Rozpočtový přebytek půjde hlavně na snížení dluhu, ale zbude i na investice

Nahrávám video
Vláda schválila zprávu o hospodaření státu v loňském roce
Zdroj: ČT24

Vláda schválila státní závěrečný účet. Znamená to, že už je jasné, jak stát využije loňský 62miliardový přebytek. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) do značné míry prosadil svůj názor, že by se peníze měly použít na snížení státního dluhu. Současně ale vyčlení ministerstvo financí deset miliard na investice. Ministr Babiš však zdůraznil, že podpoří pouze investice připravené k okamžitému zahájení.

Ačkoli sociální demokraté v minulosti uvažovali o využití rozpočtového přebytku na důchody, ministr financí Andrej Babiš nakonec ve vládě prosadil svou a státní závěrečný účet prošel tak, jak jej předložil. „Pro náš návrh jsme nezískali podporu koaličních partnerů,“ přiznal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Využití peněz na valorizaci důchodů Babiš odmítal s tím, že je přebytek pouhou účetní položkou a peníze fakticky neexistují.

Přesto by mělo být více peněz na některé investice. Mělo by jít zhruba o dodatečných deset miliard, které vláda v doprovodném usnesení s loňským přebytkem spojila. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) uvedla, že by peníze mohly posloužit například na výstavbu mateřských škol nebo center sociálních služeb. Premiér Sobotka již dříve hovořil také o čistírnách odpadních vod. 

Nahrávám video
Události: Přebytek rozpočtu
Zdroj: ČT24

Své návrhy na posílení investic vlády by měli ministři zaslat premiérovi a ministru Babišovi do 9. května. Andrej Babiš zdůraznil, že podpoří jen ty projekty, které budou připravené k okamžité realizaci. „Ale až budeme dělat rozpočet na 2018 a neprokáže k 15. září fakturaci, tak by se to mělo krátit,“ varoval. Dal však také najevo, že bude tlačit na to, aby jeho vládní kolegové spíše využívali jiné peníze. „Uvidíme, co bude na stole. Každý resort udělá revizi. Špatně se totiž také čerpají evropské peníze a ty máme čerpat primárně,“ podotkl.

Zprávu o hospodaření státu, jejíž součástí je rozvaha o přebytku, musí kabinet předložit sněmovně do konce týdne.

Peníze nejsou, na investice si bude muset stát znovu půjčit

Andrej Babiš odmítal využití rozpočtového přebytku proto, že reálně neexistuje. To připustil i premiér Bohuslav Sobotka. „O ten přebytek emitovalo ministerstvo financí méně státních dluhopisů. Pokud by se vláda rozhodla ty peníze využít, tak by ministerstvo financí muselo v tom rozsahu vydat nové dluhopisy,“ vysvětlil nedávno.

Také podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala si bude muset vláda opět půjčit, pokud bude chtít účetně použít loňský přebytek na investice, nebo peníze pokrýt daňovými či jinými příjmy. „Reálně se totiž tyto peníze už nikde nevyskytují, protože 60 miliard korun bylo loni použito na splátky starých dluhopisů.“

Ekonomický expert opoziční ODS Jan Skopeček poznamenal, že „nejhorší, co by se mohlo stát, by bylo říci: Máme 60 miliard, klidně se zadlužme ještě o 60 miliard korun více“. 

Přebytek státního rozpočtu ke konci letošního března stoupl na 4,7 miliardy z únorových 3,7 miliardy korun. Loni ke konci března však byl rozpočet v přebytku 43,6 miliardy korun, který do konce roku vystoupal na rekordních 62 miliard. Důvodem výrazného meziročního poklesu je podle ministerstva financí menší množství peněz přijatých z EU. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 47 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...