Nezaměstnanost v červenci vzrostla na 5,4 procenta z červnových 5,2 procenta. Skončil tak pokles patrný od února. Analytici počítali s mírnějším nárůstem. A míní zároveň, že dlouhotrvající pokles nezaměstnanosti v Česku končí. Červencový růst nezaměstnanosti pak podle nich způsobily sezonní faktory, zejména vstup absolventů škol na trh práce a letní útlum náboru zaměstnanců ve firmách.
„V červenci jsme zaznamenali očekávaný sezonní výkyv. Za mírným nárůstem nezaměstnanosti stojí každoročně se opakující příchod části zaměstnanců ze školství do evidence Úřadu práce a také mírně snížená aktivita firem v letním období v oblasti přijímání nových zaměstnanců z důvodů celopodnikových dovolených,“ uvedla generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková.
Podle ní se v menší míře začali hlásit i absolventi škol, kteří ale zatím nezaměstnanost výrazně neovlivňují.
Současně se ale také znovu zvýšila nabídka volných pracovních míst, kterých je už téměř 136 tisíc a je jich tedy nejvíce od září 2008. Práci v červenci jinak hledalo 392 667 lidí, což bylo o zhruba osm tisíc více uchazečů než před začátkem prázdnin.
Rekordní počty volných pracovních míst hlásí i regiony, ve kterých je nezaměstnanost v Česku nejvyšší. Například na Ústecku evidoval Úřad práce nejvíce volných míst od ledna 2001 - celkem 7609 a jejich počet tak dosáhl historického maxima.
„Na jihu Čech dokonce tamní zaměstnavatelé nabízeli prostřednictvím Úřadu práce nejvíce volných pracovních míst od vzniku veřejných služeb zaměstnanosti v ČR - 9295,“ uvedl ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství Úřadu práce Jan Karmazín.
Dále tedy platí, že najít si práci nezabere příliš mnoho úsilí. Úřady práce v červenci nabízely o 1819 více volných míst než v předchozím měsíci a o 37 703 více než v červenci 2015. Na jedno volné pracovní místo tak připadalo v průměru 2,9 uchazečů. Před rokem to bylo 4,7 uchazeče. Před dvěma lety o jedno volné pracovní místo muselo v průměru svést souboj více než deset uchazečů.
Na jedno volné pracovní místo v červenci připadalo v průměru 2,9 uchazečů.
Úřady nabízely také 1112 krátkodobých pracovních poměrů, což bylo o sto víc než v červnu. Většina zaměstnavatelů ale hledá brigádníky spíše než přes úřady práce prostřednictvím inzerce či přes vlastní zaměstnance.
Zaměstnavatelé pak hledali nejčastěji pracovníky v zemědělství, lesnictví a rybářství, ale také pro stavebnictví, sklady či uklízeče, číšníky či servírky.
Číslo téměř čtyř set tisíc nezaměstnaných by chtěla vláda ještě snížit. Chce například zakázat nezaměstnaným přivýdělky na dohodu o provedení práce, uvažuje také o rozšíření příspěvků na dojíždění za prací a plánuje i důslednější kontroly lidí, kteří pobírají dávky, aby se nevyplácelo zůstávat doma. „Co plánujeme, je, abychom douhodobě nezaměstnané ‚obtěžovali' a ztěžovali jim případnou práci na černo,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Podle šéfa opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska by ale nejlepší pomocí byly přátelské podmínky pro malé podnikání.
Nezaměstnanost se ke konci roku zvýší, míní analytici
Nejen podle analytika společnosti Roklen Lukáše Kovandy čeká Česko v příštích měsících zastavení klesajícího trendu podílu nezaměstnaných, který začal v lednu 2014. Proti loňsku letos zpomaluje celkový hospodářský růst, veřejné investice a průmyslová výroba.
„Tyto faktory, ve spojení s utlumenějším vývojem globální ekonomiky, nejistotou spjatou s geopolitickými tenzemi, zintenzivněním teroristických útoků a událostmi typu brexit, jsou důvodem, proč se zastaví trend klesající míry nezaměstnanosti,“ říká Kovanda.
Podle ekonomů by se tak sice mohla nezaměstnanost v příštích měsících opětovně nepatrně snížit někam k pěti procentům, nicméně ke konci roku, kdy skončí sezonní práce a další úvazky na dobu určitou, poskočí nezaměstnanost někam k 5,5 procenta. Kovanda odahuje, že bude činit 5,6 procenta, ekonomka Steckerová 5,5 procenta a ekonom ČSOB Petr Dufek počítá s 5,7 procenta. „Což bude i tak nejlepší výsledek od roku 2008,“ konstatuje.
V mezinárodním srovnání je česká nezaměstnanost druhá nejnižší v Evropské unii.
„Užívejme si proto dnešní dobu, kdy máme v posledních měsících jednu z vůbec nejnižších nezaměstnaností ze zemí Evropské unie. S podzimem totiž budou ukončovány sezonní práce a míra nezaměstnanosti začne stoupat směrem k šesti procentům. Letošní rok bude z pohledu trhu práce rekordní, příští rok už tak veselý nebude,“ konstatuje ředitelka společnosti NextFinance Markéta Šichtařová.
Nejlépe je na tom nyní Plzeňský kraj
V regionálním pohledu pozici jedničky s nejnižší mírou nezaměstnanosti drží Plzeňský kraj s 3,8 procenta, o druhé místo se dělí Praha a Královéhradecký kraj s 3,9 procenta. Nejhorší situace je v Ústeckém kraji, kde nezaměstnanost činila 8,3 procenta. Nejnižší nezaměstnanost vykázaly v červenci okresy Rychnov nad Kněžnou (dvě procenta) a Praha-východ (2,1 procenta).
Naopak nejvyšší je tradičně na Mostecku (11 procent) a Karvinsku (10,8 procenta). Osm regionů zaznamenalo v červenci meziměsíční pokles nezaměstnanosti, ve většině regionů (69) ale vzrostla.
S tím, jak firmám chybí zaměstnanci, roste tlak na růst mezd. Od loňského roku podniky proto přistoupily na zvýšení mezd i méně kvalifikovaným zaměstnancům. Roste tak nejen průměrná mzda, ale i ta mediánová napříč profesemi a vzděláním zaměstnanců, konstatují analytici.
Pracovníci se hledají i v cizině
Nízká nezaměstnanost ale znamená problémy se sháněním zaměstnanců. Aby mohla firma růst dál, hledá zaměstnance třeba i za hranicemi. Někdy jim vyřídí i víza nebo je ubytují ve firemních bytech.
Firmám tak teď vyšla vstříc i vláda a schválila zrychlené vyřizování víz pro méně kvalifikované pracovníky z Ukrajiny. „U nás je velmi nízká mobilita pracovní síly, nikdo se nechce za prací stěhovat, a právě proto se zase otevíráme Ukrajincům,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Ročně by tak mohlo do Česka přijít až 5 tisíc takových pracovníků. Firmy jich ale podle komory potřebují až 130 tisíc. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly má ale Česko ještě poměrně slušnou absorpci pracovních míst, a to zejména z řad nezaměstnaných.
„Odhady jsou v několika desítkách tisíc. Hovoří se o osmdesáti až devadesáti tisících, ale jsou tady velké hranice a jedna z významných pro přijetí zaměstnání je cena práce,“ uvedl Středula. Ukrajinu navíc označuje za bezpečnostní riziko. „České firmy se mohou obrátit také na Slovensko, Polsko nebo Maďarsko. Budou ale požadovat vyšší cenu práce,“ dodal.
