Češi si příští rok připlatí za elektřinu i plyn. Zdražení vyjde na stokoruny

4 minuty
Události ČT: Domácnosti čekají příští rok vyšší výdaje za energie
Zdroj: ČT24

České domácnosti si příští rok připlatí za elektřinu a zřejmě i za plyn. Energetický regulační úřad (ERÚ) oznámil, že pro domácnosti u elektřiny zvýšil pro příští rok část ceny, kterou určuje, průměrně o 2,5 procenta, tedy řádově o inflaci. U plynu očekává ERÚ pro příští rok stagnaci konečných cen nebo jejich mírný růst v rozmezí přibližně dvou až tří procent. Cenu elektřiny naopak podle mluvčího Petra Holubce nezvýší Pražská energetika. Podle dřívějších odhadů analytiků domácnostem vzrostou náklady na energie v řádu stokorun za rok.

Úřad uvedl, že regulované ceny u plynu průměrně vzrostou v příštím roce o 2,8 procenta, dopad do výsledných cen je ale díky nižšímu podílu regulované složky menší než u elektřiny. Regulovaná složka tvoří více než polovinu konečné ceny elektřiny a asi čtvrtinu konečné ceny plynu. Jsou v ní zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie.

Druhou část konečných cen určují dodavatelé. Kvůli meziročnímu růstu velkoobchodních cen očekávají analytici růst i této složky, a to zejména u elektřiny. Dopad do cen už dříve připustili i někteří prodejci.

„V obou komoditách, elektřině i plynu, si lidé patrně připlatí a na tomto růstu se bude podílet jak o něco vyšší regulovaná složka cen, tak posilování cen tržních u silové složky konečné ceny. Ve prospěch spotřebitelů by měl hovořit silnější kurz koruny, ale je otázkou, zda jej dodavatelé do cen mohou znatelně promítnout,“ uvedl analytik Petr Hlinomaz. Dodal, že celkově očekává růst cen v řádu nižších jednotek procent.

  • Podle aktuálních odhadů ERÚ mohou například u domácnosti s malou spotřebou elektřiny, která nevyužívá elektrickou energii k vytápění a ohřevu vody a má průměrnou roční spotřebu 2200 kilowatthodin (kWh), stoupnout celkové náklady na elektřinu o zhruba 400 korun za rok v závislosti na distribučním území.
  • Domácnost, která využívá k vaření, ohřevu vody a topení plyn, podle odhadů ERÚ při roční spotřebě 18 900 kWh příští rok zaplatí za plyn ročně o 585 korun více než letos.
obrázek
Zdroj: ČT24

Člen rady ERÚ pro oblast elektroenergetiky Vladimír Vlk v pátek uvedl, že vyšší cena takzvané silové elektřiny zároveň předznamenává vyšší náklady na krytí ztrát v přenosové soustavě a distribučních soustavách a negativně tak působí na náklady distribuce elektřiny. „I přes tento vliv je ale pohyb regulovaných cen minimální a nijak nevybočuje z trendu minulých let,“ dodal.

Náklady na distribuci rostou také u plynu. Podle předsedy rady ERÚ a radního pro plynárenství Vladimíra Outraty je to způsobeno dvěma negativními faktory. „Jednak jsou to nadprůměrně teplé zimy v posledních letech, potom také obecný pokles spotřeby plynu, který tlačí na růst jednotkových nákladů,“ uvedl.

Nově ustanovená pětičlenná rada ERÚ letos připravovala regulované ceny pro příští rok poprvé. Orgán od začátku srpna nahradil dosavadní předsedkyni úřadu Alenu Vitáskovou, které na konci července vypršel šestiletý mandát. Členy a předsedu rady jmenuje nově vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu.

Elektřina
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock/himbeertoni

E.ON zdraží elektřinu zhruba o čtyři procenta

Zdražení elektřiny už potvrdila také společnost E.ON, mělo by se jednat o zhruba čtyři procenta v závislosti na konkrétním produktu, potvrdil mluvčí firmy Vladimír Vácha. Důvodem je podle něj především růst velkoobchodních cen elektřiny, které meziročně vzrostly o více než 30 procent. U plynu E.ON změnu cen nechystá.

„Tento negativní vývoj se dotkne našich zákazníků pouze minimálně a nemusí se jich dotknout vůbec, protože tam, kde je to možné, nabízíme alternativní produkty. Právě teď může být pro lidi výhodné zafixovat si cenu na delší dobu, což je jedna z cest, jak negativní vývoj cen eliminovat,“ uvedl Vácha.

Fixace cen u elektřiny se zákazníkům nyní asi vyplatí

Zafixování cen doporučuje nyní i analytik portálu Ušetřeno.cz Tomáš Suchý. „Doporučujeme nyní uzavřít smlouvy s fixní cenou na dobu určitou, obvykle na dva roky, protože současné koncové ceny energií jsou na historickém minimu,“ řekl ČTK.

Analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor naopak uvedl, že fixaci cen obecně nedoporučuje. „Přesto připouštím, že v současné situaci se fixace u elektřiny může vyplatit, očekávám totiž, že nárůst burzovních cen se ještě se zpožděním bude promítat i do cen roku 2019. V každém případě by si ale zákazník měl pečlivě přečíst, zda nepodepisuje kromě nízké ceny i neúměrnou sankci za předčasné ukončení smlouvy,“ dodal.

Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2018 činí nyní přes 37 eur za megawatthodinu (MWh), což je meziročně o třetinu více. Roste i cena plynu, která od července stoupla o více než 16 procent na téměř 19 eur za MWh.

Zdražení potvrdili i někteří dodavatelé alternativní energie

Zdražení elektřiny potvrdil Milan Velner ze společnosti Centropol, která je druhým největším alternativním dodavatelem energií v Česku. „Více než 30procentní nárůst cen energií na velkoobchodu spojený s růstem cen regulované složky může znamenat u některých ceníků nárůst cen i o více než pět procent. Vše bude záviset na jednotlivých dodavatelích,“ dodal.

Centropol nicméně ceníky na příští rok podobně jako další firmy teprve chystá. „Ceníky u elektřiny v tuto chvíli připravujeme. U plynu jsme na začátku topné sezony oznámili velkou slevu,“ řekl ČTK mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Firma v říjnu představila nový produkt, pomocí kterého podle ní lidé ušetří za plyn 14 až 20 procent oproti tříletému tarifu s fixací.

„Se stanovením konkrétních cen pro zákazníky ještě vyčkáváme,“ uvedla mluvčí největšího alternativního dodavatele Bohemia Energy Hana Novotná. Velkou změnu v cenách elektřiny pro zákazníky ale firma pro příští rok nečeká. „Domníváme se, že zvyšování ceny na velkoobchodním trhu se do koncových cen domácností od ledna 2018 buď nepromítne, nebo promítne pouze v omezené míře,“ dodala.

„U elektřiny je pro zákazníky nyní správná doba, aby si zafixovali ceny na stávající úrovni,“ řekl mluvčí společnosti innogy Pavel Grochál. Firma je největším tuzemským dodavatelem plynu. „Ceny plynu průběžně snižujeme od roku 2013, celkem od té doby klesla cena plynu od innogy už o 25 procent,“ uvedl.

Zlevnění plynu o šest procent slibuje od začátku prosince alternativní dodavatel MND. „Pro získání slevy nemusí zákazníci nic dělat, bude jim nastavena automaticky. Pokud jde o nové ceny elektřiny, ty zatím stanoveny nemáme,“ sdělila mluvčí firmy Dana Dvořáková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...