Čínský filmový byznys umí trumfnout i Hollywood. Nejdůležitějším trhem ale zůstává Amerika

Americký trh zůstává ve filmové branži světovou jedničkou, a zřejmě se tak nenaplnily předpovědi, že filmového krále svrhne Čína. Po loňském zpomalení ovšem čínský trh opět nabral směr k rychlejšímu růstu – a navíc ukázal, že dokáže vyprodukovat hit, který nabourává žebříček celosvětových tržeb, jenž normálně patřil americkým filmům. Číňané totiž ve velkém chodili na domácí akční podívanou jménem Wolf Warrior 2.

Čína se v posledních letech stává středem zájmu filmového světa, což rezonuje i mezi hollywoodskými producenty. Těžko mohou ignorovat ohromný trh, který raketově dohání kinematografický byznys amerického kontinentu. Zatímco ještě v roce 2015 existovalo v Číně 29 tisíc promítacích pláten, do roku 2020 by tento počet mohl podle odhadů přesáhnout padesát tisíc. Pro srovnání – v Americe se poslední roky počet drží stabilně okolo čtyřiceti tisíc.

Navíc počty prodaných vstupenek v severoamerickém regionu spíš stagnují, takže je nasnadě, že si hollywoodská studia chtějí spravit výroční zprávy tržbami z Číny. Nemají přitom jednoduché vyjednávání – počet zahraničních filmů, které mohou jít do čínské distribuce, je omezen. Ještě v devadesátých letech měly cizí produkce vyhrazeno deset premiér ročně, od roku 2012 to je ale už čtyřiatřicet. V poslední době se počet ještě uvolnil.

Americká studia ale musí počítat i s tím, že z peněz, které jejich filmy v Číně utrží, uvidí ještě míň než v případě jiných zahraničních trhů. Pokud totiž film vydělá sto milionů, celá tato suma nejde rovnou výrobcům filmu, i v Americe si část strhnou například kina. Na domácím trhu se průměrně počítá s polovinou zisků, ze zahraničí je to ještě méně. Ještě nedávno z Číny plynulo jenom deset procent z tržeb, i v tomto případě došlo ke zvýšení, a to na čtvrtinu.

Důležité je, že některé americké produkce už dosahují vyšších tržeb v Číně více než doma. V roce 2017 se s takovým výsledkem setkaly snímky Rychle a zběsile 8 (v USA 226 milionů dolarů, v Číně 393 milionů dolarů) nebo Transformers: Poslední rytíř (v USA 130 milionů dolarů, v Číně 229 milionů dolarů). Tržby pátých Pirátů z Karibiku (172 milionů dolarů) nebo filmu Kong: Ostrov lebek (168 milionů dolarů) pak byly vyrovnané.

Potíž může nastat, když se studia snaží uspokojit dva rozdílné divácké okruhy. Za příklad lze vzít nejočividnější příklad synergie čínské a americké kinematografie z poslední doby – velkofilm Velká čínská zeď za 150 milionů dolarů od významného čínského režiséra Yimou Zhanga v hlavní roli s „áčkovou“ americkou hvězdou Mattem Damonem odehrávající se v Číně.

Ve Spojených státech film v zásadě proplul bez velkého zájmu – utržil 45 milionů dolarů. V Číně se sice dočkal vřelejšího přijetí (170 milionů dolarů), ale pořád lidé více chodili i na komiksový film Captain America: Občanská válka nebo animovaný snímek Zootropolis: Město zvířat.

Kdy čínský trh překoná severoamerický?

Čína se ale pro Hollywood stala magnetem, jehož roli je dobré nepodceňovat. V roce 2016 dokonce padly odhady, že co do celkových tržeb už Čína v roce 2017 předežene Severní Ameriku. Ostatně usnadnil by jí to i sám Hollywood – navzdory tomu, že uváděl v hlavní sezoně téměř týden co týden do amerických kin aspoň jeden velkorozpočtový blockbuster, zažila tamní kina nejhorší léto za dvaadvacet let.

