Je tak otázkou, zda by ČNB neměla agresivněji investovat ještě větší část rezerv, aby rychleji dosáhla zisků, které může využít státní rozpočet„“ uvedl.
Rusnok dále také uvedl, že v tuto chvíli centrální banka neuvažuje o odprodeji části devizových rezerv. „Přece jenom jsme stále v nějakém, já bych řekl, tranzitorním období po opuštění kurzového závazku a teprve na počátku normalizace měnových podmínek nejen u nás, ale o to více i v jiných částech světa relevantních pro náš měnový vývoj. Takže z tohoto pohledu je ta věc asi zatím předčasná,“ uvedl.
Česká národní banka loni vykázala ztrátu 243,2 miliardy korun. O rok dříve měla zisk 46,5 miliardy korun. Důvodem ztráty je nárůst devizových rezerv v souvislosti s ukončováním devizových intervencí a následné posílení kurzu koruny. Centrální banka ovšem dlouhodobě upozorňuje, že vytváření zisku není její hlavní úlohou. Tou je péče o cenovou stabilitu. Hospodářský výsledek je předběžný a nejsou v něm zahrnuty všechny dodatkové operace za rok 2017, uvedla banka.
Nová strategie by přitom podle Rusnoka měla přispívat k lepšímu hospodaření centrální banky. „Nicméně není to nějaký jednoznačný a zásadní jediný cíl, my se neorientujeme pouze na výnos. My se vždycky budeme především v devizových rezervách orientovat na bezpečnost, ať už je to v té či oné tranši,“ uvedl.
Seidler polemizuje s interpretací ČNB, že jde pouze o účetní ztráty, které nejsou z pohledu centrální banky podstatné. „Tato interpretace je však velmi jednostranná a ne zcela správná,“ uvádí s tím, že dle platné legislativy centrální banka své zisky odvádí do státního rozpočtu, což je běžná praxe v řadě zahraničních zemí a příspěvky centrálních bank mohou tvořit poměrně významné částky v řádech desetin procent HDP.
ČNB tak podle Seidlera sice může dlouhodobě fungovat i se ztrátami a negativním vlastním kapitálem, ale o co déle bude muset splácet tyto ztráty ze svých budoucích zisků, o to déle nebude moci tyto zisky odvádět do státního rozpočtu. Ztráty centrální banky tak nejsou jen „imaginární“ a zcela jistě nejsou rozpočtově neutrální, jak ČNB často tvrdí, tvrdí hlavní ekonom.
