Vokřál: Velká cena Brna je pro stát výhodná, vybere přes 200 milionů na daních

„Nikdo neví, kde je Brno. Každý ale ví, kde je Grand Prix Brno,“ popsal primátor Brna důležitost mistrovství světa silničních motocyklů pro moravskou metropoli. Příštích pět ročníků bude po vleklých sporech pořádat město společně s krajem. Stát do letošního závodu investuje 80 až 90 milionů korun, odhadl Petr Vokřál (ANO) v pořadu Otázky Václava Moravce. Přesto je podle něj podnik ekonomicky prospěšný, prostřednictvím daní do státní pokladny zamíří přes 200 milionů.

Velká cena Brna je od roku 1965 tradičním závodem mistrovství světa silničních motocyklů. Na novém Masarykově okruhu se motorky prohání od roku 1987. Brněnská zastávka patří mezi nejnavštěvovanější v celém seriálu, přesto v posledních letech prodělává.

Po potížích s financováním a nejasnostmi s udělením třicetimilionové dotace bude namísto Autodromu Brno Grand Prix v následující pěti letech pořádat spolek založený městem a Jihomoravským krajem.

Letos se pojede 21. srpna. Za vstupenky chce spolek inkasovat 65 milionů korun, zatím utržil 35 milionů. Do prodeje je poslal později než organizátoři ostatních závodů. „Museli jsme překonat všechna úskalí se založením spolku,“ hájí se primátor Brna Vokřál.

17 minut
Vokřál v OVM: Nikdo neví, kde je Brno. Každý ví, kde je Grand Prix
Zdroj: ČT24

Například v Rakousku se lístky na mistrovství začaly distribuovat o měsíc dřív a už jsou vyprodány. „Paradoxně to pro nás může být výhodou. Domnívám se, že ti, co přijedou zdálky na Velkou cenu Rakouska, přijedou o týden později i do Brna,“ upozorňuje Vokřál na čtyřsetkilometrovou vzdálenost mezi oběma závodišti.

Dodává, že nyní je prodán zhruba stejný počet lístků jako loni. Na původních odhadech proto brněnský primátor trvá. „Byla celá řada kritiků, kteří se snažili zpochybnit, že Velká cena má smysl. Má obrovský dopad do celosvětového povědomí o České republice a Brnu,“ myslí si Vokřál a neopomíná zdůraznit i ekonomický prospěch mistrovství.

Neexistuje druhá akce v republice, kde se během jednoho týdne otočí tři čtvrtě miliardy korun.
Petr Vokřál
primátor Brna

Stát zaplatí 80 až 90 milionů

Spolek dostane na závod z dotací 20 milionů od Jihomoravského kraje, 10 milionů z brněnské pokladny a 60 milionů od ministerstva školství. „Kraj a město splnily všechny svoje závazky, ministerstvo poslalo prvních 30 milionů, které přistály v minulém týdnu. Druhých 30 milionů od ministerstva bychom měli dostat po odjetí závodu,“ uvedl Vokřál.

Krom toho se ještě počítá se zaplacením 30 milionů, které stát přislíbil v loňském roce. Z těchto peněz dojde k pokrytí předpokládané ztráty po kompletním vyúčtování Grand Prix. „Nepředpokládáme, že by to bylo celých 30 milionů. Bude se to pohybovat mezi 20 a 30 miliony korun,“ počítá primátor.

Šedá ekonomika na okruhu Vokřálovi nevadí

Celkově tak stát do letošního podniku investuje zhruba 80 až 90 milionů. Náklady na pořádání Velké ceny jsou asi 200 milionů korun. Asi čtvrtinu z toho inkasuje Automotodrom Brno za pronájem pozemku a realizaci sportovní činnosti.

Náklady na MotoGP 2016
Zdroj: ČT24

Náklady podle Vokřála srazit nelze. MotoGP nikdy nebude sama o sobě výdělečná. Státu se podle brněnského primátora přesto vyplatí. „Jen na nepřímých daních stát vydělá 200 milionů korun. Celá řada kritiků říká, že je to šedá ekonomika. Je potřeba vidět, že velkou část příjmů přivedou zahraniční turisté. I když by někdo neodvedl daň, tak jednou ty peníze utratí v České republice. DPH a nepřímé daně se státu opět ještě zúročí,“ tvrdí Vokřál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 29 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...