Škoda Auto v červenci zvýšila své dodávky. Jednání o spolupráci s indickou firmou ale padla

Automobilka Škoda Auto zvýšila v červenci meziročně své dodávky zákazníkům o čtyři procenta na 87 tisíc vozů, v přepočtu na vozy jde meziročně o 3300 vozidel více. Automobilka vedle toho oznámila, že ukončila jednání s indickou Tata Motors o možné společné výrobě aut v rámci strategického partnerství. Firmy se shodly, že nemohou realizovat technické ani ekonomické synergie ve společně požadovaném rozsahu.

Octavia zůstává navzdory poklesu nejprodávanějším modelem značky. V červenci jich automobilka dodala 29 600, což je meziročně o 8,1 procenta méně. Druhým nejprodávanějším je Rapid, kterých firma dodala 14 700, o 8,3 procenta méně než v loňském červenci. Velký propad prodejů zaznamenal model Citigo, v červenci jich bylo dodáno dva tisíce kusů, což znamená meziroční pokles o 40,4 procenta.

Naopak model Superb zaznamenal nárůst prodejů o 18,2 procenta, firma v červenci dodala 11 200 kusů. Nového SUV Kodiaq dodala firma v červenci 10 tisíc exemplářů, od února bylo dodáno již 37 100 kodiaqů.

„Značce Škoda se opět podařilo překonat dobré prodejní výsledky dosažené během loňského července. Trvající úspěch je důkazem atraktivity naší modelové palety,“ řekl člen představenstva společnosti Škoda Auto odpovědný za prodej a marketing Werner Eichhorn.

V západní Evropě rostla Škoda v červenci o šest procent na 34 700 vozů dodaných zákazníkům. Na nejsilnějším evropském trhu v Německu dodala značka 11 tisíc vozů, meziročně o 5,6 procenta více. Pozitivně se vyvíjely prodeje také ve Velké Británii, kde firma zaznamenala meziroční nárůst o 16,9 procenta, v Itálii o 13,6 procenta, v Rakousku o 18,8 procenta, v Řecku o 32 procent a v Portugalsku o 32,4 procenta.

Ve střední Evropě dodala automobilka v červenci zákazníkům 14 700 vozů a pohybuje se tak o šest procent nad úrovní srovnatelného období minulého roku. Pokles byl ale zaznamenán na domácím českém trhu, meziročně klesly prodeje o 2,5 procenta. V červenci automobilka v České republice dodala 6900 vozů, o 200 méně než loni. Růst dodávek byl naopak zaznamenán v Polsku, a to o 24,7 procenta a v Maďarsku o 4,6 procenta. Na Slovensku dosáhla značka meziročního nárůstu o šest procent. 

Ve východní Evropě bez Ruska se zvýšily prodeje Škody o 3,1 procenta na 3200 vozů. Mimořádně silného růstu automobilka dosáhla na Ukrajině, kam dodala meziročně o 65 procent automobilů více. V Rusku narostly prodeje o 13,6 procenta na 5300 vozů.

V Číně, největším trhu značky Škoda, dodala automobilka zákazníkům v červenci 22 tisíc vozů, což je o tři procenta více než ve stejném měsíci minulého roku.

Malý levný vůz pro indický trh zatím nebude

Škoda také vyrábí v Indii přizpůsobený model Rapid a modely Yeti, Octavia a Superb, od letošního března ale jednala o možnostech spolupráce s tamní společností Tata Motors. Škoda při tom zastupovala celý koncern Volkswagen. Výsledkem měl bý společný malý levný vůz o velikosti fabie, označovaný jako A0 Entry, který by se uplatnil na indickém trhu a v dalších rychle rostoucích teritoriích.

Tata Motors
Zdroj: Vivek Prakash/Reuters

„Společnost Škoda Auto ověřovala a vyhodnocovala v posledních týdnech a měsících možnou strategickou spolupráci se společností Tata Motors. Obě společnosti přitom dospěly k závěru, že v současné době se ani technické, ani ekonomické synergie nedají realizovat ve společně požadovaném rozsahu. Z tohoto důvodu nebudou prozatím dále usilovat o zamýšlenou strategickou alianci,“ uvedla Škoda v prohlášení. Firmy však nevyloučily možnost budoucí spolupráce.

Škoda Auto je součástí německého koncernu Volkswagen. Provozuje tři výrobní závody v Česku a zaměstnává v nich zhruba 30 tisíc lidí. Vyrábí také v Číně, Rusku, na Slovensku a v Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, a dále na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s místními partnery. V roce 2016 dodala Škoda Auto zákazníkům celosvětově 1 127 700 aut, třetí rok po sobě to bylo přes milion vozů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
10. 3. 2026

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
10. 3. 2026

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
10. 3. 2026
Načítání...