Euro je vůči dolaru nejslabší za 14 let. Ekonomové předpovídají kurz jedna ku jedné

Euro se vůči dolaru poprvé za téměř 14 let propadlo pod hranici 1,04 dolaru. Americká měna posiluje díky vyhlídkám na další růst úrokových sazeb v USA. Americká centrální banka (Fed) ve středu po roce zvýšila svou základní sazbu, a to o čtvrt procentního bodu na 0,50 až 0,75 procenta. Fed zároveň signalizoval, že v příštím roce bude tempo zvyšování úroků rychlejší.

Kolem čtvrté hodiny odpolední vykazovala jednotná evropská měna pokles o zhruba 1,1 procenta na 1,0420 USD. Předtím sestoupila až na 1,0395 USD, vyplývá z údajů serveru Investing.com.

Hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek uvedl, že ještě ve středu se kurz nacházel nad 1,065 dolaru za euro. Dolar si tak během jednoho dne připsal vůči společné evropské měně téměř dvě a půl procenta. Ekonom upozornil, že globálně posilující dolar se promítl i do jeho zdražení vůči české koruně. Za jeden dolar se ve čtvrtek krátce po poledni platilo bezmála 26 korun. Takto drahý byl dolar naposledy loni v březnu.

Drahý dolar představuje pro českou ekonomiku proinflační faktor. Za dolary totiž dovážíme celou řadu komodit. Kombinace rostoucích cen ropy a silnějšího dolaru znamená riziko zejména pro vyšší ceny pohonných hmot.
Jan Vejmělek
hlavní ekonom Komerční banky

Podle středečního vyjádření šéfky Fedu Janet Yellenové zvýšení úroků dokládá důvěru centrální banky v americkou ekonomiku. Upozornila rovněž, že ekonomika Spojených států podle jejího názoru nepotřebuje rozpočtové stimuly plánované budoucím americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Zvýšení základní sazby Fedu bylo v souladu s očekáváním analytiků a odráží solidní stav americké ekonomiky a vyhlídky na růst inflace. Krok Fedu povede k mírnému nárůstu úroků u některých úvěrů, napsala agentura AP.

Kdy se dolar srovná s eurem?

Fed nyní předpokládá, že v příštím roce přikročí ke třem zvýšením úrokových sazeb, zatímco dříve počítal pouze se dvěma zvýšeními. „To je něco, co trh neočekával,“ upozornil analytik Hamish Pepper ze společnosti Barclays. Vyšší úrokové sazby v USA posilují atraktivitu dolaru.

Barclays nyní předpovídá, že euro do třetího čtvrtletí příštího roku sestoupí na paritu s dolarem. Podle analytiků JP Morgan Asset Management by se to mohlo stát dokonce už v prvním čtvrtletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond nezačal vymáhat po Agrofertu vrácení dotací. Ministerstvu chybí klíčový dokument

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 38 mminutami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...