Nečas: O přijetí eura musí rozhodnout voliči v referendu

Praha - Termín, kdy se u nás bude platit eurem, je podle premiéra Petra Nečase zatím nejasný. Nicméně základní podmínkou bude referendum, čímž reagoval na prohlášení prezidenta Miloše Zemana, který německým novinářům řekl, že by Česko mohlo euro přijmout do pěti let. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg výrok považuje za velmi optimistický. Jen přípravy zaberou podle ekonomů až čtyři roky.

Otázka, která zaměstnává politiky a ekonomy už roky - kdy vymění Česká republika koruny za eura? Podle prezidenta Miloše Zemana to má být už do roku 2018. „Věřím, že by se Česká republika mohla zapojit do eurozóny do pěti let,“ prohlásil. 

Zatímco Miloš Zeman má o přijetí eura jasno, čeští politici jsou opatrní a termín, kdy budou muset chodit lidé do směnáren měnit koruny za eura, stanovit nechtějí. „Pan prezident nebude mít vliv na to, kdy Česko přijme euro, proto se mu to tak snadno říká,“ řekl ministr financí Miroslav Kalousek. 

  • „Bylo by v každém případě chybou teď stanovovat pevné datum přistoupení k euru. Situace v eurozóně je hodně dynamická,“ prohlásil premiér Nečas.
  • „Teď se nedá hovořit o konkrétním harmonogramu, musíme vycházet ze situace politiky,“ doplnil Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD.
  • „Je to obdivuhodný optimismus. Obávám se, že to bude ještě nějakou dobu trvat,“ podotkl Karel Schwarzenberg, předseda TOP 09.

Nákupy a výplaty v eurech tak zůstanou pro Čechy zatím v nedohlednu. Hlavní důvod? Euro se Česku musí vyplatit a ODS má ještě jednu podmínku: O přistoupení k eurozóně musí rozhodnout voliči v referendu. O konkrétním termínu přijetí eura nechce mluvit ani ČBN. Podle jejích představitelů je rozhodnutí na politicích. „Nejprve bude vhodné podívat se, jak dnes eurozóna vyřeší své dluhové problémy a současnou krizi,“ zdůraznil Vladimír Tomšík, viceguvernér ČNB. 

Ekonomové radí spíš počkat

A navíc se podle ekonomů vyplatí počkat. „Koruna bude spíš opět posilovat vůči euru. Pokud bychom chtěli za pět let přijímat euro, nejspíše bychom si polepšili oproti současné situaci,“ řekl hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Potěšení nad tím, že se v Česku zatím společnou měnou neplatí, vyjádřil i ekonom Vladimír Dlouhý. 

Termín přijetí eura se v České republice už několikrát měnil. Ten první počítal s rokem 2010. Další pak s rokem 2012 a 2013.

Slováci mají z eura smíšené pocity 

Sedm z deseti Slováků je přesvědčeno, že přechod od koruny ke společné měně přinesl zdražování. A to hlavně při placení služeb a nákupu potravin. Podle statistik ale ceny rostly jen mírně – kvůli inflaci, která navíc po přechodu na společnou evropskou měnu výrazně zvolnila.

Nahrávám video
Kdy budou Češi platit eurem? Kdo ví...
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

České zásoby plynu se ztenčují, jeho nedostatek prý ale nehrozí

Zásoby plynu v Česku se dál ztenčují. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou nádrže naplněné asi ze čtrnácti procent, loni touto dobou tam bylo 25 procent suroviny. Na rozdílu se podepsalo předchozí chladnější počasí a teď už také cena. Plyn je kvůli válce na Blízkém východě výrazně dražší. Obchodníci proto s plněním rezervoárů na další sezonu vyčkávají, přitom v dubnu s tím už obvykle začínají.
před 3 mminutami

VideoJaro je ideální dobou pro revizi solárních panelů. Doporučuje se jednou za dva roky

Příchod jara je ideální dobou pro revize solárních panelů. Technici říkají, že zkontrolovat fotovoltaiku je potřeba hlavně kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby fungovala na plný výkon. Rozdíl je přitom mezi servisem a revizí. „Servis děláme kvůli funkčnosti technologie, aby nám co nejlépe fungovala. Elektrorevizi děláme kvůli bezpečnosti a výstupem toho je revizní zpráva. Za nás by se měla provádět jednou za dva roky,“ říká vedoucí technické kontroly a standardizace z ČEZ Prodej Michal Kubín. Kolik za kontrolu lidé zaplatí, se liší – většinou je to mezi pěti až deseti tisíci korunami.
před 5 hhodinami

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
včera v 17:30

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
včera v 08:00

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
3. 4. 2026

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
3. 4. 2026

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
3. 4. 2026

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
3. 4. 2026
Načítání...