Vláda přidávala. Veřejné správě čtyři procenta, lékařům deset

Platy ve veřejných službách a správě vzrostou od listopadu o čtyři procenta. Mzdy lékařů a sester se zvýší o deset procent od ledna. Příslušné nařízení schválila v pondělí večer vláda. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) o tom informoval na Twitteru.

„Od 1. listopadu se zvýší platové tarify zaměstnanců ve veřejných službách a správě o čtyři procenta s výjimkou pedagogických pracovníků a nepedagogických zaměstnanců,“ informovala po zasedání vlády ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD); ve školách dostali přidáno už od nového školního roku.

„Zaměstnancům poskytovatelů zdravotních služeb se navyšují tarify od 1. ledna 2017 o deset procent. Toto navýšení považuji za skvělou správu, protože si zaměstnance a zaměstnankyně ve veřejné sféře chceme udržet,“ dodala ministryně.

Více peněz by tak měli získat zaměstnanci ministerstev a dalších státních úřadů, akademie věd, České správy sociálního zabezpečení či zemědělská a potravinářská inspekce. Dále jsou ze státních peněz placeni i zaměstnanci příspěvkových organizací, jako muzeí, galerií, knihoven a některých divadel.

Zvýšení platů přijde státní rozpočet ještě letos na 157,6 milionu korun a příští rok na 946 milionů korun. V sumě není přitom zahrnuto zářijové zvýšení platů učitelů o šest procent a nepedagogickým pracovníkům o čtyři procenta, které si vyžádá na 2,5 miliardy korun.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) novinářům řekla, že rozhodnutí vlády se týká těch zaměstnanců, kteří spadají pod zákoník práce. Vláda tak ještě samostatně rozhodne o navýšení platů zaměstnanců ve státní službě. „Zvlášť na vládu také půjdou materiály z ministerstva vnitra a ministerstva obrany. Ale ta shoda na tom navýšení je,“ uvedla ministryně.

  • Více peněz by podle nařízení vlády měli získat zaměstnanci ministerstev a dalších státních úřadů, akademie věd, České správy sociálního zabezpečení či zemědělská a potravinářská inspekce. 
  • Dále jsou ze státních peněz placeni i zaměstnanci příspěvkových organizací, jako muzeí, galerií, knihoven a některých divadel.

Zvýšení platů ale vedle státního rozpočtu zatíží i rozpočty obcí a krajů, a to celkově letos a příští rok zhruba necelými dvěma miliardami korun. Obce a kraje totiž financují platy zhruba 151 tisíc státních zaměstnanců. Na zvýšení platů zdravotníků by pak mělo z veřejného zdravotního pojištění putovat 3,2 miliardy korun.

Peníze na uvedená opatření vyčlenila vláda svým rozhodnutím v červenci, kdy schválila přidání peněz na platy o pět procent. Učitelům se zvedly platové tarify o šest procent a nepedagogickým pracovníkům o čtyři procenta, celkově ale objem peněz na odměňování narostl o osm, respektive o pět procent. Podobně státním zaměstnancům vzrostou tarify o čtyři procenta, celková suma na mzdy o pět procent.

Rozdíl mezi celkovým zvýšením objemu peněz na platy a navýšením tarifu je způsoben tím, že část peněz jde do takzvaných nenárokových složek platu. Mezi takové netarifní složky patří například příplatky a odměny.

  • Počet zaměstnanců státu se loni zvýšil o 5800 na 422 445 lidí. Z toho kolem 150 tisíc pracovníků platí kraje, města a obce. Ze zdravotního pojištění dostává plat asi 78 tisíc lidí.
  • V průměru si státní zaměstnanci loni polepšili meziročně o 1012 korun měsíčně a jejich plat vzrostl na 26 892 korun. Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR činila v letošním druhém čtvrtletí 27 297 korun.
  • Zdroj: ČTK
Nahrávám video
Marksová: Od listopadu zvyšujeme tarify, ve zdravotnictví od ledna
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 21 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 17 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 20 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...