Za sesuv na D8 může špatně zvolená trasa, ne lom, říká stínové ŘSD. Dokládá to dvacet let starý posudek

Hlavní příčinou sesuvu svahu na rozestavěnou dálnici D8 v roce 2013 byla špatně zvolená trasa, uvedla ředitelka stínového ŘSD Miloslava Pošvářová. Na nevhodnost vedení dálnice po nestabilním levém úbočí údolního svahu Labe přitom podle ní upozorňoval už posudek z roku 1996, který pro ministerstvo životního prostředí vypracoval Český geologický ústav. Špatně zvolená trasa byla hlavní příčinou sesuvu u Litochovic na Litoměřicku i podle nejnovějšího posudku České geologické služby, přestože ministerstvo dopravy za viníka označilo před dvěma týdny lom nad rozestavěnou dálnicí.

„Z hlediska inženýrskogeologického jsou všechny varianty tras dálnice D8, vedené po levém úbočí údolního svahu Labe, nejméně vhodné a obsahují největší počet geologických rizik, která mohou stavbu dálnice nesmírně prodražit a v některých případech i ohrozit,“ uvedl tehdy Český geologický ústav v materiálu.

Kvůli problémům se zvolenou variantou trasy rovněž stavba nezískala kladný posudek vlivu na životní prostředí, ten ale nebyl podle tehdejšího právního výkladu na rozdíl od současnosti závazný.

Na nevhodně vybranou trasu dálnice dlouhodobě upozorňovali také ekologové ze sdružení Děti Země, podle kterých už v roce 2005, kdy se o budoucí dálnici jednalo, upozorňovala řada geologů na hrozící riziko půdních sesuvů.

Dalším problémem pak podle Pošvářové bylo to, že dálnice vede podle projektu přímo částí ochranného území lomu, od něhož se zhruba 500 metrů dlouhý sesuv zeminy v červnu 2013 po deštích utrhl a zavalil železniční trať a rozestavěnou dálnici.

Pokud by ale těleso dálnice neodkrylo patu tohoto svahu, sesuv z července 2013 by dosáhl jen k výše položené železniční trati, dodala Pošvářová s odvoláním na závěry dalšího posudku, který pro ministerstvo dopravy letos vypracoval Ústav struktury mechaniky hornin Akademie věd, oslovený v dubnu 2015.

Ten se nedávno dopisem ohradil vůči způsobu, jakým ministerstvo dopravy výsledky jeho studie interpretuje. „Jakožto zpracovatelé posudku nemůžeme souhlasit se současnými jednostrannými výstupy ministerstva dopravy, které označují za jediného viníka sesuvu na dálnici D8 lom Dobkovičky,“ napsal ministrovi ředitel Ústavu Josef Stemberk a doplnil, že pokud by ministr zůstal u tohoto „tendenčního výkladu“, nezbude než se od tohoto výkladu veřejně distancovat.

Menší sesuvy půdy se ale na stavbě objevovaly i v období před osudným sesuvem. Podle Pošvářové na tyto problémy čtyři roky upozorňoval ve stavebních denících stavební dozor, žádná efektivní opatření ale učiněna nebyla. Podle ní tak není možné, aby ředitelství silnic o problému nevědělo, stavbu dálnice měl navíc na starosti současný generální ředitel ŘSD Jan Kroupa.

Posudky: Příčin sesuvu svahu je více

Jak zmíněný Ústav Akademie věd uvedl, stejně jako následně potvrdila i Česká geologická služba, jíž ministerstvo dopravy znovu zadalo oponentní studii (první její posudek byl vypracován v březnu 2015), příčin sesuvu svahu je podle obou institucí více, a tedy viníkem není jen lom.

Sesuv na dálnici D8 (archivní foto)
Zdroj: ČTK

Státní organizace Ředitelství silnic a dálnic a Správa železniční dopravní cesty však podaly na firmu Kámen Zbraslav, která je majitelem lomu, žalobu počátkem letošního června. Zároveň ministerstvo dopravy, jak napsala MF Dnes, zakázalo Ústavu Akademie věd studii zveřejnit, stejně jako nesmí o svých závěrech mluvit ani Česká geologická služba.

Ministr dopravy Dan Ťok podle listu odmítl, že by posudky přehlížel. Tvrdí však, že manažerům ŘSD a SŽDC nezbylo nic jiného než podat žalobu. „Oni musí postupovat s péčí řádného hospodáře. Kdyby žalobu nepodali, mohl by je Nejvyšší kontrolní úřad napadnout a policie by je mohla vyšetřovat, že státu způsobili škodu.“ A že existují posudky, které říkají, že příčin sesuvu je více a může za ně i dálnice? „To posoudí soud,“ cituje Ťoka MF Dnes.

Náhrada, kterou se stát nyní žalobou domáhá, dosahuje podle ministra zhruba miliardu korun. Firma Kámen Zbraslav závěry ministerstva odmítla. Zával by měl být každopádně odstraněn do konce června, aby se dálnice mohla 10. prosince otevřít.

Na D8 navazuje v Německu dálnice A17

Dálnice D8 vede od Prahy k Lovosicím a po přerušení na nedokončených sedmnácti kilometrech pokračuje od Řehlovic okolo Ústí nad Labem na státní hranice. Na přechodu Breitenau-Krásný Les na ni navazuje německá spolková dálnice A17, která vede k Drážďanům. První úsek D8 byl hotový v roce 1990, v roce 2001 již stála dálnice od Prahy až k Lovosicím a o pět let později byla hotová i celá severní větev od Řehlovic na hranice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...