Nízká nezaměstnanost a nástup nových technologií mění podobu výrobních společností. Česká republika je už teď v podílu robotů na počet obyvatel na dvanácté příčce v Evropské unii a ve světovém žebříčku devatenáctá. Stále se navíc zvyšuje počet firem, které automatizují svou výrobu pomocí 3D tisku – tedy pomocí zařízení, které vytvoří podle nákresu v počítači libovolnou součástku nebo výrobek. Už nyní tuto technologii v Česku aktivně používá 56 procent výrobních společností.
3D tisk je v kurzu, v Česku tuto technologii používá už více než polovina výrobních firem
3D tisk je v kurzu, v Česku tuto technologii používá již více jak polovina firem (zdroj: ČT24)
Firma Prusa Research začala v odvětví 3D tisku podnikat před sedmi lety. Teď vyrábí šest tisíc 3D tiskáren každý měsíc. Zaměstnanci přitom používají výrazy z velmi vzdálených oborů – mluví totiž o farmě nebo asistované reprodukci. 3D tiskárny totiž u nich vytvářejí díly pro další 3D tiskárny. Dohromady už je ale musejí smontovat lidské ruce.
Tiskárny v této firmě tedy lidskou sílu nenahrazují, jejich užití ale výrobu výrazně zrychluje. „Když najdeme nějakou chybu nebo vylepšení součástek, stačí nahrát do farmy tiskáren jiný soubor a okamžitě vyrábíme novou verzi,“ konstatuje majitel Prusa Research Josef Průša.
Nové technologie se v Česku stále víc objevují i v průmyslu. „3D tisk je využíván ve třech hlavních průmyslech. To je automotiv, letecký průmysl a výroba zdravotnického materiálu,“ vysvětluje Jan Burian ze sekce poradenství průmyslu 4.0 v rámci Ernst & Young.
Nejvíce robotů využívají v Jižní Koreji a Singapuru.
V GE Aviation vyrábějí letecké motory pro celý svět. Užití 3D tisku je pro ně průlomem. „Část motoru, která je vyrobena z několika desítek dílů, nahradíme dílem, který je vyrobený 3D tiskem,“ říká vedoucí výroby v GE Aviation Radek Hluchý.
Dvanácti tištěnými součástkami tak lze v nových prototypech nahradit až osm set padesát dřívějších dílů. Vývoj se proto může zkrátit z jednoho roku na pouhých pár týdnů.
„Dopad 3D tisku pro výrobu je významem srovnatelný s přechodem na sériovou výrobu pomocí výrobních pásů,“ vysvětluje ředitel ATP programu GE Aviation Milan Šlapák. Náklady při vývoji přitom klesají o miliardy korun. U sériové výroby menší počet součástek také zjednodušuje administrativu a přepravu.
I výroba polohovatelných lůžek už je spojená s tištěnými součástkami. Ovšem pouze ve vývoji. Pro sériové užití v počtech deseti tisíců zatím 3D tisk nemá vhodné materiály.
„Budoucnost bude ve velmi přesných, ale kovových dílech, které budeme tisknout na malé série, nicméně budeme mít zákazníky, kteří budou schopní to zaplatit,“ říká technický ředitel firmy Linet Jan Pukrábek. Taková budoucnost se podle analytiků v průmyslu očekává ve výhledu několika let.