Brexit bere optimismus německým podnikatelům. Index nálady nečekaně klesl

Podnikatelská nálada v Německu se v srpnu nečekaně zhoršila a její index klesl nejníže od prosince 2014. Podnikatelé se po rozhodnutí Británie opustit Evropskou unii stali méně optimističtí a hodnotí hůře svou současnou i budoucí situaci. Výsledky průzkumu zveřejnil mnichovský institut Ifo.

Souhrnný index podnikatelské nálady v srpnu klesl na 106,2 bodu z červencové úrovně 108,3 bodu. Průzkum je založen na dotazech u zhruba sedmi tisíc německých firem. Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali v průměru naopak zvýšení indexu na 108,5 bodu, nejhorší předpověď počítala s poklesem jen na 107,4 bodu.

„Podnikatelská důvěra v Německu se jasně zhoršila,“ uvedl v prohlášení šéf Ifo Clemens Füst. „Německá ekonomika se dostala do letního propadu.“ Mírné zhoršení důvěry zaznamenal institut Ifo už v červenci, meziměsíční propad byl ale jenom z 108,7 na 108,3 bodu. To se přitom čekal výraznější propad, data už brala v úvahu výsledek referenda o vystoupení Británie z EU.

„Brexit má nyní silnější vliv,“ řekl agentuře Reuters hlavní ekonom Ifo Klaus Wohlrabe. Upozornil, že podnikatelské očekávání se zhoršilo nejvíce v sektorech s relativně silnými vazbami na britský trh, jako chemický a automobilový. Už v červenci uvedl, že by si daň na ekonomické náladě mohla v příštích měsících vybrat také série čtyř útoků, které se v Německu staly během zhruba jednoho týdne.

Více negativismu teď i do budoucna

Firmy podle srpnových výsledků hodnotí hůře svou současnou situaci i výhled na nejbližších šest měsíců. Index podnikatelských očekávání klesl o dva body na 100,1 bodu, ukazatel současné situace se snížil o dva body na 112,8 bodu.

„To je překvapivý výsledek neboť domácí poptávka je podporována příznivým vývojem na trhu práce a rostoucími mzdami, přičemž slušnou výkonnost vykazují i německé exporty. Nicméně i tak se Ifo index stále drží poblíž historicky nejvyšších úrovní,“ uvedla ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.

Nálada se zhoršila ve zpracovatelském průmyslu, maloobchodě i velkoobchodě, ve stavebním sektoru zůstala beze změny. Index nálady pro sektor služeb se však mírně zvýšil.

Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá řada českých firem. Tempo růstu německé ekonomiky ve druhém čtvrtletí výrazně zpomalilo na 0,4 procenta z 0,7 procenta v prvním čtvrtletí.

Čísla maloobchodu a nezaměstnanosti v Británii uklidňují

V samotné Británii jsou dopady brexitu na ekonomiku nejisté. Série nejnovějších statistických údajů z britské ekonomiky je ale pro ekonomy, kteří podporovali odchod země z Evropské unie, zadostiučiněním, zatímco jiní zůstávají opatrní a radí počkat na celkovější čísla.

Ukazatele spotřebitelské a podnikatelské nálady bezprostředně po hlasování na konci června byly s negativními prognózami v souladu. Červencový průzkum mezi nákupními manažery ve Velké Británii, který provedla organizace Markit, například ukázal, že podnikatelská aktivita v Británii po brexitu výrazně polevila. Index klesl na 47,3 bodu z červnových 51,9 bodu.

První čísla z reálné ekonomiky však nejevila žádné známky těžkých potíží, které shodně předpovídala většina ekonomických institucí od britské centrální banky po Mezinárodní měnový fond.

Britské maloobchodní tržby v červenci vzrostly o 1,4 procenta, nejrychlejším červencovým tempem od roku 2002. Další údaje ukázaly, že počet žadatelů o podporu v nezaměstnanosti se v červenci navzdory odhadům poklesu snížil. Míra nezaměstnanosti zůstala ve druhém čtvrtletí beze změny na jedenáctiletém minimu 4,9 procenta a růst mezd se ve čtvrtletí mírně zrychlil.

„Je ještě opravdu velmi brzy,“ řekla Ruth Leaová, poradkyně finanční společnosti Arbuthnot Banking Group, která vystupovala ve prospěch brexitu. „Maloobchodní tržby jsou velmi uklidňující a povzbudivé a říkají, že když lidé viděli výsledek hlasování, pomysleli si: ‚No dobře, život jde dál obvyklou cestou.‘“

Situaci mohla podle ekonomů pomoci centrální banka. Ta ve snaze ochránit ekonomiku před negativními dopady brexitu snížila úrokové sazby na nové rekordní minimum a představila další opatření na podporu hospodářského růstu, včetně nákupů vládních dluhopisů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 9 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 16 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 16 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánovčera v 20:39

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...