Autoklub ADAC kritizuje německé plány na mýtné pro osobní auta

3 minuty
Kolik zaplatí řidiči za použití dálnice v Německu?
Zdroj: ČT24

Chystané zavedení dálničních poplatků pro osobní auta v Německu nenarazilo na odpor jen u některých evropských zemí, ale také u největšího německého autoklubu ADAC. Šéf organizace August Markl ministrům dopravy a financí Alexanderu Dobrindtovi (CSU) a Wolfgangu Schäublemu (CDU) v dopise napsal, že rozhodnutí o mýtném pro osobní vozy je zbytečné. Informoval o tom magazín Spiegel.

Šéf autoklubu ADAC, který má více než 19 milionů členů, v dopise také konstatuje, že projekt mýtného ponechává řadu zásadních otázek nezodpovězených. Markl se dále zmiňuje o nejistotě, kterou podle něj chystané poplatky vzbuzují u veřejnosti.

Markl má také výrazné pochybnosti o tom, jestli zavedení mýtného pro osobní vozy vůbec přinese nějaké příjmy. Dobrindt si od něj slibuje čistý roční příjem kolem 524 milionů eur (14,2 miliardy korun) a peníze chce využít na výstavbu a údržbu silniční infrastruktury. Analýzu jeho úřadu ale někteří zpochybňují.

  • Němci i cizinci by měli zaplatit stejně. Roční tarif se počítá z následujícího sazebníku a přímo úměrně se zvedá za každých sto centimetrů kubických motoru. Níže uvedené hodnoty je tedy třeba vynásobit: v případě motoru o objemu 1,2 litru dvanácti, u 2,0litrového motoru dvaceti a podobně.
  • Vozy emisní třídy Euro 3 nebo horší: s benzínovým motorem bude platit sazba 6,50 eur, s dieselovým 9,50 eur.
  • Vozy emisní třídy Euro 4 a Euro 5: s benzínovým motorem zaplatí řidiči 2 eura, s dieselovým 5 eur
  • Vozy emisní třídy Euro 6: s benzínovým motorem zaplatí řidiči 1,80 eur, s dieselovým 4,80 eur.
  • Za karavan má platit sazebník, který počítá s 16 eury za každých 200 kilogramů vozu.
  • Více než 130 eur za rok by ale neměl zaplatit nikdo.
  • Řidiči ze zahraničí si budou moci vybrat známku s platností 10 dnů, dva měsíce nebo jeden rok – cena se vypočítá podle uvedeného sazebníku.
  • Známky bude možné koupit přes internet nebo aplikací pro chytré telefony.
  • Zdroj: „Infopapier Infrastrukturabgabe“ německého ministerstva dopravy

Příjmy z mýtného pro osobní auta by byly několikanásobně vyšší, kdyby návrh, který minulý týden schválila německá vláda, nepočítal s tím, že němečtí řidiči budou od platby de facto osvobozeni. Za mýtné sice zaplatí, ale později jim bude vráceno, protože se jim sníží daň z motorových vozidel.

Majitelé nejekologičtějších aut s velmi nízkými emisemi získají dokonce ještě větší úlevu, než kolik zaplatí na dálničních poplatcích. 

Například ceny za desetidenní mýtné, které zřejmě bude využívat i řada Čechů, se mají pohybovat v závislosti na množství emisí, které daný vůz produkuje, v rozmezí od 2,5 eura do 25 eur (zhruba 68 až 675 korun). Nejdražší roční mýtné bude stát 130 eur (3500 korun).

Ceny na německé dálnici pro vůz s Euro 3 a 2 l
Zdroj: ČT24

Jaké budou ceny pro konkrétní vozy, spočítala Mladá fronta Dnes. Například model Ford Mondeo 2002, s naftovým motorem o dvou litrech, plnící emisní normu Euro 3. „Celkově nejdražší kategorie, desetidenní známka tím pádem bude stát zhruba 670 korun, roční pak něco přes tři a půl tisíce,“ přibližuje odborník na ojetá vozidla z Auto AZ Consulting Aleš Zich.

Ceny na německé dálnici pro vůz s Euro 4 a 1,9 l
Zdroj: ČT24

Nejméně peněz na německé dálnici zaplatí řidiči za nová a hlavně benzinová auta s menším objemem. „Škoda Octavia s benzinovým motorem 1,2 litru plní poslední normu Euro 6, což jsou zhruba vozidla od roku 2015 výše, která budou platit na dálnicích nejméně. Tento konkrétní vůz o objemu 1,2 zhruba 108 korun za desetidenní známku,“ dodal Zich.

