Inflace v Německu pokračovala v růstu. Dosáhla cíle ECB pro celou eurozónu

Meziroční míra inflace v Německu v lednu vzrostla na 1,9 procenta a zaznamenala nové maximum za tři a půl roku. V předběžné zprávě to uvedl německý statistický úřad. Tamní inflace se tak dostala na úroveň oficiálního cíle Evropské centrální banky (ECB) pro celou eurozónu, což by banku mohlo přimět uvažovat o opouštění mimořádně uvolněné měnové politiky.

Už v prosinci se meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu více než zdvojnásobilo a dosáhlo 1,7 procenta, maxima od července 2013. Ekonomové oslovení agenturou Reuters předpokládali, že inflace v Německu se v lednu zvýší dokonce na dvě procenta. Cenovou hladinu táhly podle údajů vzhůru rostoucí ceny energií a potravin.

V eurozóně by se inflace v lednu měla podle analytiků vyhoupnout na 1,5 procenta z prosincové úrovně 1,1 procenta. Cílem ECB je, aby se inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se v posledních letech snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů.

Před rokem činila inflace v Německu pouhá 0,4 procenta. Nyní je však ještě o něco vyšší než míra růstu cen v Británii, která přitom ve druhé polovině roku začala zažívat silné inflační tlaky v důsledku propadu libry po červnovém referendu o odchodu z Evropské unie.

Pohne rostoucí inflace s přístupem ECB?

Silný růst inflace v Německu by mohl zvýšit tlak na zpřísňování měnové politiky v eurozóně. Ke kritikům uvolněné měnové politiky ECB patří například šéf německé centrální banky Jens Weidmann a mnozí němečtí politici. Německá veřejnost nese nelibě zejména to, že extrémně nízké úroky poškozují střadatele.

Na signály prohlubujících se inflačních tlaků v největší evropské ekonomice zareagoval už dopoledne po údajích z jednotlivých spolkových zemí evropský trh dluhopisů. Výnosy německých, francouzských nebo italských obligací, které určují náklady dlouhodobých úvěrů, vystoupily na maxima za nejméně rok. Investoři se tím připravují na možný odklon ECB od krajně uvolněné měnové politiky.