Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v prosinci zlepšily. Po listopadovém propadu na 52,2 bodu se index nákupních manažerů v průmyslu (PMI) vyšplhal na silných 53,8 bodu a podle analytiků tak předčil očekávání trhu a vrací se k slušným hodnotám z první poloviny předešlého roku. Podobně jako německé indikátory důvěry, které v posledním měsíci loňského roku také posílily.
Tuzemský průmysl zrychluje, podmínky byly v prosinci nejlepší za posledních 9 měsíců
V českém průmyslovém sektoru v prosinci přibylo nových zakázek a rostla i výroba, zvýšila se zaměstnanost, ale posilují také inflační tlaky. Tempo tvorby pracovních příležitostí bylo podle výzkumu společnosti Markit dokonce nejrychlejší od února loňského roku.
Ekonomická aktivita nejenom v Česku, ale i v Německu a dalších středoevropských zemích ke konci roku zrychlovala. Po zklamání, které přineslo třetí čtvrtletí, bychom se tak v posledním kvartále loňského roku měli dočkat vyššího růstu HDP ve všech zemích regionu a slušná ekonomická dynamika by se měla přenést i do začátku letošního roku.
Indikátor PMI v tuzemské ekonomice se tak ke konci roku dostal na svou nejvyšší úroveň za posledních devět měsíců. „To je na závěr roku pozitivní zpráva, jelikož tuzemský PMI v posledních měsících zaostával za očekáváním a jak za indikátory důvěry z tuzemského průmyslu, tak i vývojem PMI v zahraničí, zejména v Německu. Jeho tamní prosincový růst na 55,5 bodu představuje nejvyšší hodnotu za poslední tři roky. Podmínky v německém průmyslu se tak v posledním čtvrtletí roku 2016 zlepšily, což by mělo následně podporovat i tuzemskou průmyslovou výrobu,“ říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Šetření Markit rovněž potvrzuje zesílení inflačních tlaků ve výrobě, což se také postupně přenese i do růstu spotřebitelských cen. „Ty se již v prosinci dostanou téměř na úroveň 2 % cíle ČNB, což centrální bance dle našeho názoru umožní ukončit kurzový závazek v průběhu druhého čtvrtletí letošního roku,“ dodává Seidler.
Výroba
Průzkum za prosinec dále ukazuje, že ačkoliv se zrychlil růst výroby i nových objednávek, dynamika růstu průmyslových objednávek zůstává pod dlouhodobým průměrem, což je dáno jen pozvolným růstem na straně exportních objednávek.
„Právě vývoj objednávek naznačuje, že ačkoliv aktivita v tuzemském průmyslu dle všeho poroste i v dalších měsících, tak případné zrychlování tohoto růstu bude spíše jen postupné. Nicméně, podíváme-li se na globální kontext, tedy zejména na příznivé zprávy z průmyslu v eurozóně, tak lze doufat, že tuzemský zpracovatelský průmysl začne hlásit rychlejší růst exportních objednávek,“ říká hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Za celý rok 2016 činil dle odhadů Jáče růst tuzemské průmyslové výroby 2,9 procenta. „Pro rok 2017 pak očekávám celoroční růst výroby okolo 3 procent s tím, že ve druhém pololetí by se mělo dostavit zrychlení tempa růstu průmyslové výroby,“ dodává Jáč.