Ceny na německé dálnici pro vůz s Euro 6 a a 1,2 l
Zdroj: ČT24

Na ještě nižší částku se mohou dostat ti, kteří si pořídí úplně nové vozidlo s ještě menším objemem − jeden litr. Za desetidenní kupon zaplatí necelých sedmdesát korun.

Termín startu nejasný

Veškeré příjmy z mýtného pro osobní vozy, které by mělo být zavedeno v roce 2019, tak ve výsledku Německu poplynou od zahraničních motoristů. To se nelíbí několika evropským zemím, včetně Rakouska nebo Nizozemska. Pochybnosti vyjadřuje i Česko.

Německá dálnice A3
Zdroj: Roland Holschneider/ČTK/DPA

Kdy začne systém fungovat, zatím není jasné. Schválit ho musí ještě parlament i spolková rada, kde má silnou roli opozice. Rakouský ministr dopravy Jörg Leichtfried navíc nevyloučil ani společnou žalobu nespokojených zemí.

Podle prezidenta českého ústředního automotoklubu ÚAMK Oldřicha Vaníčka je možné, že zavedení dálničních známek v Německu zatíží české silnice. Dražší německé dálnice by podle něj mohli řidiči nahradit lacinějšími českými, nebo by mohli úseky objíždět po silnicích nižších tříd.

  • Rakousko
    Inspirací pro český mýtný systém byl ten rakouský. V roce 2004 zde začal Kapsch provozovat mikrovlnné mýtné brány, které evidují průjezdy vozidel nad 3,5 tuny. Ke komunikaci s bránami je nutné mít ve vozidle přístroj Go-Box, na kterém je možné mít určitou částku předplacenou, nebo platit dodatečně. Ceny se liší podle počtu náprav a emisní kategorie, kterou vozidlo plní. V roce 2016 se pohybují od 0,157 po 0,4473 eura za ujetý kilometr.
  • Německo
    Když se v Česku začalo diskutovat o zavedení mýtného systému, připadaly v úvahu dvě technologie – mikrovlnné mýtné brány nebo satelitní mýto. Hovořilo se též o rakouském a německém systému. Satelitní mýtný systém funguje bez bran, lokalizuje vozidla pomocí GPS. I v případě satelitního systému je třeba mít ve vozidle palubní jednotku. V Německu funguje mýtný systém od roku 2005. V současnosti platí mýtné pouze vozidla nad 7,5 tuny (do loňského podzimu nad 12 tun) a neplatí ho autobusy nebo například vozidla cirkusů. Systém provozuje společnost Toll Collect a ceny mýtného se pohybují podle počtu náprav a emisní třídy od 0,141 po 0,288 eura za kilometr.
  • Slovensko
    Obdobný systém mýtného jako v Německu funguje i na Slovensku, a to od roku 2010. Platí vozidla nad 3,5 tuny, systém vytvořila a spravuje společnost Sky Toll, která má vazbu na provozovatele francouzského mýtného systému Sanef. Mýtné pro nákladní auta se pohybuje od 0,08 po 0,233 eura a pro autobusy od 0,03 po 0,11 eura v závislosti na jejich hmotnosti a emisní třídě.
  • Polsko
    Polsko kombinuje mikrovlnný systém s mýtnými branami a systém mýtnic známý zejména z jižní Evropy. Mýtné brány účtují poplatky vozidlům nad 3,5 tuny, zatímco osobní auta platí jen na některých dálnicích, a to na mýtnicích (nepoužívají se dálniční známky). Možné je platit přímo na mýtnici nebo si pořídit palubní jednotku, která eviduje průjezdy mýtnicemi a platit dodatečně.
  • Francie
    Francie sice není sousední země, ale patří k zemím s tradičními mýtnicemi, kde musí zaplatit každý od motocyklistů po kamiony. Systém je technologicky nenáročný, obejde se bez mýtných bran i satelitů, ale mýtnic je na dálniční síti mnoho. Nevýhodou je, že je nutné u mýtnic zastavovat nebo přinejmenším výrazně zpomalovat, výjimkou nejsou ani zácpy před mýtnicemi. Moderní technologie umožňují platby zjednodušit, auta s palubní jednotkou registrovaná v systému Liber-t  tak mohou projíždět mýtnicemi bez zastavení a řidiči platí mýtné až dodatečně. Ve Francii se liší sazby podle hmotnosti a kategorie vozidla, nehledí se na emisní třídu. Například za cestu z Marseille do Paříže zaplatí řidič osobního auta 58,30 eura, motocyklista 34,90 eura, dodávka 91,80 eura, autobus 134,90 eura a kamion 185,20 eura. Obdobný systém jako ve Francii funguje i v Itálii či Chorvatsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 3 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánovčera v 21:00

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...