  • 2016: 11,4 miliardy dolarů
    2015: 11,1 miliardy dolarů
    2014: 10,4 miliardy dolarů
    2013: 10,9 miliardy dolarů
    2012: 10,8 miliardy dolarů
    2011: 10,2 miliard dolarů

Na konci listopadu americkým tržbám scházelo více než půl druhé miliardy do rekordních tržeb ve výši 11,4 miliardy dolarů, které americká kina vykázala v roce 2016. A jenom Star Wars v prosinci statistiky zachránit nemohly.

Jenomže ani Čína nedostála nejoptimističtějším odhadům. Možná podobně jako v USA hrálo roli to, že spousta ambiciózních projektů nechala chladným diváky na obou velkých trzích (týká se to i zmíněného pátého dílu Transformers, jehož předchozí část utržila v Číně zhruba o sto milionů víc).

  • 1. Kráska a zvíře – 1,264 miliardy dolarů
  • 2. Rychle a zběsile 8 – 1,236 miliardy dolarů
  • 3. Já, padouch 3 – 1,034  miliardy dolarů
  • 4. Star Wars: Poslední z Jediů – 892 milionů dolarů
  • 5. Spider-Man: Homecoming – 880 milionů dolarů
  • 6. Wolf Warrior 2 – 870 milionů dolarů
  • 7. Strážci Galaxie Vol 2 – 864 milionů dolarů
  • 8. Thor: Ragnarok – 847 milionů dolarů
  • 9. Wonder Woman – 822 milionů dolarů
  • 10. Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta – 795 milionů dolarů
  • Výsledky k 28. 12. 2017. Star Wars: Poslední z Jediů  a Thor: Ragnarok se stále promítají a jejich tržby tak ještě porostou.

I přes nenaplněná očekávání ale čínská kina vyhlížejí za rok 2017 lepší růst než v předchozím roce, kdy tržby narostly jenom o necelá čtyři procenta na 6,58 miliardy dolarů. Za posledních dvanáct měsíců tamní úřady odhadují zlepšení až o dvacet procent na 8,3 miliardy. Stále se to ale nevyrovná rekordnímu nárůstu z roku 2015, kdy celoroční tržby poskočily téměř o polovinu. V druhé půlce listopadu 2017 nicméně hlásily čínské úřady překonání hranice 50 miliard jüanů, v přepočtu 7,5 miliardy dolarů.

Hollywood chce dostat filmy do Číny, Čína zase chce kapitál v Americe

Zájem není jednostranný, a i pro Čínu, která se poohlížela po investicích v zahraničí, je zábavní průmysl zajímavou příležitostí. Investiční vztahy mezi Čínou a Hollywoodem ale ovlivňuje politika.

Příkladem je studio Paramount, kterému se dlouhodobě nedaří v konkurenci dalších studií, naposledy mělo největší podíl na americkém trhu v roce 2011, od té doby se drží na chvostu velkých studií. Ještě v lednu se zdálo, že má Paramount na dosah finanční pomoc, když s pekingskou společností Huahua Media uzavřel dohodu o miliardové investici do svých filmů.

Po několika měsících spekulací ale v listopadu Paramount uvedl, že bylo od dohody o spolufinancování, která by pokryla čtvrtinu jejich produkce, upuštěno kvůli omezení ze strany čínské vlády, které dopadlo na investice do zahraničního zábavního průmyslu.

Mezi dalšími důsledky, jež s sebou nese politika Pekinguu, lze zmínit čínský konglomerát Recon Holding, který zrušil nabídku na získání většinového podílu ve společnosti Millennium Films za 100 milionů dolarů, nebo čínskou společnost Wanda Group. Ta zrušila miliardovou akvizici společnosti Dick Clark Productions, která produkuje přenos Zlatých glóbů.

Jednou z nejvýraznějších čínských investic tak zůstává akvizice produkční firmy Legendary Entertainment (která spoluprodukovala Muže z oceli, Jurský svět nebo Nolanovu sérii Temný rytíř) ze strany čínského konglomerátu Wanda Group v roce 2016 za 3,5 miliardy dolarů.

