Vokřál: Velká cena Brna je pro stát výhodná, vybere přes 200 milionů na daních

„Nikdo neví, kde je Brno. Každý ale ví, kde je Grand Prix Brno,“ popsal primátor Brna důležitost mistrovství světa silničních motocyklů pro moravskou metropoli. Příštích pět ročníků bude po vleklých sporech pořádat město společně s krajem. Stát do letošního závodu investuje 80 až 90 milionů korun, odhadl Petr Vokřál (ANO) v pořadu Otázky Václava Moravce. Přesto je podle něj podnik ekonomicky prospěšný, prostřednictvím daní do státní pokladny zamíří přes 200 milionů.

Velká cena Brna je od roku 1965 tradičním závodem mistrovství světa silničních motocyklů. Na novém Masarykově okruhu se motorky prohání od roku 1987. Brněnská zastávka patří mezi nejnavštěvovanější v celém seriálu, přesto v posledních letech prodělává.

Po potížích s financováním a nejasnostmi s udělením třicetimilionové dotace bude namísto Autodromu Brno Grand Prix v následující pěti letech pořádat spolek založený městem a Jihomoravským krajem.

Letos se pojede 21. srpna. Za vstupenky chce spolek inkasovat 65 milionů korun, zatím utržil 35 milionů. Do prodeje je poslal později než organizátoři ostatních závodů. „Museli jsme překonat všechna úskalí se založením spolku,“ hájí se primátor Brna Vokřál.

Nahrávám video
Vokřál v OVM: Nikdo neví, kde je Brno. Každý ví, kde je Grand Prix
Zdroj: ČT24

Například v Rakousku se lístky na mistrovství začaly distribuovat o měsíc dřív a už jsou vyprodány. „Paradoxně to pro nás může být výhodou. Domnívám se, že ti, co přijedou zdálky na Velkou cenu Rakouska, přijedou o týden později i do Brna,“ upozorňuje Vokřál na čtyřsetkilometrovou vzdálenost mezi oběma závodišti.

Dodává, že nyní je prodán zhruba stejný počet lístků jako loni. Na původních odhadech proto brněnský primátor trvá. „Byla celá řada kritiků, kteří se snažili zpochybnit, že Velká cena má smysl. Má obrovský dopad do celosvětového povědomí o České republice a Brnu,“ myslí si Vokřál a neopomíná zdůraznit i ekonomický prospěch mistrovství.

Neexistuje druhá akce v republice, kde se během jednoho týdne otočí tři čtvrtě miliardy korun.
Petr Vokřál
primátor Brna

Stát zaplatí 80 až 90 milionů

Spolek dostane na závod z dotací 20 milionů od Jihomoravského kraje, 10 milionů z brněnské pokladny a 60 milionů od ministerstva školství. „Kraj a město splnily všechny svoje závazky, ministerstvo poslalo prvních 30 milionů, které přistály v minulém týdnu. Druhých 30 milionů od ministerstva bychom měli dostat po odjetí závodu,“ uvedl Vokřál.

Krom toho se ještě počítá se zaplacením 30 milionů, které stát přislíbil v loňském roce. Z těchto peněz dojde k pokrytí předpokládané ztráty po kompletním vyúčtování Grand Prix. „Nepředpokládáme, že by to bylo celých 30 milionů. Bude se to pohybovat mezi 20 a 30 miliony korun,“ počítá primátor.

Šedá ekonomika na okruhu Vokřálovi nevadí

Celkově tak stát do letošního podniku investuje zhruba 80 až 90 milionů. Náklady na pořádání Velké ceny jsou asi 200 milionů korun. Asi čtvrtinu z toho inkasuje Automotodrom Brno za pronájem pozemku a realizaci sportovní činnosti.

Náklady na MotoGP 2016
Zdroj: ČT24

Náklady podle Vokřála srazit nelze. MotoGP nikdy nebude sama o sobě výdělečná. Státu se podle brněnského primátora přesto vyplatí. „Jen na nepřímých daních stát vydělá 200 milionů korun. Celá řada kritiků říká, že je to šedá ekonomika. Je potřeba vidět, že velkou část příjmů přivedou zahraniční turisté. I když by někdo neodvedl daň, tak jednou ty peníze utratí v České republice. DPH a nepřímé daně se státu opět ještě zúročí,“ tvrdí Vokřál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 7 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 9 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
včera v 12:53

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
včera v 07:00

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
včera v 01:56

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizovánovčera v 01:43

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...