Státní rozpočet Česka by měl letos skončit – po dlouhých 21 letech – s přebytkem. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) odhadl, že to bude nejméně 20 miliard korun. Plusovému výsledku nahrávají růst ekonomiky, nízká nezaměstnanost i vyšší výběr daní. Koalice se tak bude moci věnovat otázce, na co ušetřené peníze použije.
Tehdy v „dávnověku,“ když se psal rok 1995 byl premiérem Václav Klaus a ministrem financí Ivan Kočárník. To byl na dlouho poslední rok, kdy Česko hospodařilo s rozpočtovým přebytkem: rozpočet skončil v plusu 7,2 miliardy korun.
Současný ministr financí sice ještě přesně neví, s čím přijdou ministerstva, ale přebytek odhaduje od dvaceti miliard výše, možná až třicet či čtyřicet miliard korun.
Jen za letošní listopad sice klesl rozpočtový přebytek o víc než 40 miliard z 98,3 miliard. Ani to by ale nemělo kladná čísla hospodaření ohrozit. V závěru roku totiž přebytek klesá pravidelně.
Na pondělní jednání vlády tak mohl Babiš poslat návrh, aby stát příští rok využil přebytku z letoška na splacení části víc než 1,650 bilionu korun vysokého dluhu. Zda se tak opravdu stane a přebytek sníží dluh, však není jisté.
Na co všechno lze přebytek použít
První místopředseda KDU-ČSD a ministr zemědělství Marian Jurečka naznačuje, že „je ještě logické se podívat na některé priority, které by případně mohly být ještě z tohoto přebytku financovány“.
„To nemůže být rozhodnutí ministerstva financí, to musí být rozhodnutí celé vlády, jakým způsobem se přebytek využije. Vláda o tom bude rozhodovat, když bude schvalovat státní závěrečný účet,“ uvedl pak premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Poslední slovo ovšem bude mít Poslanecká sněmovna, která musí využití peněz schválit v rámci projednání návrhu státního závěrečného účtu.
Kromě vyššího výběru daní o téměř 62 miliard letos státu výrazně pomáhá i fakt, že za investice v prvních jedenácti měsících letoška utratil o 52 miliard méně než loni. Což kritizuje opozice.
„Přebytek jako takový vznikl díky neschopnosti vlády investovat. Investice v letošním roce jsou mnohem menší než v letech uplynulých, kdy bylo horší ekonomické počasí,“ domnívá se ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
Předseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek pak soudí, že schopnost (investovat) se asi nezlepší, takže použít přebytek na snížení dluhu „je pravděpodobně ta nejodpovědnější cesta“.
Naopak podle opoziční levice by měl stát využít přebytek na vyšší investice do sociálních služeb, silnic nebo dálnic. „Peněz na splácení státního dluhu je v kapitole dost. Co chybí, jsou peníze na investice,“ řekl místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
Na příští rok ministerstvo financí opět plánuje schodek ve výši 60 miliard korun. Poslanci budou návrh státního rozpočtu na rok 2017 schvalovat ve třetím, závěrečném čtení ve středu.
