Velcí zemědělci by mohli přijít o evropské peníze. Vláda to odmítá, dotace mají být spravedlivé

Vláda odmítla krácení evropských dotací pro velké zemědělské podniky. Považuje je za diskriminační a chce o jejich podobě ještě jednat.

Koncepce unijní politiky po roce 2020 počítá spíše s podporou malých a středně velkých chovů a farem. Podle ministra Mariana Jurečky to ale české podniky poškodí – přijít by mohly až o 2 miliardy a 900 milionů korun. Důvodem je mimo jiné to, že je tu z minulosti vysoký podíl velkých zemědělských podniků.

Peníze, o které by mohly přijít velké zemědělské podniky kvůli krácení přímých plateb po roce 2020, by měly zůstat k využití českému státu. Vyplývá to z informace pro vládu o východiscích budoucí podoby Společné zemědělské politiky po roce 2020. Vláda v pondělí materiál schválila.

„Efektivní podpora zemědělců musí mít jasná a jednoduchá pravidla a nesmí diskriminovat některé podniky jen podle jejich velikosti,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Velké podniky by přišly o 2,9 miliardy korun ročně

Stát je ochoten jednat o zavedení platby na první hektary tak, aby se peníze přerozdělily částečně i mezi nejmenší podniky. Zemědělci mimo jiné dostávají peníze i podle počtu hektarů, na kterých hospodaří.

Pokud se nakonec Evropská unie přikloní k variantě, že bude velkým podnikům nad určitou výměru dotace krátit či je nebude vůbec nad určitou plochu vyplácet, hrozí snížení dotací pro ČR v hodnotě zhruba 111 milionů eur (zhruba 2,9 miliardy korun) ročně. Pro některé podniky by to znamenalo výpadek poloviny peněz z platby na plochu oproti nekráceným dotacím.

Stát by v tom případě chtěl, aby se tyto peníze využily jiným způsobem, ale v českém zemědělství, hlavně aby se nemusely odvést do evropského rozpočtu.

Chceme, aby společná zemědělská politika byla co nejvíce spravedlivá, aby obálky pro jednotlivé členské státy byly spravedlivě vypočteny. Aby nebyly rozdíly mezi starými a novými členskými státy. Klademe důraz na to, aby každý členský stát mohl zohledňovat svá národní specifika.
Marián Jurečka
ministr zemědělství

Ministerstvo si v materiálu stěžuje, že přestože se v posledních letech příliš nezměnila evropská legislativa ohledně čerpání peněz na projekty ve venkovském rozvojovém programu, změnil se přístup evropských auditních orgánů.

ČR například nyní splácí 810 milionů korun do unijního rozpočtu kvůli nedostatečné kontrole mezi roky 2010 a 2013. Kolem sankce se stále vede soudní řízení. Evropský audit Česku například vytkl, že inspektoři České plemenářské inspekce nekontrolovali, zda mají zemědělci aktualizovaný stájový registr prasat, skotu, ovcí a koz, nebo jestli včas hlásili přesuny zvířat.

Agrofert
Zdroj: ČT24

Největší zemědělskou firmou a největším příjemcem zemědělských dotací v Česku je holding Agrofert, který donedávna vlastnil předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Agrofert obhospodařuje 103 000 hektarů polí. Firma na webu uvádí, že v roce 2015 připadlo zemědělským podnikům koncernu celkem 408 milionů korun dotací.

Celkový objem všech zemědělských dotací v ČR dosáhl v témže roce 4,69 miliardy korun, podíl Agrofertu je tedy 8,7 procenta. Podle magazínu Dotyk Agrofert v roce 2015 získal od Evropské unie a státu celkem 788 milionů korun zemědělských dotací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Investory už nechávají Trumpovy hrozby cly chladnými

Americké i evropské akcie posilují. Děje se tak navzdory zprávám o clech pro EU a další státy, které přicházejí ze Spojených států. V dubnu, kdy začal prezident USA Donald Trump plošná cla zavádět, přitom trhy reagovaly prudkými ztrátami. Podle analytiků to vypadá, že si investoři na Trumpovy výroky zvykli a počítají s tím, že se jeho rozhodnutí ještě změní. Investiční bankéř Ondřej Jonáš míní, že současná situace může ovlivnit jednotlivé akcie vybraných firem – záleží ale na jejich velikosti, obratu i oboru, ve kterém se pohybují.
před 2 hhodinami

