Na první pohled dobrá zpráva, další pohledy však už nabízejí kritičtější momenty, vyplynulo z odpovědí politiků na otázku, jak hodnotí výsledek státního rozpočtu za rok 2017. Ten skončil se schodkem 6,2 miliardy korun, zatímco původně byl schválen schodek ve výši 60 miliard. Právě tomuto velkému rozdílu se zástupci politických stran také věnovali.
Mezi plánem rozpočtu a jeho skutečným výsledkem je příliš velký rozdíl, myslí si politici
Události, komentáře: Deficit loňského rozpočtu na šesti miliardách (zdroj: ČT24)
Stát investoval o 20 až 30 miliard korun méně než v období ekonomické krize (po roce 2008) a navíc vzrostly provozní výdaje státu o 62 miliard korun, zmínil místopředseda rozpočtového výboru sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.
To podle něho ukazuje, že stát vyšší daňové příjmy pouze rozházel a nedokázal je proinvestovat. Nejde tedy o dobrou zprávu pro daňové poplatníky. Doba prosperity přitom vytvořila prostor k tomu, aby stát razantně snížil daně českým občanům a firmám, dodal.
„Návrh rozpočtu je nejdůležitější zákon v ekonomické oblasti a takto dramatický rozdíl nesvědčí o dobré práci ministra financí a vyvolává to otazník, zda není návrh připraven s cílem, aby dopadl lépe a ministr se mohl být do prsou, jak dobrý je hospodář,“ podotkl Skopeček.
To ale odmítla Schillerová: „Nemůžeme se bavit o záměru, predikce děláme s velkou přesností. Ekonomika rostla rychleji a rostl výběr daní. Růst ekonomiky se pohybuje kolem 5,3 procenta, na DPH je 9,2 procenta meziročně. Nemůže být pochyb o tom, že zafungovala zavedená opatření, zejména kontrolní hlášení a elektronická evidence tržeb.“
Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjančík (Piráti) vidí v rozpočtu dva velké problémy. Neproinvestované peníze z minulých let a nedostatečný růst příjmů od právnických osob. To podle jeho názoru znamená, že se nedaří bránit únikům do daňových rájů a zdanit velké firmy.
„Rozpočet vypadá opticky dobře, ale není to úplně dobrý výsledek v době jednoho z největších ekonomických růstů. V této době bychom měli vytvářet přebytky, které bychom v budoucí krizi použili na krytí deficitů, které v budoucnu přijdou,“ uvedl předseda poslaneckého klubu SPD a předseda rozpočtového výboru sněmovny Radim Fiala. Podle něj by se v letošním roce mělo více šetřit na výdajích pro státní správu a stát by se měl namísto toho soustředit na investice.
Skeptický je rovněž člen rozpočtového výboru sněmovny Jiří Dolejš (KSČM). „Není co slavit. Byť čísla vypadají sympaticky, je to jen rozpočet v lepších časech“. Podle něj by měl stát v době ekonomického růstu zvažovat jiné rozložení daní. „Nebál bych se rozložit daňové břemeno solidárněji,“ dodal.
„Pokud je ekonomika v explozivním růstu, výše schodku je vysoká,“ dodává předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). „Jsem příznivcem vyrovnaných rozpočtů, a pokud ekonomika poroste, k vyrovnanému rozpočtu jsou dobré podmínky.“
„Ztotožňuji se s názorem ministryně (financí Aleny) Schillerové, že jde o úspěch. Pozitiva bezesporu převládají. Ukázalo se, že obavy pravice se zavedením druhé snížené sazby DPH se nepotvrdily. Jediné negativum je velice nízké čerpání evropských peněz,“ myslí si místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Roman Onderka (ČSSD).
„V době pětiprocentního růstu ekonomiky je bezesporu více potřeba investovat. Pokles kapitálových výdajů je zřejmý. Kdyby byla vláda aktivnější a lépe čerpala peníze z Unie, mohly být investice vyšší,“ dodal Onderka.
obrázek
Marian Jurečka (KDU-ČSL), člen hospodářského výboru sněmovny, si myslí, že rozpočet naplnil řadu očekávání. „Tak nízký schodek je možné do budoucna řešit třeba úsporou na ministerstvech, takže je možné usilovat o vyrovnaný rozpočet,“ řekl.
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a člen rozpočtového výboru Miroslav Kalousek považuje schodek šesti miliard za pozitivní zprávu, „to číslo se blíží vyrovnanému rozpočtu“. Kritizoval naopak klesající míru investic, zatímco raketově rostly provozní výdaje státu. Tedy zejména počet státních zaměstnanců a jejich výplaty. Až jednou příjmy nebudou tak příznivé – dříve nebo později ekonomika ochladne – pak nás to pořádně vytrestá, uvedl.
Předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský se domnívá, že stát měl být velkorysejší v investicích, a to zejména do vzdělání. „Zatím spíše investujeme do toho, abychom byli montovnou než vzdělanostní ekonomikou,“ uvedl. Domnívá se, že je tu stále více stát, který lidem překáží, než aby jim sloužil. Celkový výsledek rozpočtu považuje za příjemnou zprávu.
Konzervativní či fakeový rozpočet?
Politici si také všímali velkého rozdílu mezi stanoveným rozpočtem (schodek 60 miliard) a skutečným výsledkem (schodek 6,2 miliardy). Uvítali sice, že výsledek byl příznivější, ale předložený návrh ministerstva financí považovali většinou za nevěrohodný.
Skopeček (ODS) řekl, že nevidí žádný dramatický moment, který by rozdíl ospravedlňoval. Proto podle svých slov už poněkolikáté pochybuje o schopnosti ministerstva financí připravit věrohodný rozpočet. Ten loňský považuje za „fakeový“.
Podle Ferjančíka (Piráti) to vypovídá spíše o tom, že ministerstvo odhaduje příjmy a růst ekonomiky konzervativně. „Je rozumné být spíše opatrný,“ domnívá se.
Rozdíl mezi skutečným a schváleným rozpočtem (2017)
„Ministerstvo špatně odhadlo hospodářský růst. Kdyby resort správně růst odhadl, mohli bychom plánovat vyrovnaný nebo plusový rozpočet,“ zkritizoval Fiala (SPD) ministerstvo financí.
Spokojený nebyl ani Dolejš (KSČM). Podle něho byl původní plán sestaven s opatrným, nebo dokonce úmyslným podseknutím. „To už jsme viděli v minulých letech. Obávám se, že je to hra,“ upozornil.
„Ministerstvo by se mělo chovat korektněji. Nemělo by hrát hru, že příjmy budou nižší,“ myslí si také Jurečka (KDU-ČSL).