Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 5,3 procenta na 27 889 korun, oznámil Český statistický úřad. S ohledem na růst cen se ale výdělek zvýšil o 2,8 procenta. I tak však růst mezd mírně předčil odhady analytiků a oproti čtvrtému čtvrtletí roku 2016 zrychlil.
„Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 1,5 procenta, což představuje silný meziroční růst o 5,3 procenta. Její zvýšení tak odráží velmi dobrou hospodářskou dynamiku za první kvartál,“ uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč poznamenává, že růst průměrné mzdy o 5,3 procenta znamená nejsilnější meziroční růst od závěrečného čtvrtletí roku 2008.
„Pokračující příznivý ekonomický vývoj se projevuje v růstu volných pracovních míst a poklesu míry nezaměstnanosti pod svou přirozenou úroveň. Nedostatek vhodné pracovní síly a přehřívající se trh práce pak vede k vyššímu tlaku na růst mezd,“ okomentoval data hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Tento trend bude podle něj pozorovatelný i v letošním roce.
Nahoru jdou i nižší příjmy
Zeisel upozorňuje také na to, že poptávka i po méně kvalifikované pracovní síle zvyšuje mzdy u méně vydělávajících zaměstnanců. Mediánová mzda, tedy prostřední hodnota mezd, tak vzrostla skoro stejně jako průměrná mzda, když se zvýšila o 5,2 procenta na 23 704 korun. U mužů dosáhla 25 905 korun a u žen 21 162 korun.
- Medián představuje číslo, kdy polovina hodnot je vyšší než tento údaj, a druhá polovina zase nižší. Má tak vyšší vypovídací hodnotu než prostý průměr.
Podle Jáče hraje v neposlední řadě roli také zvýšení minimální mzdy od ledna letošního roku, kdy se hranice posunula z 9900 korun na 11 tisíc.
Nejméně se přidávalo v Praze, zatímco v průměru nejvíce přidáno dostali zaměstnanci v Plzeňském kraji. Nejvíce se přidávalo v odvětví ubytování, stravování a pohostinství. „Zde mělo velmi pravděpodobně vliv zavedení elektronické evidence tržeb, které částečně brání platit zaměstnancům bokem z nezdaněných peněz,“ míní Zeisel.
Růst mezd na začátku letošního roku oproti konci předchozího roku zrychlil. Ve čtvrtém čtvrtletí 2016 průměrná mzda meziročně stoupla podle aktualizovaných údajů ČSÚ o 3,7 procenta na 29 309 korun. Reálně, po odečtení růstu cen, se výdělek zvýšil o 2,3 procenta.
Ačkoli byla průměrná mzda v prvním letošním čtvrtletí nižší než ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku, po očištění o sezonní vlivy mezičtvrtletně stoupla. Růst činil 1,5 procenta.
Ve srovnání s průměrem Evropské unie ale české mzdy dosahují jen necelých 40 procent. Oproti Německu, které je pro Česko největším obchodním partnerem, jsou dokonce jen třetinové. Někteří ekonomové upozorňují, že firmy těží z hospodářského růstu a mohly by zvyšovat platy výrazněji.
„O české pracovní síle se říká, že je levná a vzdělaná. Ale ona je taky ještě přehnaně poslušná. Když to srovnám s tím, jak si vynucují zaměstnanci vyšší platy na západ od nás, tak jedním z výsledků je, že platy nerostou tak rychle,“ uvedl ekonom Tomáš Prouza (ČSSD).
Výše platů neodpovídá ani hrubému domácímu produktu Česka, který dosahuje už 80 procent Evropské unie. „HDP je tvořeno právě z velké části zisky velkých firem, které se ovšem odlévají do zahraničí,“ upozornil ekonom Moody's Analytics Martin Janíčko.
Nejvyšší platy jsou v průměru v Praze, zato dynamika růstu je nejpomalejší
Průměrná mzda v Praze v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 1477 korun na 36 194 korun. Procentuální nárůst činil 4,3 procenta a byl mezi kraji nejpomalejší. Průměrné výdělky v metropoli ale dál zůstávají v porovnání s ostatními regiony nejvyšší.
Průměrná hrubá mzda Středočechů stoupla meziročně o šest procent na 27 870 korun. Lidem tak přibylo na výplatních páskách v průměru 1581 korun. Průměrný výdělek ve středních Čechách je nadále druhý nejvyšší po hlavním městě. Vyšší mzdy ve Středočeském kraji mají tradičně pracovníci na Mladoboleslavsku, což ovlivňují především platy zaměstnanců automobilky Škoda Auto.
Hrubá mzda v Jihočeském kraji se meziročně zvýšila o 1236 korun na 24 805 korun. Znamená to nárůst o 5,2 procenta. Jihočeši ale stále mají pátou nejnižší mzdu ze všech krajů.
V Plzeňském kraji hrubá mzda meziročně vzrostla o 6,8 procenta na 26 846 korun. Lidem tak přibylo na výplatních páskách v průměru 1713 korun. V porovnání mezd všech 14 krajů se Plzeňský kraj stále drží na čtvrtém místě. V sousedních regionech brali lidé výrazně méně. O průměrné výši mezd v kraji významně spolurozhoduje Plzeň, kde jsou soustředěny banky, pojišťovny, průmysl, podniky se zahraniční účastí i regionální reprezentace ústředních institucí. Město táhnou zejména strojírenský průmysl a potravinářství.
