Češi jsou šampióni v šetření elektřinou a nové tarify je mají dál podpořit

České domácnosti šetří elektřinou nejvíc na kontinentu. Mezi lety 2000 až 2014 nejméně ze všech zapínaly energeticky náročné přístroje a nejméně zbytečně svítily. Zjistila to Evropská komise. Že Češi elektřinou šetřit umí, potvrzuje i Energetický regulační úřad. Ten připravuje novou tarifní soustavu a české domácnosti chce v šetření dál podporovat. Zároveň ujišťuje, že bez ohledu na to, jak velký má kdo jistič.

Průměrná česká domácnost spotřebuje ročně bez započítání vytápění, klimatizace a ohřevu vody 1398 kilowatthodin elektřiny, což je nejméně v celé osmadvacítce. Jindy ekologicky uvědomělí Švédové spotřebují až čtyřikrát více a v tomto směru skončili na chvostu tabulky, uvedl server iDnes.cz.

Ten zároveň napsal, že autoři studie upozorňují, že vedle Švédů spotřebují nejvíce elektřiny ještě Lucemburčané. Obě země patří k nejbohatším v unii, při přepočtu hrubého domácího produktu na hlavu. Potvrzovalo by to názor, že země s vyšší spotřebou v domácnostech patří mezi ekonomicky silnější a naopak. Server však dodává, že to není pravidlo, protože Rumuni a Bulhaři vyplýtvají více elektřiny než Češi, i když jsou na tom ekonomicky hůře. 

2 minuty
České domácnosti elektřinou šetřit umí
Zdroj: ČT24

Také ve zprávě evropského statistického úřadu Eurostat se potvrzuje, že Česko patřilo v letech 2004 až 2014 spolu s Lotyšskem, Polskem, Rumunskem, Maďarskem, Bulharskem a Řeckem do skupiny, která významně šetřila energií.

Závěry pak potvrzuje první místopředseda českého Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Ivan Noveský. „Prostě lidi už dneska umějí šetřit a to si myslím, že je velmi pozitivní česká vlastnost,“ řekl pro ČT. 

Ivan Noveský, první místopředseda Energetického regulačního úřadu
Zdroj: ČT24

Chystané tarify mají šetření podporovat

Úřad nyní připravuje novou tarifní soustavu a české domácnosti chce v šetření dál podporovat. Tedy aby ten, kdo šetří elektřinou, ušetřil i peníze. A to bez ohledu na to, jak velký jistič má. 

Právě dřívější myšlenka ERÚ, aby nové ceny za elektřinu byly určovány podle velikosti jističe, vyvolala velké pozdvižení. Úřad dostal 16 tisíc připomínek. Stěžovali si chataři, chalupáři, školy. Kromě samotných nově navrhovaných podmínek jim vadila změna jako taková a případné zdražení. Panovaly totiž obavy, že nové tarify negativně dopadnou na ty, kteří mají nízkou spotřebu, ale současně mají jistič s vyšší kapacitou. 

ERÚ zvažuje speciální tarify

Úřad tedy opustil variantu „velikost jističe“ a slibuje, že chystané tarify vezmou v úvahu například takzvanou soudobost – tedy čas, kdy je využíváno několik spotřebičů najednou, a dny, kdy naopak nejsou používány vůbec. „Pokud odebírám o víkendu a nezatěžuji síť ve špičce, tak samozřejmě vyvolávám jiné náklady distribuční společnosti,“ vysvětlil ředitel odboru teplárenství ERÚ Petr Neděla.

ERÚ dokonce také naznačil, že hodlá vytvořit speciální tarify kupříkladu pro solární výrobce nebo pro školy. A rovněž pro nízkopříjmové domácnosti a seniory.

Budeme podporovat, aby v době, kdy je v síti přebytek elektřiny, byla elektřina lacinější. A v době, kdy je nedostatek, aby samozřejmě byla dražší.
Ivan Noveský
první místopředseda Energetického regulačního úřadu

Domácí elektrárny. Budoucí hit?

V současné době má domácí elektrárnu přes třicet tisíc tuzemských domácností. Tedy méně než jedno procento. Jenže ceny fotovoltaik prudce klesly a v roce 2040 má být víc než polovina elektřiny právě z malých zdrojů.

Své o tom ví například Pavel Fojt, jehož dům není do elektrické sítě připojen vůbec. Všechny spotřebiče má na plyn a ten má z bomby. Využívá solárních panelů. A dodává, že panely, které si pořídil dříve, ho stály asi čtvrt milionu korun. Dnes už je prý pořídí za 50 tisíc.

Solární panely
Zdroj: ČT24

Úřad zvažuje nový poplatek

Většina domácích výrobců, jejichž počet má exponenciálně růst, je k síti připojena, aby mohla prodávat přebytečnou energii anebo ji v zimě čerpat. ERÚ je chce nově zpoplatnit, protože tím rostou náklady na provoz distribuční sítě, které by jinak platily domácnosti s klasickým připojením.

„Není únosné, aby někdo platil náklady za druhého. Hledáme nyní mechanismus, jak to udělat, aby rozdělení bylo co nejspravedlivější,“ říká Noveský. Nové poplatky by mohli mít domácí výrobci na složenkách v roce 2019. V té době už také mají platit nové tarify pro elektřinu. K diskusi by měla být jejich nová podoba předložena v roce 2018. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 16 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...