Dva ekonomové zkoumali „pavučiny smluv a dohod“. Dostali Nobelovu cenu

Nahrávám video
Ředitel CERGE-EI Michal Kejak: Načasování ocenění se nedá předpokládat. Roli hraje i trendovost
Zdroj: ČT24

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali britsko-americký ekonom Oliver Hart a Fin působící rovněž v Americe Bengt Holmström. Ocenění dostali za svůj příspěvek k teorii kontraktu, tedy způsobům, jímž ekonomičtí aktéři uzavírají vzájemné smlouvy. Jejich práce vrhá světlo na to, jak se mohou aktéři s rozdílnými zájmy dohodnout na vzájemně prospěšném řešení, oznámila Královská švédská akademie věd.

„Jejich práce pokládá intelektuální základy pro tvorbu politiky a institucí v celé řadě oblastí, od zákonů o bankrotech po politické zřízení,“ zaznělo při vyhlášení ceny.

Teorie kontraktu se zabývá například tím, zda by školy, nemocnice, věznice či další provozovatelé veřejných služeb měli být v soukromých či veřejných rukách. Nebo zda učitelé, zdravotníci či dozorci ve věznicích mají pobírat fixní nebo na výkonu založené platy.

Oba ekonomové podle akademie vytvořili nové teoretické nástroje, které slouží lepšímu pochopení kontraktů v ekonomice a v životě a umožňují vyhnout se nástrahám v podobě smlouvy. Moderní ekonomika je založena na nespočetném množství smluv, mezi něž patří například smluvní vztahy mezi akcionáři a vedením firmy, mezi pojišťovnou a klientem nebo mezi státními subjekty a jejich dodavateli, uvádí se ve sdělení.

Oliver Hart
Zdroj: Jon Chase/ČTK/AP

Oba letošní laureáti rozpracovali všeobecný rámec pro analýzu řady různých problémů v návrzích smluvních vztahů. Jde například o to, jak svázat plat šéfa firmy s výkonem nebo jak efektivně privatizovat činnosti veřejného sektoru.

Bengt Holmström
Zdroj: Lehtikuva Lehtikuva/Reuters

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek letošní vítěze, kteří se věnují teorii řízení korporací a jevů s tím souvisejících, včetně morálního hazardu, vidí stále jako určitou reflexi finanční krize roku 2009. Regulátoři učinili nebo dosud činí mnohdy kontroverzní kroky, které mají zabránit opakování této krize. Je žádoucí podívat se na takové kroky očima ekonomické teorie a oddělit je od čistě politické objednávky, dodal.

Analytik poradenské společnosti Deloitte David Marek připomněl, že za podobnou problematiku v roce 1972 bral Nobelovu cenu Kenneth Arrow. V příbuzných oblastech pátrali také držitelé Nobelových cen z let 2007 a 2009, Eric Maskin a Elinor Ostromová.

Hart a Holmström se podle analytika skupiny Roklen Lukáše Kovandy v každoročních tipech na vítěze se objevují řadu let. Nejde ale o všeobecně známá jména. Hart například v době vrcholící finanční krize v duchu teorie kontraktu varoval před přímými sanacemi velkých finančních institucí typu pojišťovny AIG. Vládní sanace soukromého ekonomického subjektu je podle něj potenciálně nebezpečná, protože ozdravný proces bankrotu znemožňuje nebo oddaluje.

Ve čtvrtek je na řadě udělení ceny za literaturu

Vyhlášením Nobelovy ceny za ekonomii pokračuje každoroční seriál rozdílení těchto prestižních ocenění. Cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895 a uděluje ji až od roku 1968 na Nobelovu památku švédská centrální banka.

Naprostou většinu nositelů tohoto ocenění tvoří američtí ekonomové. Loni toto ocenění ale dostal britský ekonom Angus Deaton za analýzu spotřeby, chudoby a blahobytu a předloni francouzský ekonom Jean Tirole za analýzu tržní síly a regulace trhu.

Seznam možných vítězů každým rokem sestavuje agentura Thomson Reuters na základě toho, jak často jsou články jednotlivých ekonomů citovány. Letos agentuře vyšli jako kandidáti bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu a makroekonom Olivier Blanchard, dále hlavní ekonomický poradce bývalého amerického prezidenta George Bushe a zakladatel takzvané personální ekonomie Edward Lazear a americký výzkumník na poli obchodu Marc Melitz.

Minulý týden byli postupně oznámeni laureáti Nobelových cen za medicínu, fyziku, chemii a za mír, ve čtvrtek je na řadě cena za literaturu. Ocenění se budou předávat 10. prosince, v den výročí úmrtí Alfreda Nobela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
11:45Aktualizovánopřed 7 mminutami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 5 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 7 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 11 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 21 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
včera v 13:15

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...