Velké obchody budou muset mít zavřeno o sedmi státních svátcích

3 minuty
Velké obchody budou muset mít zavřeno o sedmi státních svátcích
Zdroj: ČT24

Velké obchody budou muset mít ze zákona zavřeno o sedmi státních svátcích, jak požadovaly odbory. Na návrh Senátu a přes odpor pravice to schválila sněmovna. Proti této úpravě, kterou nyní dostane k podpisu prezident, se ostře ohrazuje Hospodářská komora. Podle ní jde o diskriminaci, kterou by měl přezkoumat Ústavní soud.

Obchody budou muset mít zavřeno na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Na Štědrý den by směly mít otevřeno jen do 14 hodin.

Sněmovna o návrhu rozhodovala podruhé. Původně schválila, že obchody by musely mít zavřeno jen na Nový rok a během dvou z vánočních svátků, což už často dodržují dobrovolně samy. Senát ale trval na své verzi, s níž se na druhý pokus většina poslanců ztotožnila.

Hospodářská komora vynaložila veškeré úsilí, aby apelovala na poslanecké kluby politických stran, které od počátku proti právě schválenému zákonu o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě protestovaly. Žádala, aby sestavily potřebnou většinu zákonodárců a obrátily se se stížností na Ústavní soud. „Věříme, že v případě, že se tak stane, soud diskriminační obsah zákona potvrdí,“ dodala komora.

Zavření obchodů
Zdroj: ČT24

Podle centra Freeport Fashion Outlet schválením zákona hrozí nejen propady tržeb obchodníků, ale v příhraničí i omezení cestovního ruchu a propouštění. Schválení původního návrhu zákona omezujícího prodej během svátků znovu přináší reálnou hrozbu, kdy si zaměstnavatel nebude moci dovolit mít více zaměstnanců, než je nutné k pokrytí otevíracích hodin, uvedl ředitel centra Jan Procházka.

„Nedá se vyloučit, že by v některých případech mohli být zaměstnanci nahrazeni brigádníky. Problém je o to větší, že podobné dopady nehrozí jen velkým nákupním centrům a supermarketům, ale mohou potkat i jejich dodavatele,“ upozornil Procházka. Může jít podle něj například o dodavatele služeb v oblasti ostrahy nebo úklidových prací, v případě zboží pak mohou být postiženi dodavatelé základních potravin jako pečivo, maso a uzeniny. Centrum odhaduje ztráty až v desítkách milionů korun.

Za porušení zákona bude hrozit pokuta až milion korun

Zákaz prodeje se nebude vztahovat na obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, lékárny, čerpací stanice, obchody na letištích nebo nádražích nebo na prodejny v nemocnicích. Zavřeno ale budou muset mít zastavárny, sběrny nebo bazary. Za porušení zákona bude hrozit pokuta až milion korun. Při opakovaném porušení to bude až pětinásobek. Zákon má platit do tří měsíců po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Omezení prodejní doby se snaží odbory prosadit už asi deset let. Argumentují stejně jako levicoví zákonodárci v čele s bývalým odborovým předákem Jaroslavem Zavadilem (ČSSD) tím, že by omezení umožnilo zaměstnancům strávit svátky v rodinném kruhu. Odpůrci poukazují na to, že zákon je diskriminační a neřeší, zda v nákupních centrech nebudou muset mít zavřeno také menší obchůdky.

Předseda hospodářského výboru sněmovny Ivan Pilný (ANO) normu kritizoval mimo jiné jako „naivní pokus o sociální inženýrství“. Podobně zástupci ODS a TOP 09 zastáncům předlohy vytýkali, že chtějí určovat lidem, jak se mají chovat a kdy mají chodit nakupovat. Zákaz ale nakonec prosadilo 89 ze 154 přítomných poslanců z ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a menších frakcí.

obrázek
Zdroj: ČT24

Regulace podle Hospodářské komory připraví zaměstnance a sezonní pracovníky velkých obchodů o příplatky za práci o svátcích a v noci. „Jedná se o zbytečnou, umělou a diskriminační regulaci. Poslanci tak jdou nejen proti trendům v Evropě, zákon neustojí ani argument podpory sladění pracovního a rodinného života, protože jsou prodejci vybíráni selektivně,“ uvedl k návrhu prezident komory Vladimír Dlouhý.

Maďarský parlament nedávno obdobný zákon zrušil zhruba po roce jeho fungování. Tamní zákaz prodeje se nelíbil podnikatelským svazům ani odborům, které poukazovaly na ztráty tisíců pracovních míst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...