Němce útoky znervóznily, některá média píší o vlivu sociálních sítí na šíření násilí

Němci zatím vnímají nedávné útoky jako činy jednotlivců, říká expert na Německo Vladimír Handl s tím, že ve společnosti ale stoupá nervozita. Německé listy reagují na nedávnou sérii vražd s šokem a obavami, varují ale před poddáváním se strachu.

  • V pondělí ve vlaku v Bavorsku napadl 17letý Afghánec cestující, pět jich zranil. Při zásahu ho policie zastřelila. V pátek pak v Mnichově 18letý mladík íránského původu zastřelil devět lidí a několik dalších zranil, nakonec spáchal sebevraždu.
  • Další útok se odehrál v neděli v jihoněmeckém Reutlingenu, kde syrský žadatel o azyl zabil ženu a pět lidí zranil. O několik hodin později jiný Syřan, kterému Německo odmítlo udělit azyl, odpálil v bavorském Ansbachu nálož. Při explozi zahynul, 12 lidí utrpělo zranění.

„Nemyslím si, že by se už hovořilo o nějaké politické nebo kriminální vině. Ty činy byly svým charakterem velmi odlišné, takže není jednotný jmenovatel,“ konstatoval Handl s tím, že známky hysterie zatím v německé společnosti nepozoruje.

„Veřejnost se obává hlavně teroristických útoků, osmdesát procent Němců zároveň považuje za velmi nebezpečné útoky pravicových radikálů,“ poznamenal odborník na Německo, kde v uplynulých měsících došlo k řadě žhářských útoků na ubytovny pro běžence.

Německý Spolkový kriminální úřad (BKA) v současné době eviduje 410 udání na žadatele o azyl kvůli podezření z terorismu, píše list Osnabrücker Neue Zeitung (ONZ) s tím, že v šedesáti případech kriminalisté zahájili formální vyšetřování.

Vzhledem k pokračující migraci do Německa musíme předpokládat, že zde mezi běženci mohou být aktivní či někdejší členové, podporovatelé a sympatizanti teroristických organizací či islamističtí váleční zločinci.
Německý Spolkový kriminální úřad
Německá policie
Zdroj: Michaela Rehle/Reuters

Do země loni přišlo zhruba 1,1 milionu migrantů, velká část z nich byla ze Sýrie a z Afghánistánu, letos zde podalo žádost o azyl přes 300 tisíc lidí. Německé ministerstvo vnitra varuje, že nebezpečí útoku je v Německu vysoké.

„Většina veřejnosti vnímá uprchlickou vlnu jako problém nebo zátěž (až 80 procent), stejný počet lidí ale nadále považuje přijímání uprchlíků z krizových oblastí za svou morální povinnost. Pro politiky je to výzva, určitě poroste tlak, aby přišli s řešením,“ podotkl Handl.

Realita je šokující, jde o čtyři po sobě jdoucí akty podobného typu, takže nejistota výrazně poroste, zatím to ale politici i policie dobře zvládají.
Vladimír Handl
odborník na Německo

Některá německá média upozorňují na skutečnost, že pachatel z Ansbachu byl neúspěšným žadatelem o azyl, který přišel ze Sýrie před dvěma lety, širší diskusi o migrační krizi ale nerozvíjejí. Bombu v batohu považuje expert na terorismus Georg Mascolo za „velmi znepokojující“, televizi ARD ale řekl, že je příliš brzy na závěry, zda šlo o útok džihádisty.

Listy také reagují na páteční střelbu v Mnichově, přičemž vyzdvihují fakt, že 18letý David Ali Sonboly trpěl psychickými problémy a útok plánoval celý rok. Magazín Der Spiegel ho popisuje jako „osamělého, nemocného a naprosto odhodlaného“ člověka, který měl problémy v kolektivu, neměl v lásce Turky a hrál hry, v nichž se střílí.

obrázek
Zdroj: ČT24

Süddeutsche Zeitung připomíná spekulace o datu útoku – došlo k němu totiž přesně pět let poté, co Anders Behring Breivik zabil 77 lidí na norském ostrově Utoya.

Komentátoři diskutují hlavně o příčinách a možných způsobech, jak se s podobnými incidenty vypořádat. Editor listu Die Welt Stefan Aust v příspěvku s názvem „Infekční šílenství“ řeší, zda sociální sítě a internet nenapomohly šíření násilí a mluví o „viru, jenž se přenáší jako obyčejná chřipka“.

Naopak redaktor Frankfurter Allgemeine Zeitung Carsten Knop varuje před obviňováním sociálních médií s tím, že mají „dobré i špatné stránky“. „Děs a glorifikace násilí nemají místo v žádném médiu, ale pachatelé čerpají z virtuální reality z jiných důvodů,“ říká.

Náš strach útočníky posiluje, varuje komentátorka

Komentátorka Marlene Halserová si myslí, že neexistuje „žádné uspokojivé řešení“, pokud jde o dilema výběru mezi „bezpečností a dávat pachatelům, co chtějí“. „Náš strach je posiluje,“ varuje v příspěvku pro Tageszeitung.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 6 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 26 mminutami

Násilí, drogy, sexismus, extremismus. Německá armáda po skandálu propustila devět vojáků

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.
před 34 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Dánsko a Grónsko ve středu oznámily, že v úzké spolupráci se svými spojenci začaly posilovat svou vojenskou přítomnost v Grónsku.
13:39Aktualizovánopřed 35 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 37 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 5 hhodinami
Načítání...