Podnikatelé vyčerpali zhruba polovinu dotací na pořízení elektromobilů

Ministerstvo průmyslu a obchodu rozdělí podnikatelům přes 39 milionů korun na dotacích na pořízení elektromobilů. Ve výzvě uspělo 53 projektů, uvedlo ministerstvo. To celkově mělo v rámci operačního programu připraveno na podporu elektromobilů 80 milionů korun. O nevyčerpané peníze Česko nepřijde. Ministerstvo je může použít v dalších podobných dotačních programech.

Na jedno vozidlo mohli podnikatelé žádat příspěvek 70 až 217 tisíc korun, tedy asi čtvrtinu průměrné ceny elektrovozu. Průměrná cena elektromobilů se teď v Česku totiž pohybuje kolem 850 tisíc korun. Z podpory byly zároveň vyloučeny ojeté, vyšší střední, luxusní, terénní či sportovní vozy. Jeden projekt mohl obdržet až tři miliony korun. A firmy můžou dostat dotaci také na nabíječku, kterou zbudují u svého podniku pro zaměstnance.

Program Nízkouhlíkové technologie je pilotní program, který cílí na rozvoj inovativních technologií. „Jde o podporu prvních vzorových projektů, nepředpokládali jsme tedy masivní příjem přihlášek, jak tomu bývá u jiných programů pro podnikatele. Celkem 53 přijatých žádostí o čerpání téměř 40 milionů korun nás proto příjemně překvapilo a výsledek ukazuje, že o dotace na elektromobilitu je zájem,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Projekty v rámci podpory nízkoemisních vozidel mají přispět ke snížení emisí ze silniční dopravy, diverzifikaci vozového parku a snižování závislosti na ropných látkách. „Žadatelé nahradí dosavadní vozy se spalovacím motorem těmi elektrickými a využijí je například pro přepravu zboží mezi svými pobočkami i k zákazníkům. Další projekty se zaměřily například na elektromobilizaci v oblasti péče o veřejnou zeleň,“ dodal Mládek. Zpočátku totiž o program příliš zájem nebyl.

V rámci I. výzvy programu Nízkouhlíkové technologie se podpora zaměřuje na elektromobilitu, nakládání s energií a využití druhotných surovin. Na všechny tři oblasti bylo alokováno 260 milionů korun. Celkem bylo přihlášeno 82 projektů.

Dobíjecí stanice pro elektromobily
Zdroj: Rostislav Kalousek/ČTK

Elektromobil ujede na jedno nabití průměrně 150 kilometrů. Náklady na jeden kilometr jsou kolem 50 haléřů. „Není pravda, že by elektromobily byly čistě ekologická auta, totiž ony vypouští nulové lokální emise v místech, kde jezdí, nicméně ta elektřina se musí někde vyrábět,“ dodal redaktor motoristické redakce Českého rozhlasu Matěj Skalický.

Veřejné dobíjecí stanice jsou v současnosti zdarma a v Česku se jich nachází přes sto. Deset z nich dokonce umí dobít auto za pár desítek minut.

Jak snížit věk vozového parku?

V Česku se zatím ale prodeji elektromobilů příliš nedaří. I když se loni poptávka zvýšila o 36 procent, prodalo se jen 268 vozidel, což je 0,12 procenta celkového množství prodaných nových aut v minulém roce. Nejprodávanějším elektromobilem byl model i3 od BMW.

Redaktor týdeníku Ekonom Petr Korbel se u dotací domnívá, že je lepší dělat něco, než nedělat nic, protože Česká republika neplní své závazky, které si sama dala v „čisté mobilitě“. Domnívá se, že podpora aut na alternativní pohon podpoří nákup ekologických aut krajskými úřady a různými státními institucemi. Jako dobrý příklad uvedl podporu autobusů, které jezdí na stlačený zemní plyn.

Nahrávám video

K úvahám o možném zavedení šrotovného Korbel řekl, že je dobré se inspirovat tam, kde se to povedlo. Tedy kde došlo k obměně vozového parku a podpořilo to i dlouhodobý rozvoj. Zmínil příklad Německa. „Nejlepším šrotovným je růst platů,“ podotkl s nadsázkou redaktor. Podle něho by se mělo Česko zamyslet nad tím, proč má vozový park starší 15 let, zatímco v Unii je průměr necelých 9 let. 

Prodej aut na alternativní pohon v Evropě roste

Počet prodaných nových aut na alternativní pohon se v Evropě v prvním pololetí zvýšil o 5,7 procenta na 339 485 vozů. V Česku naopak prodej o 15 procent klesl, vyplývá z údajů Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA).

U jednotlivých kategorií alternativních pohonů se meziroční změny výrazně liší. Zatímco prodeje nových elektromobilů a hybridních vozů se v Evropě zvýšily, u ostatních vozidel s alternativním pohonem, tedy na CNG, LPG nebo etanol, klesly o více než 20 procent.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/Thinkstock

V Česku se od ledna do srpna prodalo 3217 aut na alternativní pohon. Prodej elektromobilů klesl o dvě pětiny, naopak poptávka po hybridech se o dvě třetiny zvýšila. V obou případech se Česká republika pohybuje v evropském žebříčku počtu prodaných vozů na konci druhé nebo na začátku třetí desítky.

„Uvedené údaje dokumentují, že prodeje vozidel s elektrickým či hybridním pohonem v České republice nejsou na žádoucí úrovni. Je přitom faktem, že výraznější podpora prodejů těchto vozidel v současné době u nás stále neexistuje,“ uvedl nezávislý expert Antonín Šípek.

Podle připravovaného návrhu pro vládu ministerstvo průmyslu a obchodu podporu nákupu ekologických vozů chystá. Chce zavést povinné kvóty na nákup těchto aut v úřadech i dotace pro soukromý sektor.

Čína jde proti podvodům automobilek

Čínské ministerstvo financí již ve čtvrtek oznámilo, že pět čínských automobilek se dopustilo podvodů v rámci vládního programu dotací na elektromobily a plug-in hybridní vozy umožňující dobíjení baterií z elektrické sítě. Těchto pět firem podle ministerstva získalo neoprávněné dotace kolem jedné miliardy jüanů (3,6 miliardy korun).

Největší rozsah podvodů úřady zjistily u firmy Suzhou Gemsea Coach Manufacturing, které se proto rozhodly odebrat licenci. Zbývající čtyři podniky budou muset kromě vrácení neoprávněných dotací zaplatit rovněž pokutu ve výši poloviny hodnoty těchto dotací.

Podle listu Securities Daily však existuje seznam dalších 20 firem, u kterých úřady rovněž odhalily porušování pravidel pro dotace. Kromě jihokorejské automobilky Hyundai a jejího japonského konkurenta Nissan jsou prý na seznamu také například domácí firmy Geely či Anhui Jianghuai Automobile (JAC Motor). Ta tento týden podepsala s německou automobilkou Volkswagen předběžnou dohodu o možném vytvoření společného podniku pro výrobu elektromobilů a hybridních vozů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
před 5 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 20 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 22 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
včera v 06:00

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
včera v 05:33

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Evropský pohled