Puštění kohoutku bude o něco dražší. Ceny vody mohou zdražit až o dvě procenta

Vodné a stočné v Česku by v příštím roce mělo zdražit nejvýše o jedno až dvě procenta. Případné větší zdražení by se mohlo týkat společností, které investovaly za pomoci evropských dotací a nastavený finanční model investice vyžaduje generování peněz z vodného a stočného.

Průměrná cena vodného a stočného v České republice v současnosti činí 83 korun za metr krychlový vody. ČTK to na vodárenské konferenci v Hradci Králové řekl předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací František Barák. V příští rok se čeká růst cen spíš o procento nebo dvě.

Do vyšší ceny vodného a stočného vodárenské společnosti promítnou podle Baráka například zdražení chemikálií a jiných vodárenských technologií. Barák připomněl, že současná úroveň inflace činí 0,3 procenta. V ceně se podle něj u některých společností odrazí i vyšší odpisy z majetku a vyšší nájemné, které platí provozovatel majiteli infrastruktury.

Jiné zásadnější cenové vlivy by vodárenské společnosti zasáhnout neměly. „Nedošlo ke změně poplatků, nedošlo ke změně daní, sazba DPH na vodné a stočné 15 procent zůstává beze změny,“ řekl předseda představenstva. Například v Hradci Králové, kde Barák vede společnost Vodovody a kanalizace Hradec Králové, podle něj růst vodného a stočného „rozhodně nepřekročí jedno procento“.

Na opravy by bylo potřeba víc prostředků

Nynější ceny vodného a stočného podle sdružení neumožňují majitelům vodárenských sítí, aby v dlouhodobém horizontu zajistili úplnou samofinancovatelnost oprav infrastruktury. Celková hodnota vodohospodářského majetku v Česku je přes jeden bilion korun a podle některých odborníků by roční investice do oprav a obnovy tohoto majetku měly činit přes 20 miliard korun.

Představitelé sdružení uvedli, že 50 největších členů sdružení za posledních pět let investovalo přes 40 miliard korun. „Ztráty vody v trubní síti klesly z 28 procent na průměrných 15 až 16 procent. To je velmi slušný evropský průměr,“ řekl ředitel sdružení Oldřich Vlasák. Dodal, že kvalita vodárenské infrastruktury se velmi liší místo od místa, přičemž největší problémy jsou u malých společností.