Platebních terminálů v Česku přibývá

V Česku přibývá platebních terminálů, za poslední tři roky se jejich počet zvýšil zhruba o desetinu. Na tisíc obyvatel jich připadá třicet. Evropský průměr je přitom dvaatřicet, nejlépe jsou vybavené země na jihu kontinentu, především kvůli turistickému ruchu. Češi mají o bezhotovostní platby zájem, oblíbené jsou především mezi mladou generací. Obchodníci nevyužívají jen klasické terminály, roste i počet těch v mobilu a přibývá i plateb přes QR kód. Bezhotovostní platby tvoří v tuzemsku skoro tři pětiny všech transakcí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Objem hypoték v červnu stoupl

Banky a stavební spořitelny v tuzemsku poskytly v červnu hypotéky za 37,5 miliardy korun, což je proti květnu nárůst o devět procent. Nové úvěry bez refinancování vzrostly o sedm procent na 29,4 miliardy. Úrokové sazby nových úvěrů v červnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,6 na 4,56 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Z Trumpových výhrůžek málokterá dopadla, říká ekonom Bartoň

Prezident USA Donald Trump v pondělí varoval Rusko, že pokud do padesáti dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, přijdou velmi vysoká cla. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka by opatření mohlo představovat „silný kalibr“, pokud by skutečně platila sekundární cla na obchodní partnery Moskvy ve výši stovek procent. Podle datového ekonoma Anglo-American University v Praze Petra Bartoně však „zatím z těch jeho (Trumpových) výhrůžek málokterá dopadla“. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
14. 7. 2025

Dvě třetiny kontrol autobazarů odhalily problémy

Při koupi auta z autobazaru by zákazníci měli trvat na úplných a neměnných informacích o ceně, technickém stavu i historii vozu. Česká obchodní inspekce loni zjistila pochybení ve dvou třetinách kontrol, včetně nepravdivých údajů o stavu vozidla nebo počtu najetých kilometrů. Prodejci by měli poskytnout konečnou cenu a doložit servisní knížku.
14. 7. 2025

Třicetiprocentní cla mohou učinit evropský export nekonkurenceschopným, tvrdí analytik

Pokud by americký prezident skutečně od 1. srpna uvalil na zboží z Evropské unie třicetiprocentní cla, učinilo by to evropský export „v podstatě nekonkurenceschopným,“ říká zástupce ředitele institutu Europeum Viktor Daněk. Podle ekonomky Jany Matesové Trump nedosáhne kýženého přesunu výroby do USA, protože jeho oznámení provází nepředvídatelnost. Evropská unie podle svých představitelů dlouhodobě usiluje o obchodní dohodu se Spojenými státy.
14. 7. 2025Aktualizováno14. 7. 2025

Cena bitcoinu se poprvé přehoupla přes 123 tisíc dolarů

Nejznámější kryptoměna bitcoin poprvé překonala hranici 123 tisíc dolarů a stanovila nový rekord 123 153,22 (2,6 milionu korun), uvedl v pondělí ráno Reuters. Americká Sněmovna reprezentantů bude zároveň v pondělí projednávat několik návrhů zákonů, které mají digitálním měnám dodat legislativní rámec, o který jejich zastánci dlouhodobě usilovali.
14. 7. 2025Aktualizováno14. 7. 2025

Neúplné a nespolehlivé, tepe po kontrole digitální technické mapy NKÚ

Digitální technické mapy neobsahují spolehlivé informace o poloze plynovodů, vodovodů, kanalizací, elektrických a komunikačních kabelů i dalších prvků technické infrastruktury. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole využití peněz na vznik a vývoj těchto map včetně souvisejících informačních systémů. Systém map je podle NKÚ z hlediska údajů neúplný a nespolehlivý. Ministerstvo průmyslu a obchodu v reakci uvedlo, že kontrola se uskutečnila před dokončením projektu.
14. 7. 2025Aktualizováno14. 7. 2025
Načítání...