Dva ekonomové zkoumali „pavučiny smluv a dohod“. Dostali Nobelovu cenu

5 minut
Ředitel CERGE-EI Michal Kejak: Načasování ocenění se nedá předpokládat. Roli hraje i trendovost
Zdroj: ČT24

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali britsko-americký ekonom Oliver Hart a Fin působící rovněž v Americe Bengt Holmström. Ocenění dostali za svůj příspěvek k teorii kontraktu, tedy způsobům, jímž ekonomičtí aktéři uzavírají vzájemné smlouvy. Jejich práce vrhá světlo na to, jak se mohou aktéři s rozdílnými zájmy dohodnout na vzájemně prospěšném řešení, oznámila Královská švédská akademie věd.

„Jejich práce pokládá intelektuální základy pro tvorbu politiky a institucí v celé řadě oblastí, od zákonů o bankrotech po politické zřízení,“ zaznělo při vyhlášení ceny.

Teorie kontraktu se zabývá například tím, zda by školy, nemocnice, věznice či další provozovatelé veřejných služeb měli být v soukromých či veřejných rukách. Nebo zda učitelé, zdravotníci či dozorci ve věznicích mají pobírat fixní nebo na výkonu založené platy.

Oba ekonomové podle akademie vytvořili nové teoretické nástroje, které slouží lepšímu pochopení kontraktů v ekonomice a v životě a umožňují vyhnout se nástrahám v podobě smlouvy. Moderní ekonomika je založena na nespočetném množství smluv, mezi něž patří například smluvní vztahy mezi akcionáři a vedením firmy, mezi pojišťovnou a klientem nebo mezi státními subjekty a jejich dodavateli, uvádí se ve sdělení.

Oliver Hart
Zdroj: Jon Chase/ČTK/AP

Oba letošní laureáti rozpracovali všeobecný rámec pro analýzu řady různých problémů v návrzích smluvních vztahů. Jde například o to, jak svázat plat šéfa firmy s výkonem nebo jak efektivně privatizovat činnosti veřejného sektoru.

Bengt Holmström
Zdroj: Lehtikuva Lehtikuva/Reuters

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek letošní vítěze, kteří se věnují teorii řízení korporací a jevů s tím souvisejících, včetně morálního hazardu, vidí stále jako určitou reflexi finanční krize roku 2009. Regulátoři učinili nebo dosud činí mnohdy kontroverzní kroky, které mají zabránit opakování této krize. Je žádoucí podívat se na takové kroky očima ekonomické teorie a oddělit je od čistě politické objednávky, dodal.

Analytik poradenské společnosti Deloitte David Marek připomněl, že za podobnou problematiku v roce 1972 bral Nobelovu cenu Kenneth Arrow. V příbuzných oblastech pátrali také držitelé Nobelových cen z let 2007 a 2009, Eric Maskin a Elinor Ostromová.

Hart a Holmström se podle analytika skupiny Roklen Lukáše Kovandy v každoročních tipech na vítěze se objevují řadu let. Nejde ale o všeobecně známá jména. Hart například v době vrcholící finanční krize v duchu teorie kontraktu varoval před přímými sanacemi velkých finančních institucí typu pojišťovny AIG. Vládní sanace soukromého ekonomického subjektu je podle něj potenciálně nebezpečná, protože ozdravný proces bankrotu znemožňuje nebo oddaluje.

Ve čtvrtek je na řadě udělení ceny za literaturu

Vyhlášením Nobelovy ceny za ekonomii pokračuje každoroční seriál rozdílení těchto prestižních ocenění. Cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895 a uděluje ji až od roku 1968 na Nobelovu památku švédská centrální banka.

Naprostou většinu nositelů tohoto ocenění tvoří američtí ekonomové. Loni toto ocenění ale dostal britský ekonom Angus Deaton za analýzu spotřeby, chudoby a blahobytu a předloni francouzský ekonom Jean Tirole za analýzu tržní síly a regulace trhu.

Seznam možných vítězů každým rokem sestavuje agentura Thomson Reuters na základě toho, jak často jsou články jednotlivých ekonomů citovány. Letos agentuře vyšli jako kandidáti bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu a makroekonom Olivier Blanchard, dále hlavní ekonomický poradce bývalého amerického prezidenta George Bushe a zakladatel takzvané personální ekonomie Edward Lazear a americký výzkumník na poli obchodu Marc Melitz.

Minulý týden byli postupně oznámeni laureáti Nobelových cen za medicínu, fyziku, chemii a za mír, ve čtvrtek je na řadě cena za literaturu. Ocenění se budou předávat 10. prosince, v den výročí úmrtí Alfreda Nobela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.
před 4 hhodinami

Benzin je nejlevnější za více než čtyři roky

Benzin v Česku je nyní nejlevnější za více než čtyři roky. Od minulého týdne cena Naturalu 95 klesla o 41 haléřů na průměrných 33,35 koruny za litr. Nižší byla naposledy v červenci 2021. O více než čtyřicet haléřů zlevnila za týden také nafta, prodává se v průměru za 32,62 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 10 hhodinami

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
24. 12. 2025

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
24. 12. 2025

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
22. 12. 2025

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025
Načítání...