Hospodaření státu posiluje podle analytiků současný příznivý obraz Česka, ale zanedbává budoucnost

Jde o příznivý výsledek pro současnost, ale také se zápory pro budoucnost – tak hodnotí oslovení analytici výsledek loňského hospodaření českého státu. Státní rozpočet skončil za rok 2017 se schodkem 6,2 miliardy korun. 

České hospodářství rostlo loni už čtvrtým rokem a to vysokým tempem, uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal. Přesto máme schodek rozpočtu a také letos se očekává minus ve výši až několika desítek miliard korun, zdůraznil. „Může příjít nějaká krize, recese jako v letech 2008/2009 a trend rozpočtu se může zlomit. Schodek může být ne šest miliard, ale 60 či 100 miliard. To je varovné,“ uvedl Dřímal. 

Také ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová považuje za smutné konstatování, že ani v době vysokého ekonomického růstu nedokáže ČR stabilně tvořit přebytkové rozpočty. „V roce 2019 už může na dveře zaklepat recese. Pak budeme marně vzpomínat na to, že jsme si měli v růstových letech vytvářet rezervy na horší časy. A to se dá zevšeobecnit prakticky pro celou střední Evropu,“ zdůraznila.

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy výsledek rozpočtu potvrzuje, že „Česká republika má v současnosti jedny z nejzdravějších veřejných financí v rámci celé EU“.

Různé výtky by podle něho neměly překrýt fakt, že jde o příznivý výsledek hospodaření, který ocení světové ratingové agentury a mezinárodní investorská komunita. Česká vláda si tak i nadále bude půjčovat za jedněch z nejvýhodnějších podmínek na světě vůbec.

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček vyzdvihl, že se zadlužení Česka postupně dostává na úroveň před hospodářskou krizí v roce 2008. „Veřejné zadlužení se pohybuje kolem hranice 35 procent hrubého domácího produktu, průměr Evropské unie přitom činí 84 % HDP. Česká republika má tak relativně nízké zadlužení,“ sdělil. 

Také hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč zdůraznil příznivé dopady hospodaření státu. Daří se snaha o efektivnější výběr daní, včetně zavedení EET, uvedl. Navíc jak pro loňský rok, tak pro letošní platí, že vývoj rozpočtu nepředstavuje pro celkový obrázek veřejných financí problém. 

Naopak loňský vývoj investic a jejich dopad pro budoucnost hodnotí analytici záporně. Dřímal podotkl, že kapitálové výdaje výrazně zaostaly za svou rozpočtovanou výší i mírně za úrovní roku 2016. Investice z nového programového období totiž nabíhají jen pomalu, dodal s tím, že druhá polovina loňského roku přinesla určité zlepšení. 

Kovanda zdůraznil, že vláda v porovnání s rozpočtovanou částkou proinvestovala o více než 20 miliard méně. „Takže náklady za nižší než rozpočtovaný schodek částečně zaplatíme v budoucnosti, jelikož značný objem investic není realizován,“ uvedl. 

Také Křeček vyzvihl, že „z dlouhodobého hlediska brání nízké investice rozvoji České republiky“. Vidí v tom velký problém státního rozpočtu, byť krátkodobě nízké investice vylepšují jeho celkovou bilanci.  

Analytik Raiffeisenbank František Táborský se domnívá, že stát by letos mohl hospodařit s mírně vyšším deficitem, než bylo schváleno (50 miliard korun). „Odhadujeme, že stát bude muset vynaložit vyšší výdaje mimo jiné v souvislosti s vyššími investicemi díky nutnosti dočerpat zhruba 40 miliard korun z fondů EU nebo vyšším výdajům na obsluhu státního dluhu způsobeným vyšší úrovní úrokových sazeb na trhu,“ uvedl pro agenturu ČTK.