Souhrnný index podnikatelské nálady v srpnu klesl na 106,2 bodu z červencové úrovně 108,3 bodu. Průzkum je založen na dotazech u zhruba sedmi tisíc německých firem. Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali v průměru naopak zvýšení indexu na 108,5 bodu, nejhorší předpověď počítala s poklesem jen na 107,4 bodu.
„Podnikatelská důvěra v Německu se jasně zhoršila,“ uvedl v prohlášení šéf Ifo Clemens Füst. „Německá ekonomika se dostala do letního propadu.“ Mírné zhoršení důvěry zaznamenal institut Ifo už v červenci, meziměsíční propad byl ale jenom z 108,7 na 108,3 bodu. To se přitom čekal výraznější propad, data už brala v úvahu výsledek referenda o vystoupení Británie z EU.
„Brexit má nyní silnější vliv,“ řekl agentuře Reuters hlavní ekonom Ifo Klaus Wohlrabe. Upozornil, že podnikatelské očekávání se zhoršilo nejvíce v sektorech s relativně silnými vazbami na britský trh, jako chemický a automobilový. Už v červenci uvedl, že by si daň na ekonomické náladě mohla v příštích měsících vybrat také série čtyř útoků, které se v Německu staly během zhruba jednoho týdne.
Více negativismu teď i do budoucna
Firmy podle srpnových výsledků hodnotí hůře svou současnou situaci i výhled na nejbližších šest měsíců. Index podnikatelských očekávání klesl o dva body na 100,1 bodu, ukazatel současné situace se snížil o dva body na 112,8 bodu.
„To je překvapivý výsledek neboť domácí poptávka je podporována příznivým vývojem na trhu práce a rostoucími mzdami, přičemž slušnou výkonnost vykazují i německé exporty. Nicméně i tak se Ifo index stále drží poblíž historicky nejvyšších úrovní,“ uvedla ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.
Nálada se zhoršila ve zpracovatelském průmyslu, maloobchodě i velkoobchodě, ve stavebním sektoru zůstala beze změny. Index nálady pro sektor služeb se však mírně zvýšil.
Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá řada českých firem. Tempo růstu německé ekonomiky ve druhém čtvrtletí výrazně zpomalilo na 0,4 procenta z 0,7 procenta v prvním čtvrtletí.
Čísla maloobchodu a nezaměstnanosti v Británii uklidňují
V samotné Británii jsou dopady brexitu na ekonomiku nejisté. Série nejnovějších statistických údajů z britské ekonomiky je ale pro ekonomy, kteří podporovali odchod země z Evropské unie, zadostiučiněním, zatímco jiní zůstávají opatrní a radí počkat na celkovější čísla.
Ukazatele spotřebitelské a podnikatelské nálady bezprostředně po hlasování na konci června byly s negativními prognózami v souladu. Červencový průzkum mezi nákupními manažery ve Velké Británii, který provedla organizace Markit, například ukázal, že podnikatelská aktivita v Británii po brexitu výrazně polevila. Index klesl na 47,3 bodu z červnových 51,9 bodu.
První čísla z reálné ekonomiky však nejevila žádné známky těžkých potíží, které shodně předpovídala většina ekonomických institucí od britské centrální banky po Mezinárodní měnový fond.
Britské maloobchodní tržby v červenci vzrostly o 1,4 procenta, nejrychlejším červencovým tempem od roku 2002. Další údaje ukázaly, že počet žadatelů o podporu v nezaměstnanosti se v červenci navzdory odhadům poklesu snížil. Míra nezaměstnanosti zůstala ve druhém čtvrtletí beze změny na jedenáctiletém minimu 4,9 procenta a růst mezd se ve čtvrtletí mírně zrychlil.
„Je ještě opravdu velmi brzy,“ řekla Ruth Leaová, poradkyně finanční společnosti Arbuthnot Banking Group, která vystupovala ve prospěch brexitu. „Maloobchodní tržby jsou velmi uklidňující a povzbudivé a říkají, že když lidé viděli výsledek hlasování, pomysleli si: ‚No dobře, život jde dál obvyklou cestou.‘“
Situaci mohla podle ekonomů pomoci centrální banka. Ta ve snaze ochránit ekonomiku před negativními dopady brexitu snížila úrokové sazby na nové rekordní minimum a představila další opatření na podporu hospodářského růstu, včetně nákupů vládních dluhopisů.
