Krach bývalé firmy Tomanových zaplatili daňoví poplatníci. Ministerské rodině velké jmění zůstalo

15 minut
Reportéři ČT: Zlaté vejce z Xaverova
Zdroj: ČT24

Rodina zemědělských podnikatelů Tomanových je úspěšná za každého režimu. Miroslav Toman starší byl ministrem ve vládě Lubomíra Štrougala v době komunismu, jeho syn Miroslav Toman mladší byl ministrem vlády, kterou prezident Miloš Zeman jmenoval i bez podpory Poslanecké sněmovny. Na bankrot své firmy nedoplatili a ještě získali přeprodejem zpátky cenné akcie drůbežáren Xaverov. Věřitelé, z nichž největší byl stát, naopak museli odepsat asi 600 milionů korun. Jak dokázali Tomanovi vytáhnout velký majetek z firmy, která dlužila státu stamiliony korun, ukazuje Jan Moláček z Reportérů ČT.

Miroslav Toman a jeho rodina včetně dvou synů Miroslava a Zdeňka patří k nejmocnějším hráčům v českém zemědělství a potravinářství už desítky let. Nic na tom nezměnil ani pád komunismu, ani změny polistopadových vlád.

Miroslav Toman starší nejprve šéfoval okresní zemědělské správě v Kroměříži, pak přestoupil na ministerstvo zemědělství, kde se vyšvihl až do funkce ministra. Dva roky byl také místopředsedou ve vládě Lubomíra Štrougala. Po revoluci musel z politiky odejít a vrhl se do podnikání. Jeho stěžejní firmou se stal Agrotrade.

Dokázal své syny posadit na správná místa a jejich prostřednictvím se pak rodina vrátila. Takže se Zdeňkem začal podnikat a Miroslav šel do státní správy.
Hana Čápová
redaktorka Týdeníku Respekt

V rodinných firmách působí také syn Zdeněk Toman, který se v médiích příliš neobjevuje, výjimkou byla jeho svatba a později rozvod s herečkou Kateřinou Brožovou. 

Syn Miroslav Toman mladší pak byl od roku 2002 několik let náměstkem na ministerstvu zemědělství. V roce 2013 ho Miloš Zeman, kterému Tomanovi věnovali přes půl milionu na prezidentskou kampaň, jmenoval na pár měsíců ministrem. Desátým rokem je pak prezidentem Potravinářské komory a do letošního března řídil i Agrární komoru.

Kyperská firma, Krejčíř a konkurz

V cestě rodiny Tomanových za vlivem a bohatstvím je jeden moment, který stojí za pozornost - bankrot jejich někdejší společnosti Agrotrade. Tomanovi sice dnes opět vlastní firmu se stejným názvem, avšak s tou původní nemá kromě názvu nic společného.

Původní společnost Agrotrade čerpala zhruba od roku 1994 úvěry od České spořitelny ve stovkách milionů. Za tyto peníze nakupovala různé stroje a poskytovala je dál na leasing.

V červnu 2001 ale Tomanovi náhle přepsali svůj Agrotrade na neprůhlednou kyperskou firmu s názvem Finch Enterprises. Jak vyplývá z později podaného návrhu na konkurz, právě v tento moment přestala firma splácet své dluhy vůči České spořitelně.

Za tím, že firmy mění vlastníky na kyperské, švýcarské či bahamské firmy, stojí podle podnikového ekonoma z VŠE v Praze Ladislava Tylla většinou finanční důvody nebo snaha skrýt skutečného vlastníka. „Daňový motiv bych tady vyloučil. Takže je to spíš o větší anonymitě vlastnické struktury,“ dodal Tyll.

O něco později se společnost přejmenovává a z Agrotrade je následně Technology Leasing. V polovině roku 2002 pak dochází k nejpodivnějšímu posunu, když firmu přes nastrčené spolupracovníky ovládá známý zločinec Radovan Krejčíř, který v té době ještě působil v České republice. Později je za její vytunelování odsouzen na osm let.

Vytunelovaná částka, která šla za ním, ale byla podle redaktorky časopisu Respekt Hany Čápové o hodně menší než ta, která zmizela za Tomanovými. Krejčíř podle rozsudku připravil Technology Leasing o 107 milionů korun. Když ale firma skončila v konkurzu, ukázalo se, že dluží téměř jednu miliardu.

Hlavním věřitelem stát

Krach společnosti Technology Leasing se nedotknul jenom této soukromé firmy a jejich obchodních partnerů. O nejvíce peněz přišel stát. Největším věřitelem zkrachovalé firmy byla totiž státní Česká konsolidační agentura. Technology Leasing jí dlužila více než půl miliardy korun.

Česká spořitelna totiž na konsolidační agenturu převedla řadu rizikových úvěrů - umožnila jí to v roce 2000 vláda Miloše Zemana, když rozhodla o prodeji České spořitelny rakouské bance Erste. Mezi úvěry, které skončily na bedrech státu, byla i většina dluhů Technology Leasing.

Tento případ je rozsahem svých dluhů výjimečný. I v dnešní době je takových případů velmi málo, z poslední doby bych jmenoval snad jen OKD a Vítkovice.
Michal Žižlavský
právník

„Pokud si v tomto případě konsolidační agentura přihlašovala největší pohledávku, byla největším věřitelem, tak samozřejmě jde o problém, který se týká veřejných financí, protože pohledávka není uspokojena nikdy ze sta procent a to, co není uspokojeno, zatěžuje v tomto případě státní rozpočet,“ upozorňuje právník Michal Žižlavský.