V Karlovarském kraji vzrostla hrubá mzda meziročně o 6,2 procenta na 23 807 korun. Meziročně si tak zaměstnanci polepšili o 1395 korun. Po započítání inflace se reálná mzda v Karlovarském kraji meziročně zvýšila o 3,8 procenta. Průměrná mzda v kraji ale přes růst v poslední době zůstává nejnižší v zemi. Nízké mzdy v Karlovarském kraji vycházejí z velkého počtu zaměstnanců, kteří pracují ve službách nebo v cestovním ruchu, kde se obvykle málo platí. Nízké mzdy jsou i v řadě průmyslových firem, tam ale už nedostatek zaměstnanců začíná tlačit na postupný růst mezd.
- Zemědělství – 3,8 procenta
- Průmysl – 5,3 procenta
- Stavebnictví – 4 procenta
- Velkoobchod a maloobchod – 5,5 procenta
- Doprava a skladování – 4 procenta
- Ubytování, stravování a pohostinství – 11,8 procenta
- Informační a komunikační technologie – 4,7 procenta
- Peněžnictví a pojišťovnictví – 3,4 procenta
- Činnosti v oblasti nemovitostí – 4,8 procenta
- Profesní, vědecké a technické činnosti – 3,6 procenta
- Administrativní a podpůrné činnosti – 7,2 procenta
- Veřejná správa a obrana – 5,5 procenta
- Vzdělávání – 4,9 procenta
- Zdravotní a sociální péče – 6,2 procenta
- Kulturní, zábavní a rekreační činnosti – 5,3 procenta
V Ústeckém kraji v prvním čtvrtletí vzrostla průměrná hrubá měsíční mzda o 1527 korun na 25 545 korun. Za celostátním průměrem zaměstnanci v kraji zaostávají o 2344 korun.
V Libereckém kraji vzrostla průměrná hrubá mzda meziročně o 5,5 procenta na 25 693 korun. Zaměstnanci v kraji si v průměru polepšili o 1347 korun. Reálně však mzdy vzrostly jen o 3,1 procenta. „Růst mezd odpovídá tomu, co jsme se snažili vyjednat,“ řekl Milan Šubrt z Asociace samostatných odborů, která v Libereckém kraji zastupuje zaměstnance 70 firem. Třeba výrobce autodílů Benteler ale zvýšil mzdy o více než šest procent, výrazněji stouply mzdy například i řidičům autobusů nebo zdravotníkům.
Průměrná hrubá mzda v Královéhradeckém kraji vzrostla meziročně o 5,5 procenta na 25 268 korun. Lidem v hradeckém kraji v peněženkách tak přibylo 1307 korun. Po odečtení inflace byl reálný růst mezd v hradeckém kraji 3,1 procenta. Mzdovou úroveň v hradeckém kraji významně zvyšují závody automobilky Škoda Auto v Kvasinách a Vrchlabí, které mají kolem osmi tisíc pracovníků a patří k největším zaměstnavatelům v regionu. Odbory ve Škodě Auto loni na jaře vyjednaly rekordní růst mezd, celkově při započítání různých složek průměrně o 11,2 procenta za dva roky. Průměrná hrubá mzda v dělnických profesích je ve Škodě Auto kolem 36 tisíc korun.
Průměrná mzda v Pardubickém kraji stoupla meziročně o 5,1 procenta. Mzdy tak činily 24 655 korun. Byly čtvrté nejnižší v republice. Při odečtení inflace výdělky zaměstnanců v kraji stouply o 2,6 procenta. „V Pardubickém kraji je hodně montoven, doveze díly, vyveze dál. Firmy vyrábějí výrobky s nižší přidanou hodnotou, to znamená, že práce není tak zaplacená,“ řekla ředitelka Krajské hospodářské komory Pardubického kraje Eva Malinová.
Mzdy na Vysočině průměrně stouply o 1339 korun na 25 231 korun hrubého měsíčně. V meziročním porovnání jde o zvýšení o 5,6 procenta. Vysočina se tak zařadila mezi regiony v Česku s vyšší dynamikou růstu, platy pracovníků na Vysočině přesto za republikovým průměrem zaostaly o 2658 korun.
Průměrná hrubá mzda na jihu Moravy letos v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,2 procenta na 27 003 korun. Lidé si polepšili o 1347 korun. Po odečtení inflace se výdělek zvýšil o 2,7 procenta. Podle analytika společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy k růstu mezd přispělo v prvním čtvrtletí zesílení dynamiky mezd v odvětvích mimo státní sektor. Projevilo se také výrazné zrychlení inflace a solidní růst české ekonomiky, který překonal očekávání. „V neposlední řadě hrál roli sílící nedostatek vhodné pracovní síly, patrný zvláště v Brně nebo v okrese Vyškov, a také další zvýšení minimální mzdy,“ uvedl Kovanda.
Průměrná hrubá mzda se ve Zlínském kraji meziročně zvýšila o 1320 korun na 24 276 korun. Znamená to nárůst o 5,8 procenta. Je to druhá nejnižší mzda v České republice.
Průměrná hrubá mzda v Olomouckém kraji v prvním letošním čtvrtletí meziročně stoupla o 1216 korun na 24 501 korun, tedy o 5,2 procenta. Po odečtení inflace byla reálně vyšší o 2,8 procenta. Podniky v Olomouckém kraji postupně zvyšují mzdy, aby si udržely zaměstnance či přilákaly nové pracovníky. Letos se zvýšily také mzdy v nemocnicích, přičemž někde i o více než vládou schválených deset procent. Například zaměstnancům Nemocnice Šumperk vzrostly platy v průměru o 12 procent.
Průměrná hrubá mzda v Moravskoslezském kraji vzrostla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 4,4 procenta na 25 115 korun. Lidem přibylo ve výplatě 1052 korun. Reálný nárůst mezd představuje 1,9 procenta.
