Velcí zemědělci by mohli přijít o evropské peníze. Vláda to odmítá, dotace mají být spravedlivé

Vláda odmítla krácení evropských dotací pro velké zemědělské podniky. Považuje je za diskriminační a chce o jejich podobě ještě jednat.

Koncepce unijní politiky po roce 2020 počítá spíše s podporou malých a středně velkých chovů a farem. Podle ministra Mariana Jurečky to ale české podniky poškodí – přijít by mohly až o 2 miliardy a 900 milionů korun. Důvodem je mimo jiné to, že je tu z minulosti vysoký podíl velkých zemědělských podniků.

Peníze, o které by mohly přijít velké zemědělské podniky kvůli krácení přímých plateb po roce 2020, by měly zůstat k využití českému státu. Vyplývá to z informace pro vládu o východiscích budoucí podoby Společné zemědělské politiky po roce 2020. Vláda v pondělí materiál schválila.

„Efektivní podpora zemědělců musí mít jasná a jednoduchá pravidla a nesmí diskriminovat některé podniky jen podle jejich velikosti,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Velké podniky by přišly o 2,9 miliardy korun ročně

Stát je ochoten jednat o zavedení platby na první hektary tak, aby se peníze přerozdělily částečně i mezi nejmenší podniky. Zemědělci mimo jiné dostávají peníze i podle počtu hektarů, na kterých hospodaří.

Pokud se nakonec Evropská unie přikloní k variantě, že bude velkým podnikům nad určitou výměru dotace krátit či je nebude vůbec nad určitou plochu vyplácet, hrozí snížení dotací pro ČR v hodnotě zhruba 111 milionů eur (zhruba 2,9 miliardy korun) ročně. Pro některé podniky by to znamenalo výpadek poloviny peněz z platby na plochu oproti nekráceným dotacím.

Stát by v tom případě chtěl, aby se tyto peníze využily jiným způsobem, ale v českém zemědělství, hlavně aby se nemusely odvést do evropského rozpočtu.

„Chceme, aby společná zemědělská politika byla co nejvíce spravedlivá, aby obálky pro jednotlivé členské státy byly spravedlivě vypočteny. Aby nebyly rozdíly mezi starými a novými členskými státy. Klademe důraz na to, aby každý členský stát mohl zohledňovat svá národní specifika.“

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

ministr zemědělství

Ministerstvo si v materiálu stěžuje, že přestože se v posledních letech příliš nezměnila evropská legislativa ohledně čerpání peněz na projekty ve venkovském rozvojovém programu, změnil se přístup evropských auditních orgánů.

ČR například nyní splácí 810 milionů korun do unijního rozpočtu kvůli nedostatečné kontrole mezi roky 2010 a 2013. Kolem sankce se stále vede soudní řízení. Evropský audit Česku například vytkl, že inspektoři České plemenářské inspekce nekontrolovali, zda mají zemědělci aktualizovaný stájový registr prasat, skotu, ovcí a koz, nebo jestli včas hlásili přesuny zvířat.

Největší zemědělskou firmou a největším příjemcem zemědělských dotací v Česku je holding Agrofert, který donedávna vlastnil předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Agrofert obhospodařuje 103 000 hektarů polí. Firma na webu uvádí, že v roce 2015 připadlo zemědělským podnikům koncernu celkem 408 milionů korun dotací.

Celkový objem všech zemědělských dotací v ČR dosáhl v témže roce 4,69 miliardy korun, podíl Agrofertu je tedy 8,7 procenta. Podle magazínu Dotyk Agrofert v roce 2015 získal od Evropské unie a státu celkem 788 milionů korun zemědělských dotací.