O rozhovor k věci požádali Reportéři ČT oba Miroslavy i Zdeňka Tomanovy. Na e-maily nepřišla žádná odpověď, přestože ve firemním sídle i v Potravinářské komoře potvrdili, že dorazily na správnou adresu.

Získat za milion akcie oceněné na sedmdesát milionů

Rodina Tomanových na bankrot své někdejší vlajkové lodi nejen nijak nedoplatila, ale dokázala z ní dokonce získat zpět pro sebe ten nejzajímavější majetek v podobě akcií drůbežáren Xaverov v hodnotě asi 100 milionů korun.

I konkurzní správce je ocenil na 70 milionů korun, i tak ale celý zkrachovalý podnik včetně akcií Xaverova prodal za 46 milionů korun.

„Na celém příběhu mě zaráží ještě jeden fakt, že se do výběrového řízení nepřihlásilo více firem. I společnosti, které v tom výběrovém řízení byly, jsou s výjimkou snad jediné pro mě relativně neznámé firmy. Takže i tohle ve mně vyvolává určité otázky,“ zmínil ekonom Tyll.

Podnik kompletně koupila realitní developerská společnost Amádeus Real. „Z pohledu toho, kdo ten podnik koupí, to má jedno kouzlo,“ podotýká právník Žižlavský, „v konkurzním nebo insolvenčním řízení dochází k tomu, že podnik prochází jakousi očistnou lázní. Očistí se od starých dluhů a ten, kdo ho koupí, ho kupuje zbavený zátěže.“

Amádeus Real se o stamilionové dluhy starat nemusel a zároveň získal výhodně významný majetek v podobě akcií Xaverova v hodnotě nejméně 70 milionů korun. Akcií se ale vzápětí zbavil velmi podivným způsobem. Podle své vlastní výroční zprávy z roku 2004 je totiž obratem prodal za pouhý jeden milion.

„Když se podíváme na výkaz zisku a ztráty firmy Amádeus Real z roku, kdy došlo k celé transakci, tak vidíme, že sama firma oceňuje akcie firmy Xaverov na 70,84 milionu, stejně jako byly v posudku konkurzního správce. I zde krásně vidíme, že je prodává za jeden milion v daném roce a tedy jenom na této transakci vlastně okamžitě ztratila řádově sedmdesát milionů korun,“ řekl Tyll.

Tím, kdo akcie výhodně získal, byla Českomoravská plemenářská unie, kterou v té době ovládala rodina Tomanů.

Zdeněk Toman
Zdroj: Lucie Vítková/ČTK

„Když se podíváme, kde společnost, nebo minimálně akcie společnosti Xaverov v konečném důsledku skončily, tak se jedná o relativně standardní mechanismus, jak se původní vlastník firmy dostane skrze konkurzní řízení a předprodeji části aktiv zpátky alespoň k části svého majetku,“ přiblížil Tyll.

„Vzhledem k tomu, že od zmiňované záležitosti uplynulo asi 15 let, byla veškerá dokumentace po uplynutí skartační doby skartovaná. V žádném případě však nemůžeme souhlasit, že by došlo v průběhu popisované věci k jakýmkoliv nestandardnostem,“ uvedl majitel Amádeus Real Václav Klán.

Společnost Xaverov přitom byla v příběhu zbohatnutí rodiny Tomanových velmi důležitá. Nešlo jen o drůbežářské provozy, ale především o lukrativní nemovitosti a pozemky v Praze a nejbližším okolí, které firma později výhodně prodala. Někdejší sídlo společnosti v pražské Libuši je dnes součástí obří tržnice Sapa, přes další pozemky Xaverova vede například dálniční obchvat Prahy.

Xaverov se přitom o tyto pozemky soudil se státem a spor nakonec vyhrál díky stanovisku, které vydalo ministerstvo zemědělství v době, kdy na něm Miroslav Toman mladší působil jako náměstek. Této kauze se média včetně České televize v minulosti už věnovala.

Miroslav Toman mladší
Zdroj: Luděk Peřina/ČTK

Pro dokreslení konkurzu Technology Leasing ještě jedna věc - konkurzní správce po jeho skončení pracoval pro firmu Amádeus Real, které Technology Leasing prodal. Společně připravovali projekt obřího nákupního střediska v centru Plzně.

Po ukončení konkurzu museli věřitelé, tedy především stát, odepsat asi 600 milionů korun. Tomanových se to už netýkalo. Zdeněk Toman řídí rodinné firmy a Miroslav Toman mladší profesní komory, a když získá příležitost, tak ministerstvo zemědělství. Miroslav Toman starší pak před dvěma lety rozšířil svou sbírku státních vyznamenání. Od prezidenta Miloše Zemana dostal medaili za zásluhy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
12:42Aktualizovánopřed 20 mminutami

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
před 2 hhodinami

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
před 16 hhodinami

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
před 22 hhodinami

Vojtěch chce zefektivnit systém zdravotnictví. I nesystémovým krokem

Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
včera v 08:26
Načítání...