Tento obchod přispěl k tomu, že v daném roce dosáhly čínské investice v americké filmové a televizní branži 4,78 miliardy dolarů, zatímco za prvních devět měsíců roku 2017 zamířila podle výzkumné firmy Rhodium Group do Hollywoodu jenom necelá půlmiliarda.

Čína zvládne trhák sama

Čínský filmový byznys se ale nakonec může docela dobře obejít i bez Hollywoodu. V roce 2017 definitivně ukázal, že je schopný vyprodukovat trhák, který může radikálně zasáhnout do statistik mezinárodních tržeb i bez pomoci amerických peněz.

Film nazvaný Wolf Warrior 2 sice vydělal v Americe jenom necelé tři miliony dolarů, přesto v celosvětovém žebříčku zaujal šesté místo s tržbami ve výši 870 milionů. Zhruba 98 procent pochází jenom z Číny. Jde tak nejen o nejvýdělečnější čínský film, také by ale vydělal na jednu zemi víc peněz, než se kdy podařilo americkému filmu v Severní Americe, nebýt výjimky v podobě Star Wars. Síla se probouzí totiž před dvěma roky stanovila rekord na 936 milionech, které vydělala na domácím trhu. Letošní pokračování Poslední z Jediů ale nejspíš doma zakončí pod cifrou, které dosáhl Wolf Warrior 2 v Číně.

  • 1. Wolf Warrior 2 – 854,2 milionu dolarů
    2. Rychle a zběsile 8 – 392,8 milionu dolarů
    3. Never Say Die – 333,9 milionu dolarů
    4. Kung Fu Yoga – 254,5 milionu dolarů
    5. Journey to the West: The Demonst Strike Back – 239,5 milionu dolarů
    6. Transformers: Poslední rytíř – 228,8 milionu dolarů
    7. Dangal 0 193,1 milionu dolarů
    8. Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta – 172,3 milionu dolarů
    9. Kong: ostrov lebek – 168,2 milionu dolarů
    10: xXx: Návrat Xandera Cage – 164,1 milionu dolarů

Potenciál čínských filmů na svém trhu už o rok dřív, než udeřil „vlčí bojovník“, naznačilo převyprávění pohádky o mořské víle, která v Číně vydělala 526 milionů (ostatní země opět přispěly jenom „drobnými“). Rapidní rozvoj trhu je ještě znatelnější, když se současné výsledky porovnají s čísly, které Čína vykazovala o dekádu dřív. V roce 2007 tam byli nejúspěšnější první Transformers a stačilo jim na to 37 milionů dolarů.

Přístup ke vzájemné spolupráci se tak může změnit tím směrem, že než by Hollywood produkoval americké filmy s čínskou pomocí, začne rovnou točit filmy pro čínský trh. „V příštím roce nebo dvou budou americká studia dramaticky více aktivní,“ řekl podle webu Variety ředitel East West Bank Dominic Ng. Některé menší společnosti to už zkouší – společnost Lionsgate spoluvytvářela dva čínské filmy s TIK Films, dceřinou společností Hunan TV.

Roli ale nakonec nebude hrát ani tak země původu jako spokojenost diváků. Úspěch Wolf Warrior 2 oproti Transformers nebo Mumii může spočívat i v tom, že hodnocení čínského akčního filmu je obecně lepší. Na americkém agregátoru recenzí Rotten Tomatoes má druhý Wolf Warrior 70 procent spokojených recenzí, zatímco roboti a hororová legenda pouze 16 procent.

„Vraťte se k podstatě: příběhu, příběhu a ještě jednou příběhu. Investujte čas do scénáře. Pixar, Blumhouse a Marvel neustále přinášejí solidní zdroje příjmů, protože své projekty opečovávají a nevolí zkratky,“ uzavírá analytik tržeb ve společnosti Exhibitor Relations Jeff Bock.