Dva informátoři obžalovaní v kauze úniku daňových dohod Lucemburska (v médiích označovaná jako Luxleaks) dostali podmíněné tresty ve výši 12 a 9 měsíců. Novinář, jenž o aféře informoval, byl zproštěn obvinění. Obžaloba oba muže vinila ze zveřejnění dokumentů o kontroverzních daňových výhodách, které Lucembursko za éry současného šéfa Evropské komise Jean-Claude Junckera poskytovalo mezinárodním firmám. Prokurátor pro ně požadoval 18 měsíců vězení.
Dva informátoři z kauzy Luxleaks dostali podmíněné tresty
Žalobu na tři Francouze podala poradenská společnost PricewaterhouseCoopers (PwC), která sporné dohody mezi lucemburskými úřady a zahraničními firmami zprostředkovávala a pro kterou informátoři původně pracovali. Antoine Deltour (31) dostal dvanáct měsíců podmínečně a pokutu 1500 eur (zhruba 41 tisíc korun), Raphael Halet (40) devět měsíců podmínečně a pokutu 1000 eur (27 tisíc korun). Oba se podle agentury Reuters proti rozhodnutí soudu hodlají odvolat. Jeden z Deltourových právníků verdikt označil za „skandální“.
Prokuratura je obvinila z krádeže a zveřejnění zhruba 45 tisíc stránek o daňových praktikách velkých nadnárodních firem.
Novináře Edouarda Perrina, pro kterého prokuratura požadovala pouze blíže nespecifikovanou pokutu, soud obvinění zprostil. Novinář se hájil tím, že zveřejněním dokumentů splnil svou „občanskou povinnost“.
Juncker aféru ustál
Aféra kolem nadstandardních dohod v Lucembursku, díky nimž velké společnosti ušetřily miliardy eur na daních, se rozhořela v listopadu 2014. Mezinárodní sdružení investigativních novinářů (ICIJ) tehdy přišlo s výčtem stovek nadnárodních firem, které takto v minulosti postupovaly. Patřily mezi ně například Apple, Amazon, IKEA, Pepsi či Axa.
Lucemburské úřady trvají na tom, že dohody byly zcela legální. Pod tlakem politiků, kteří se zavázali bojovat proti daňovým únikům, ale začaly od podobných dohod ustupovat.
Kvůli skandálu se tehdy otřásly i evropské instituce, neboť předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker byl dlouhá léta lucemburským premiérem a nese za kontroverzní dohody politickou odpovědnost. Juncker ale nakonec ustál hlasování o vyslovení nedůvěry v Evropském parlamentu.