Volkswagen slíbil, že auta evropských zákazníků opraví nejpozději do podzimu 2017

Všechny své vozy prodané v Evropské unii opraví automobilka Volkswagen do podzimu příštího roku tak, aby byly souladu s unijními pravidly o emisích. Automobilka to slíbila po schůzce s evropskou komisařkou pro ochranu spotřebitelů Věrou Jourovou, uvedl mluvčí komise Christian Wigand. Kvůli skandálu kolem měření emisí čelí automobilka žalobám. Investoři, kteří u soudu v německém Braunschweigu zažalovali Volkswagen o odškodné, požadují celkem 8,2 miliardy eur (téměř 222 miliard korun).

„Volkswagen se dnes zavázal k celoevropskému akčnímu plánu, který je důležitým krokem ke spravedlivému přístupu k zákazníkům,“ uvedla eurokomisařka Věra Jourová. Bude prý pečlivě sledovat, zda firma svůj závazek skutečně plní, a hodlá proto dál spolupracovat se spotřebitelskými organizacemi, úřady v jednotlivých členských zemích i se společností samotnou.

Ještě do konce letošního roku by měla automobilka informovat dotčené zákazníky v každé zemi Evropské unie o tom, jak konkrétně to hodlá udělat.

Se zástupcem firmy Franciskem Javierem Garciou Sanzem se nyní komisařka setkala poté, co Volkswagen odmítl, že by v souvislosti se svým emisním skandálem porušil pravidla EU na ochranu spotřebitelů. Ke kompenzacím tak firma nevidí důvod.

Jourová přitom počátkem září dala jednoznačně najevo, že firma by měla odškodnit nejen své americké zákazníky. O věci následně diskutovala s představiteli více než tří desítek organizací na ochranu spotřebitelů z unijních zemí. Upozornila ale také, že v EU je věc komplikovaná a o případném odškodnění nakonec budou v jednotlivých státech rozhodovat národní soudy.

Soud musel najmout dalšího člověka, aby zvládl příliv žalob na VW

Žaloby na automobilku ale přicházejí i od investorů. Soud v Braunschweigu obdržel na Volkswagen celkem asi 1400 žalob. Z toho zhruba 750 jich dorazilo v pondělí, což byl první úřední den po ročním výročí vypuknutí skandálu. Investoři se obávali, že tento den by mohl být konečným termínem pro podání žalob. Kvůli přílivu žalob na automobilku musel soud najmout novou pracovní sílu a rozšířit skladovací prostory.

Volkswagen loni v září přiznal, že po celém světě nainstaloval do zhruba 11 milionů naftových aut software, který umožňuje manipulovat s měřením emisí. Aféra se týká rovněž asi 1,2 milionu vozů Škoda Auto.

Skandál vedl k prudkému poklesu ceny akcií Volkswagenu, což přineslo investorům značné ztráty. Investoři nyní tvrdí, že je vedení Volkswagenu o podvodech kolem měření emisí včas neinformovalo. Volkswagen ale taková obvinění odmítá.

Největší nárok na odškodné, a to ve výši 3,3 miliardy eur (téměř 90 miliard korun), předložil soudu v Braunschweigu již před půl rokem na pokyn skupiny institucionálních investorů advokát Andreas Tulip. Žaloby o odškodné podaly také například německé státní penzijní fondy, upozorňuje agentura Reuters.

Volkswagen
Zdroj: Reuters

Volkswagen si zatím dal na výdaje spojené s řešením skandálu stranou 16,2 miliardy eur (asi 438 miliard korun). Analytik Frank Schwope ze společnosti NordLB nicméně v létě odhadl, že skandál bude stát automobilku 25 miliard až 35 miliard eur (zhruba 676 miliard až 946 miliard korun). Volkswagen už v červnu přistoupil na to, že v USA za urovnání vládních a spotřebitelských žalob souvisejících se skandálem zaplatí až 15,3 miliardy dolarů (zhruba 370 miliard korun).

V srpnu se Volkswagen navíc dohodl, že za problémy spojené se skandálem odškodní také své americké prodejce. Podle zdrojů agentury Reuters automobilka na toto odškodnění prodejců vynaloží více než 1,2 miliardy dolarů (29 miliard korun).

Majitelé dotčených vozů v USA se podle červnové dohody mohou rozhodnout, zda budou požadovat úpravu auta, nebo aby Volkswagen jejich vůz odkoupil. Dohoda také předpokládá, že majitelé obdrží odškodné 5100 až 10 tisíc dolarů (123 až 242 tisíc korun). Volkswagen však odmítá výzvy, aby podobným způsobem odškodnil také evropské zákazníky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
10. 3. 2026

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
10. 3. 2026

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
10. 3. 2026
Načítání...