Přebytek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 25 miliard korun z červnových 4,6 miliard. Loni v červenci skončil rozpočet s přebytkem 75,6 miliardy korun. Podle opozice by měl však být výsledek lepší.
Rozpočet je na konci července v přebytku 25 miliard. Loni to bylo víc, snížily se příjmy z Unie
Za meziročním zhoršením stojí především nižší příjmy z EU, informovalo v úterý ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.
Příjem peněz z EU klesl ke konci července meziročně o zhruba 77 miliard korun. Především v první polovině loňského roku byly propláceny relativně vysoké objemy unijních peněz.
Po očištění příjmů i výdajů o evropské peníze skončil rozpočet letos ke konci července s přebytkem 5,6 miliardy korun a loni ke konci července ve schodku 8,4 miliardy korun, uvedlo MF.
„Kdybychom výsledek očistili od příspěvku evroopských fondů, který byl loni extrémně vysoký, došli bychom k tomu, že v současné době je hospodaření státního rozpočtu asi o 16 miliard lepší než před rokem,“ řekl ministr financí Ivan Pilný (ANO).
Podle opozice by měl být i tak výsledek lepší. „Když dám dohromady čísla čerpání z evropských fondů, tak považuju ten výsledek za horší, než se dalo očekávat. Je evidentní, že jednotlivá ministerstva nemají správně zpracované plány čerpání,“ kritizoval výsledek hospodaření předseda KSČM Vojtěch Filip.
Dufek: Stát málo utrácí na investicích, naopak rostou příjmy ze sociálního zabezpečení (zdroj: ČT24)
„Domníváme se, že čerpání evropských peněz bude muset ve zbytku letošního roku a především v příštím roce výrazně zrychlit. Do konce roku 2018 totiž musí stát vyčerpat zhruba 80 miliard korun z operačních programů schválených v roce 2015, jinak o tyto peníze přijde. Zřejmě nás tedy čeká nová investiční vlna, i když menší než v roce 2015,“ uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal.
Zároveň to podle něj představuje riziko ve směru hlubšího schodku rozpočtu v příštím roce, protože peníze EU přitékají zpětně s určitým zpožděním.
Nicméně za celý letošní rok Dřímal očekává schodek rozpočtu zhruba 45 miliard korun. „Ve druhé polovině roku totiž tradičně výdaje státu rostou,“ uvedl.
Ke konci července příjmy rozpočtu meziročně klesly o 25 miliard na 737,3 miliardy korun. Výdaje stouply o 25,5 miliardy na 712,3 miliardy korun. Celkové daňové příjmy bez sociálního zabezpečení stouply meziročně o 27,4 miliardy na 387,5 miliardy korun.
„Stát získal více ze sociálního pojištění, a to proto, že je vysoká zaměstnanost. Stejně tak vybral více na DPH, protože mu rostou příjmy díky ekonomickému růstu a zvyšující se spotřebě,“ uvedl ekonom ČSOB Petr Dufek.
Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouply o 14,4 miliardy na 153,5 miliardy korun. Za poslední čtyři měsíce roste podle MF inkaso DPH dvojciferným tempem, a to přesto, že se růst výdajů na konečnou spotřebu vlády a domácností pohybuje okolo šesti procent.
Vyšší tempo růstu výběru DPH je tak podle úřadu důsledkem hlavně loňského zavedení kontrolních hlášení a elektronické evidence tržeb (EET). „Je to evidentně tím, že se zavedly mechanismy jako EET a kontrolní hlášení, protože výběr DPH předstihl výrazně efekt zvýšené spotřeby, který byl dán růstem ekonomiky,“ dodal Pilný.
Výběr spotřebních daní včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření stoupl o 2,6 miliardy na 86,7 miliardy korun. Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 65,4 miliardy korun, což znamenalo meziroční růst o 2,3 miliardy korun.
„Výběr na spotřební dani stoupl celkově o 3 procenta. Za prvé se zvýšila spotřební daň u cigaret a za druhé se více prodávají pohonné hmoty. Čeští motoristé jsou na jejich ceny citliví a když pohonné hmoty zlevňují, tak nakupují více,“ vysvětlil ekonom ČSOB Dufek.
Rozpočet je v přebytku 25 miliard (zdroj: ČT24)
Nejvíce peněz je v rámci běžných výdajů každoročně vynakládáno na sociální dávky. Koncem července na ně šlo 305,4 miliardy korun, což je meziroční růst o 10,6 miliardy korun. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o devět miliard korun.
Stát také méně podle Dufka utrácí na investicích. „S tím máme problém dlouhodobě. Jen u Státního fondu infrastruktury je to úspora 15 miliard korun, ale to není úspora, to jsou malé investice oproti našim vlastním plánům,“ dodal Dufek.