Praha - Pokud vás postihly povodně, můžete pro překonání nejhorší situace a zvládnutí škod získat mimořádnou dávku od státu. Ministerstvo práce hovoří až o částce 51 150 korun. Požádat o tuto podporu můžete svou pobočku úřadu práce, jak uvedl mluvčí centrálního Úřadu práce Jiří Reichl. Úřad vyčlení pro zaplavené obce a města na veřejně prospěšné práce po povodních až sto milionů korun. O příspěvky na tato místa mohou radnice žádat pobočky úřadu.
Postihly vás povodně? Pro začátek máte nárok až na 51 150 korun
Jiří Reichl, mluvčí centrálního úřadu práce
„Lidé, kteří byli postiženi povodněmi, budou moct čerpat takzvanou mimořádnou okamžitou pomoc na místně příslušných úřadech práce.“
Mimořádnou okamžitou pomoc stát vyplácí mimo jiné právě po živelních pohromách, ekologických haváriích či požárech. Dávku lze poskytnout až do výše patnáctinásobku životního minima jednotlivce, tedy až do výše 51 150 korun, uvádí na svém webu ministerstvo práce.
Pro mimořádnou dávku na úřady práce
Ministryně práce Ludmila Müllerová (TOP 09) ujistila, že peníze od státu dostanou potřební co nejdříve. Úřady práce podle ní budou mít včas dost hotovosti na vyplácení mimořádných dávek: „Všechna pracoviště v celém resortu mají pokyny, co mají dělat.“
Například pobočka Úřadu práce v Kralupech nad Vltavou je však kvůli velké vodě zavřena, podle mluvčího se evakuuje. Potřební se mohou obrátit na pracoviště v Mělníku. Volat mohou na telefonní číslo 950 135 111.
Peníze uvolní také vláda
Vláda je podle premiéra Petra Nečase připravena okamžitě uvolnit i další peníze. Šéf kabinetu zmínil, že v horizontu dvou dní je například možné uvolnit 1,3 miliardy korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy silnic a železničních tratí.
Podle Nečase vláda při velkých povodních v roce 2002 okamžitě uvolnila 230 milionů. „My jsme teď uvolnili 300 milionů, čili částku, která je větší… Další částky na obnovu území v řádech miliard jsme připraveni průběžně uvolňovat tak, jak bude potřeba, a tak, jak budou přicházet žádosti z obcí a měst,“ dodal. Vláda se podle svého předsedy bude chovat „operativně“, například při rozhodování o dalším uvolňování peněz.
Lidé mohou na likvidaci škod či kvůli dopravě žádat neplacené volno
Lidé, kteří odstraňují následky povodní, mají v práci nárok na neplacené volno. Mohou ho dostat i tehdy, když se kvůli výpadku dopravy nedostanou do zaměstnání. Zameškanou dobu si mohou napracovat. Pokud firma přeruší práci kvůli velké vodě, musí lidem platit náhradu mzdy, uvedla Filipová.
„Zaměstnavatel by měl v případě postižení svých zaměstnanců povodněmi přihlížet k jejich oprávněným zájmům, tedy umožnit jim odstranění či zmírnění následků povodní,“ uvádí ministerstvo práce.
Zaměstnavatel má poskytnout neplacené volno i tehdy, pokud pracovník pomáhá svým zaplaveným blízkým, sousedům či nějaké instituci. I to je totiž překážka v práci, tentokrát kvůli občanské povinnosti. Neplacené volno by měli lidé dostat i na jednání s pojišťovnou či úřady a také tehdy, pokud se do práce nedostanou kvůli výpadku hromadné dopravy. Náhradu mzdy firma vyplácí, pokud je to v kolektivní smlouvě či jiných dohodách.
Podle ministerstva práce by při odstraňování škod mohli pomáhat i nezaměstnaní. Pracovní výpomoc má podle krizového zákona ukládat hejtman. Úřady práce by tak kraji předaly seznam vhodných lidí. Ti by dál zůstali v evidenci nezaměstnaných, za práci by jim ale náležela odměna. Vyplácet ji má ten, kdo je povolal.
Podle šéfa asociace krajů a jihomoravského hejtmana Michala Haška (ČSSD) zákon využití nezaměstnaných na veřejně prospěšné práce při úklidu či opravách umožňuje, a to až na tři měsíce a s limitem 15 000 korun na měsíc.
„Je to názor pana hejtmana Haška, který slyším poprvé, nicméně ty práce odvádějí profesionální hasiči, profesionální policisté a profesionální vojáci,“ prohlásil ministr vnitra Jan Kubice. Vláda podle něj pomoc nezaměstnaných zatím nejspíše nevyužije. Nevyloučil však, že tak učiní později.
Pojišťovny v době povodní (zdroj: ČT24)
V případě, že velká voda postihne firmu, může zaměstnavatel pracovníka převést na nezbytnou dobu na jinou činnost, a to i bez jeho souhlasu. Práce ale musí být pro zaměstnance vhodná s ohledem na jeho zdraví a schopnosti. Pokud by pak dostal nižší mzdu, než mívá, bude mu náležet doplatek do jeho průměrného výdělku.
Jestliže člověk nemůže dělat ani svou, ani náhradní práci, musí mu zaplavený zaměstnavatel vyplácet aspoň 60 procent průměrného výdělku. I když firmu samotnou povodeň nepostihla, ale váznou dodávky materiálu či nefunguje elektřina, dostává pracovník aspoň 80 procent průměrného výdělku. Podnik může pracovníka převést na jinou práci, ten s tím tentokrát ale musí souhlasit.
Na pojišťovny zatím doputovaly stovky hlášení škod
Pojišťovny mají již nahlášeno souvislosti s velkou vodou, která o víkendu zasáhla většinu Čech, tisíce škod celkem za stovky milionů korun. Škody dále rostou, pojišťovny je odhadují v řádu miliard korun. Záležet bude i na dalším vývoji počasí. Pojišťovny posílily kapacity svých kontaktních center, jejich mobilní technici a likvidátoři jsou v terénu.
- Kralupy nad Vltavou autor: Mára Knap, zdroj: Facebook
- Novotného lávka, Praha autor: Václav Císařovský, zdroj: Facebook
Česká pojišťovna podle prvních informací mobilních techniků očekává, že její klienti nahlásí asi 20 000 škod v objemu stovek milionů korun. Kooperativě klienti dopoledne nahlásili 400 škod za celkem 70 milionů korun. V tuto chvíli škody na majetku našich klientů odhadujeme na 500 až 600 případů v hodnotě celkem 50 milionů korun, řekl mluvčí ČSOB Pojišťovny Petr Milata. První hrubé odhady pojišťovny Generali počítají se stovkami škod za desítky milionů korun.
JAK POSTUPOVAT V PŘÍPADĚ NAHLÁŠENÍ ŠKODY?
Pro usnadnění a rychlé vyřízení pojistné události doporučuje Česká asociace pojišťoven klientům co nejdříve nahlásit škodu své pojišťovně. Nejlépe telefonicky nebo také přes webový formulář. Je třeba uvést číslo pojistné smlouvy (pokud to není možné, postačí jméno a rodné číslo), stručný popis pojistné události, přibližný rozsah škody, datum, kdy k události došlo, a kontakty, na kterých je pracovníci pojišťovny zastihnou.