Velké obchody budou muset mít zavřeno o sedmi státních svátcích

Nahrávám video
Velké obchody budou muset mít zavřeno o sedmi státních svátcích
Zdroj: ČT24

Velké obchody budou muset mít ze zákona zavřeno o sedmi státních svátcích, jak požadovaly odbory. Na návrh Senátu a přes odpor pravice to schválila sněmovna. Proti této úpravě, kterou nyní dostane k podpisu prezident, se ostře ohrazuje Hospodářská komora. Podle ní jde o diskriminaci, kterou by měl přezkoumat Ústavní soud.

Obchody budou muset mít zavřeno na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Na Štědrý den by směly mít otevřeno jen do 14 hodin.

Sněmovna o návrhu rozhodovala podruhé. Původně schválila, že obchody by musely mít zavřeno jen na Nový rok a během dvou z vánočních svátků, což už často dodržují dobrovolně samy. Senát ale trval na své verzi, s níž se na druhý pokus většina poslanců ztotožnila.

Hospodářská komora vynaložila veškeré úsilí, aby apelovala na poslanecké kluby politických stran, které od počátku proti právě schválenému zákonu o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě protestovaly. Žádala, aby sestavily potřebnou většinu zákonodárců a obrátily se se stížností na Ústavní soud. „Věříme, že v případě, že se tak stane, soud diskriminační obsah zákona potvrdí,“ dodala komora.

Zavření obchodů
Zdroj: ČT24

Podle centra Freeport Fashion Outlet schválením zákona hrozí nejen propady tržeb obchodníků, ale v příhraničí i omezení cestovního ruchu a propouštění. Schválení původního návrhu zákona omezujícího prodej během svátků znovu přináší reálnou hrozbu, kdy si zaměstnavatel nebude moci dovolit mít více zaměstnanců, než je nutné k pokrytí otevíracích hodin, uvedl ředitel centra Jan Procházka.

„Nedá se vyloučit, že by v některých případech mohli být zaměstnanci nahrazeni brigádníky. Problém je o to větší, že podobné dopady nehrozí jen velkým nákupním centrům a supermarketům, ale mohou potkat i jejich dodavatele,“ upozornil Procházka. Může jít podle něj například o dodavatele služeb v oblasti ostrahy nebo úklidových prací, v případě zboží pak mohou být postiženi dodavatelé základních potravin jako pečivo, maso a uzeniny. Centrum odhaduje ztráty až v desítkách milionů korun.

Za porušení zákona bude hrozit pokuta až milion korun

Zákaz prodeje se nebude vztahovat na obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, lékárny, čerpací stanice, obchody na letištích nebo nádražích nebo na prodejny v nemocnicích. Zavřeno ale budou muset mít zastavárny, sběrny nebo bazary. Za porušení zákona bude hrozit pokuta až milion korun. Při opakovaném porušení to bude až pětinásobek. Zákon má platit do tří měsíců po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Omezení prodejní doby se snaží odbory prosadit už asi deset let. Argumentují stejně jako levicoví zákonodárci v čele s bývalým odborovým předákem Jaroslavem Zavadilem (ČSSD) tím, že by omezení umožnilo zaměstnancům strávit svátky v rodinném kruhu. Odpůrci poukazují na to, že zákon je diskriminační a neřeší, zda v nákupních centrech nebudou muset mít zavřeno také menší obchůdky.

Předseda hospodářského výboru sněmovny Ivan Pilný (ANO) normu kritizoval mimo jiné jako „naivní pokus o sociální inženýrství“. Podobně zástupci ODS a TOP 09 zastáncům předlohy vytýkali, že chtějí určovat lidem, jak se mají chovat a kdy mají chodit nakupovat. Zákaz ale nakonec prosadilo 89 ze 154 přítomných poslanců z ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a menších frakcí.

obrázek
Zdroj: ČT24

Regulace podle Hospodářské komory připraví zaměstnance a sezonní pracovníky velkých obchodů o příplatky za práci o svátcích a v noci. „Jedná se o zbytečnou, umělou a diskriminační regulaci. Poslanci tak jdou nejen proti trendům v Evropě, zákon neustojí ani argument podpory sladění pracovního a rodinného života, protože jsou prodejci vybíráni selektivně,“ uvedl k návrhu prezident komory Vladimír Dlouhý.

Maďarský parlament nedávno obdobný zákon zrušil zhruba po roce jeho fungování. Tamní zákaz prodeje se nelíbil podnikatelským svazům ani odborům, které poukazovaly na ztráty tisíců pracovních míst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 9 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 14 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánovčera v 14:16

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánovčera v 14:06

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 13:50

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...