Euro je vůči dolaru nejslabší za 14 let. Ekonomové předpovídají kurz jedna ku jedné

Euro se vůči dolaru poprvé za téměř 14 let propadlo pod hranici 1,04 dolaru. Americká měna posiluje díky vyhlídkám na další růst úrokových sazeb v USA. Americká centrální banka (Fed) ve středu po roce zvýšila svou základní sazbu, a to o čtvrt procentního bodu na 0,50 až 0,75 procenta. Fed zároveň signalizoval, že v příštím roce bude tempo zvyšování úroků rychlejší.

Kolem čtvrté hodiny odpolední vykazovala jednotná evropská měna pokles o zhruba 1,1 procenta na 1,0420 USD. Předtím sestoupila až na 1,0395 USD, vyplývá z údajů serveru Investing.com.

Hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek uvedl, že ještě ve středu se kurz nacházel nad 1,065 dolaru za euro. Dolar si tak během jednoho dne připsal vůči společné evropské měně téměř dvě a půl procenta. Ekonom upozornil, že globálně posilující dolar se promítl i do jeho zdražení vůči české koruně. Za jeden dolar se ve čtvrtek krátce po poledni platilo bezmála 26 korun. Takto drahý byl dolar naposledy loni v březnu.

Drahý dolar představuje pro českou ekonomiku proinflační faktor. Za dolary totiž dovážíme celou řadu komodit. Kombinace rostoucích cen ropy a silnějšího dolaru znamená riziko zejména pro vyšší ceny pohonných hmot.
Jan Vejmělek
hlavní ekonom Komerční banky

Podle středečního vyjádření šéfky Fedu Janet Yellenové zvýšení úroků dokládá důvěru centrální banky v americkou ekonomiku. Upozornila rovněž, že ekonomika Spojených států podle jejího názoru nepotřebuje rozpočtové stimuly plánované budoucím americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Zvýšení základní sazby Fedu bylo v souladu s očekáváním analytiků a odráží solidní stav americké ekonomiky a vyhlídky na růst inflace. Krok Fedu povede k mírnému nárůstu úroků u některých úvěrů, napsala agentura AP.

Kdy se dolar srovná s eurem?

Fed nyní předpokládá, že v příštím roce přikročí ke třem zvýšením úrokových sazeb, zatímco dříve počítal pouze se dvěma zvýšeními. „To je něco, co trh neočekával,“ upozornil analytik Hamish Pepper ze společnosti Barclays. Vyšší úrokové sazby v USA posilují atraktivitu dolaru.

Barclays nyní předpovídá, že euro do třetího čtvrtletí příštího roku sestoupí na paritu s dolarem. Podle analytiků JP Morgan Asset Management by se to mohlo stát dokonce už v prvním čtvrtletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 4 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 9 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 22 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 22 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...