Brusel opět trestal přední letecké společnosti. Za kartel mají zaplatit přes 21 miliard korun

Evropská komise v pátek znovu rozhodla, že 11 leteckých společností v nákladní dopravě uzavřelo v minulosti kartelovou dohodu a opět jim udělila pokuty v celkové výši skoro 776,5 milionu eur (přes 21 miliard korun). Původní rozhodnutí komise z roku 2010 zrušil v prosinci 2015 evropský soud z procedurálních důvodů. Největší pokutu dostala od komise francouzská společnost Air Francie (téměř 183 milionů eur) a nizozemská KLM (přes 127 milionů eur).

Kartelovou spolupráci firem místo soutěže s cílem nabídnout zákazníkům lepší služby odmítla Margrethe Vestagerová, eurokomisařka odpovědná za otázky hospodářské soutěže.

„Dnešní rozhodnutí zajistí, že společnosti, které byly částí kartelové dohody v letecké nákladní dopravě, budou za své chování potrestány,“ dodala.

  • Komise v listopadu 2010 uvedla, že pokutované aerolinky se v letech 1999 až 2006 domlouvaly na výši palivových a bezpečnostních příplatků. 
  • Pokuty vyměřila společnostem Air France, KLM, Martinair, British Airways, Cargolux, Cathay Pacific Airways, Japan Airlines, LAN Chile, Qantas, SAS a Singapore Airlines. Dvanáctým účastníkem kartelu byla Lufthansa, která ale spolupracovala a pokutě se vyhnula.

Qantas se kvůli této záležitosti obrátil v roce 2010 na evropský soudní dvůr. Ten o pět let později rozhodnutí komise anuloval kvůli procedurální chybě. O existenci kartelu však nerozhodoval.

Komise je podle páteční zprávy nadále přesvědčena, že společnosti se na kartelové dohodě podílely. Toto rozhodnutí řeší procedurální chybu, kterou identifikoval evropský soud, je však shodné, pokud jde o kartelovou dohodu samotnou. „Rozhodnutí je potvrzením, že komise nenechá kartely bez potrestání. Kartely jsou nelegální a poškozují spotřebitele a podnikání,“ stojí v tiskové zprávě.

Analytik: Souboj ještě nekončí

Analytik společnosti Cyrrus Tomáš Menčík připomněl, že jde o velmi složitý případ, náročný i procedurálně. O tom svědčí i to, že byl v roce 2010 shozen ze stolu kvůli „špatnému papírování“. Zdůraznil, že ani teď není jasné, zda společnosti budou nakonec muset platit. Budou se odvolávat, proces podle mého názoru ještě nekončí, řekl analytik.

Dodal však, že v tomto případu existuje hodně důkazů a objektivních pravd, které mají aerolinky problém zpochybnit. Budou se tedy podle něho opět snažit najít problematická procesní místa.

6 minut
Menčík: Důvodem pro kartel byl i nástup levné konkurence
Zdroj: ČT24

Dodal, že jde o vysoké pokuty, které by aerolinie pocítily, nikoliv však existenčně. Samotný kartel (po roce 1999) a důvod k němu dal do souvislosti i s dobou nástupu nízkorozpočtových aerolinií a s tím souvisejícím tlakem na zlevňování letenek. Na velké aerolinie těžce dolehla i doba po 11. září.

„Byla proto snaha se dohodnout, aby sektor vydělával více peněz,“ řekl Menčík. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...