Češi lépe zvládají splácet hypotéky

4 minuty
Češi lépe zvládají splácet hypotéky
Zdroj: ČT24

Lidé lépe zvládají splácet hypotéky. Podle České národní banky klesl počet dlužníků za poslední tři roky zhruba o čtvrtinu. Případná exekuce nemovitosti je tak v zemi už jen ojedinělou záležitostí. Zájem o úvěry na bydlení stále roste - úrokové sazby jsou rekordně nízko. Spolu s tím se ale zvedají ceny bytů i domů.

Včas platí bankám za hypotéku většina Čechů. Navíc se snižuje počet těch, kteří splácejí pozdě nebo vůbec. Na jednotky případů ročně klesly i exekuce nemovitostí. Co ale roste, je zájem o hypotéky. Jen za první čtvrtletí zhruba o pětinu. Přispívají k tomu hlavně nízké úroky. Bankám se to ale stále vyplatí.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Úrokové sazby při ukládání peněz například v České národní bance jsou na nule. Čili  jakýkoliv investiční produkt, který přináší úrokovou sazbu, v daném případě u hypoték aktuálně okolo 1,6 procenta, tak je pro ně skvělá investiční příležitost,“ uvedl mluvčí, M.B.A. Finance Vratislav Kopačka.

Centrální banka tempo růstu trhu hypoték hodnotí jako bezpečné

Trh s hypotékami sleduje i centrální banka. Zatím hodnotí tempo růstu jako bezpečné. Podle její červnové Zprávy o finanční stabilitě se nízké úroky promítají do růstu cen nemovitostí. Tím se zvětšuje i poměr dluhů a příjmů domácností, které si berou hypotéku.

„Trochu se banky snažíme jaksi vést k větší opatrnosti, aby se nepouštěly příliš do obchodů, kde potenciálně hrozí, řekněme, nějaká větší míra selhávání úvěrů,“ řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok v červu 2016.

  • Přes dvě procenta lidí nestíhají splácet hypotéku včas - v prodlení jsou víc než čtvrt roku. Banky evidují přes 11 tisíc takových klientů.
  • Pro srovnání: před třemi lety jich bylo víc než patnáct tisíc.
  • Nejvíc hypoték mají lidé v Praze - dlužníků je tady ale míň než třeba v Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji.
  • Nejčastěji jsou neplatiči ze středních Čech: buď přecení své příjmy - a tím pádem i možnosti splácet - nebo se jim rozpadne vztah a problémy vzniknou při vypořádání majetku. 

Jen tady už finanční poradci letos domluvili hypotéky zhruba za 90 milionů korun. O pětinu víc než loni. „Nejčastěji sjednávaná výše hypotéky je okolo dvou a půl až tří milionů korun,“ uvedl finanční poradce a ředitel Valfin Artur Petržilka. 

Změny na trhu s hypotékami přinese novela o spotřebitelském úvěru. Dlužníkům umožní například kdykoliv půjčku splatit a nově přinese také šestiměsíční ochrannou lhůtu před exekucí. Zákon by mohl platit od podzimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 49 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...