Otkritie je jednou z několika bank, kterým klesla likvidita poté, co centrální banka odebrala licenci bance Yugra. V posledních měsících také zažívá obrovský odliv vkladů kvůli obavám o kvalitu jejího úvěrového portfolia. To vyvolalo obavy trhu o stabilitu ruského bankovního sektoru. Tyto obavy zřejmě posílí také záchrana banky, která přinese i otázky o tom, zda další velké banky nemají podobné problémy a jak centrální banka dohlíží na sektor, napsala agentura Reuters.
Centrální banka chce na záchranu Otkritie použít fond zřízený kvůli očištění bank od toxického majetku. Neupřesnila zatím, jak velký podíl v Otkritie převezme. V současnosti vlastní podíl 65 procent procent v bance holding Otkritie, mezi jehož akcionáře patří skupina podnikatelů a vedoucích pracovníků z firem jako Lukoil, banka VTB či z vedení Otkritie.
První náměstek guvernérky centrální banky Dmitrij Tulin uvedl, že bude trvat šest až osm měsíců, než se za pomoci centrální banky podaří obnovit finanční zdraví Otkritie. V první fázi záchrany, která by měla trvat tři měsíce, budou omezena práva akcionářů a jejich podíl klesne na nejvýše 25 procent. Po druhé fázi záchrany, která má trvat tři až pět měsíců, by mohli současní akcionáři banky zcela přijít o svá vlastnická práva, pokud zůstane kapitál banky
negativní.
Bank of Moscow se zachraňovala, zato stovky bank v posledních letech skončily
Centrální banka rovněž neuvedla, kolik ji bude záchrana Otkritie stát. Doposud nejdražší byla záchrana Bank of Moscow v roce 2011, páté největší banky podle majetku v té době, za kterou centrální banka utratila 395 miliard rublů (146 miliard korun).
Centrální banka za poslední čtyři roky zavřela více než tři sta bank, převážně malých ústavů, o kterých se domnívá, že jsou rizikem pro finanční systém. V zemi stále působí kolem pěti set bank. Otkritie je však považována ruskou centrální bankou za systémově důležitou. Podle agentury Interfax je z hlediska majetku sedmou největší bankou v zemi a největší soukromou bankou.
