Dva ekonomové zkoumali „pavučiny smluv a dohod“. Dostali Nobelovu cenu

Nahrávám video

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali britsko-americký ekonom Oliver Hart a Fin působící rovněž v Americe Bengt Holmström. Ocenění dostali za svůj příspěvek k teorii kontraktu, tedy způsobům, jímž ekonomičtí aktéři uzavírají vzájemné smlouvy. Jejich práce vrhá světlo na to, jak se mohou aktéři s rozdílnými zájmy dohodnout na vzájemně prospěšném řešení, oznámila Královská švédská akademie věd.

„Jejich práce pokládá intelektuální základy pro tvorbu politiky a institucí v celé řadě oblastí, od zákonů o bankrotech po politické zřízení,“ zaznělo při vyhlášení ceny.

Teorie kontraktu se zabývá například tím, zda by školy, nemocnice, věznice či další provozovatelé veřejných služeb měli být v soukromých či veřejných rukách. Nebo zda učitelé, zdravotníci či dozorci ve věznicích mají pobírat fixní nebo na výkonu založené platy.

Oba ekonomové podle akademie vytvořili nové teoretické nástroje, které slouží lepšímu pochopení kontraktů v ekonomice a v životě a umožňují vyhnout se nástrahám v podobě smlouvy. Moderní ekonomika je založena na nespočetném množství smluv, mezi něž patří například smluvní vztahy mezi akcionáři a vedením firmy, mezi pojišťovnou a klientem nebo mezi státními subjekty a jejich dodavateli, uvádí se ve sdělení.

Oliver Hart
Zdroj: Jon Chase/ČTK/AP

Oba letošní laureáti rozpracovali všeobecný rámec pro analýzu řady různých problémů v návrzích smluvních vztahů. Jde například o to, jak svázat plat šéfa firmy s výkonem nebo jak efektivně privatizovat činnosti veřejného sektoru.

Bengt Holmström
Zdroj: Lehtikuva Lehtikuva/Reuters

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek letošní vítěze, kteří se věnují teorii řízení korporací a jevů s tím souvisejících, včetně morálního hazardu, vidí stále jako určitou reflexi finanční krize roku 2009. Regulátoři učinili nebo dosud činí mnohdy kontroverzní kroky, které mají zabránit opakování této krize. Je žádoucí podívat se na takové kroky očima ekonomické teorie a oddělit je od čistě politické objednávky, dodal.

Analytik poradenské společnosti Deloitte David Marek připomněl, že za podobnou problematiku v roce 1972 bral Nobelovu cenu Kenneth Arrow. V příbuzných oblastech pátrali také držitelé Nobelových cen z let 2007 a 2009, Eric Maskin a Elinor Ostromová.

Hart a Holmström se podle analytika skupiny Roklen Lukáše Kovandy v každoročních tipech na vítěze se objevují řadu let. Nejde ale o všeobecně známá jména. Hart například v době vrcholící finanční krize v duchu teorie kontraktu varoval před přímými sanacemi velkých finančních institucí typu pojišťovny AIG. Vládní sanace soukromého ekonomického subjektu je podle něj potenciálně nebezpečná, protože ozdravný proces bankrotu znemožňuje nebo oddaluje.

Ve čtvrtek je na řadě udělení ceny za literaturu

Vyhlášením Nobelovy ceny za ekonomii pokračuje každoroční seriál rozdílení těchto prestižních ocenění. Cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895 a uděluje ji až od roku 1968 na Nobelovu památku švédská centrální banka.

Naprostou většinu nositelů tohoto ocenění tvoří američtí ekonomové. Loni toto ocenění ale dostal britský ekonom Angus Deaton za analýzu spotřeby, chudoby a blahobytu a předloni francouzský ekonom Jean Tirole za analýzu tržní síly a regulace trhu.

Seznam možných vítězů každým rokem sestavuje agentura Thomson Reuters na základě toho, jak často jsou články jednotlivých ekonomů citovány. Letos agentuře vyšli jako kandidáti bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu a makroekonom Olivier Blanchard, dále hlavní ekonomický poradce bývalého amerického prezidenta George Bushe a zakladatel takzvané personální ekonomie Edward Lazear a americký výzkumník na poli obchodu Marc Melitz.

Minulý týden byli postupně oznámeni laureáti Nobelových cen za medicínu, fyziku, chemii a za mír, ve čtvrtek je na řadě cena za literaturu. Ocenění se budou předávat 10. prosince, v den výročí úmrtí Alfreda Nobela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
před 6 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 14 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 16 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 22 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.