Začal summit G20, lídři vkládají naděje hlavně do Německa

Los Cabos (Mexiko) - V mexickém letovisku Los Cabos se dnes a zítra koná dvoudenní schůzka zemí G20. Její důležitost s největší pravděpodopbností vysoko převýší význam podobných schůzek v minulosti. Lídři předních světových ekonomik se totiž scházejí v době, kdy eskaluje dluhová krize v eurozóně a kdy je nutné přijmout taková opatření, která podpoří ekonomiku, ale nepovedou k dalšímu zadlužování. Summit je ovlivněn rovněž výsledky parlamentních voleb v Řecku, kde podle předběžných výsledků volby vyhrála proevropská Nová demokracie.

Britský premiér David Cameron vyzývá světové centrální banky, aby ochránily globální ekonomiku před dopady dluhové krize v eurozóně. Po největších členských zemích eurozóny pak chce, aby řešení krize hledaly důsledněji. „Nemůžeme si dovolit, aby světové centrální banky stály stranou, pokud máme zajistit růst, který potřebujeme,“ řekl Cameron na summitu G20. „V eurozóně je stále zřetelnější, že její jádro, včetně Evropské centrální banky, musí dělat víc, aby podpořilo poptávku a podělilo se o náklady na reformy,“ uvedl dále ve svém projevu. Cameron tak naráží na Německo, které má zdaleka největší ekonomiku v eurozóně a které je zároveň největším plátcem finančních transferů.

Skupinu G20 tvoří 19 zemí plus Evropská unie jako celek. Jde o státy, které se podle statistiky Mezinárodního měnového fondu z více než 80 procent podílejí na hrubém domácím produktu světa a zhruba stejnou měrou i na světovém obchodu.

Do Německa vkládá velké naděje většina lídrů zemí G20, protože trvá na propojení půjček evropským zemím s politickou kontrolou a hlubší integrací Evropy. Rozpory jsou ale i v samotném Německu, kde opozice navrhuje spíše zavedení prorůstových opatření, která jinak propaguje spíš Francie. V evropském kontextu je německá kancléřka Merkelová se svým přístupem zaměřeným na škrty a snižování dluhů poměrně osamělá, nicméně země jako například Nizozemí její názor sdílí.

Německá kancléřka Angela Merkelová ale upozornila, že Německo samo krizi nevyřeší a bude potřebovat součinnost ostatních zemí G20. Kancléřka nicméně naznačila, že Německo se na summitu může dostat do příkré konfrontace s některými globálními konkurenty. Merkelová na summitu prohlásila, že nehodlá dát Řecku více času na splnění dohodnutých reforem a naopak po Aténách požaduje, aby postupovaly přesně podle plánu, s kterým souhlasily a díky němuž získaly i mnohamiliardovou finanční pomoc.

Horkou půdu pro summit připravila i Evropská centrální banka, která těsně před jeho začátkem prohlásila, že pro podporu hospodářského růstu už udělala dost a teď očekává aktivitu od politiků. Ráda by údajně viděla větší politickou integraci eurozóny. Ta je podle ní nezbytnou podmínkou pro bezproblémové fungování jednotné evropské měny. „Čekáme, až nám Evropa řekne, co bude dělat. Trhy jsou schopny vyrovnat se s rizikem, když vědí v čem obecně spočívá. Nebezpečné ale je, že děláme politiku, která je čím dál víc nepředvídatelná  a proto jsou nervózní,“ uvedl prezident Světové banky Robert B. Zoellick.

Mezinárodní měnový fond  na summitu oznámil, že chce pro boj s krizí získat 430 miliard eur a členové G20 by tak měli oznámit výši svých příspěvků. Rozvíjející se ekonomiky ale výměnou požadují větší slovo při řízení fondu.

První setkání Obamy a Putina od Putinova opětovného usednutí v prezidentském křesle

V úvodu summitu G20 se sešli také prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Vladimír Putin. Šlo o první setkání obou hlav států od Putinova květnového vstupu do úřadu. Prezidenti spolu jednali o situaci v Sýrii, kde dochází ke krvavým střetům mezi prorežimními jednotkami a opozicí.

Barack Obama a Vladimír Putin na summitu G20
Zdroj: ČTK/AP/Carolyn Kaster

Návrh komuniké, které bude zveřejněno po summitu klíčových zemí G20, v obecné rovině říká, že hlavní prioritou pro země G20 je silný, udržitelný a vyrovnaný růst, který ve světě povede ke snížení míry nezaměstnanosti. Členské země eurozóny jsou připraveny učinit všechna opatření, která jsou nezbytná pro zachování integrity a stability v regionu. Eurozóna ale prý také dostane za úkol najít způsob, jak prolomit „uzavřený obvod zpětných vazeb“ mezi státy a bankami.

Skupina G20 zároveň očekává, že eurozóna bude úzce spolupracovat s novou řeckou vládou. Smyslem je zajistit, aby Řecko zůstalo na cestě reforem, k nimž se zavázalo, a nevystoupilo z eurozóny. Dluhová krize v eurozóně je hlavním tématem, jemuž se vrcholná schůzka G20 věnuje. Pozornost se teď přesunula ke Španělsku, jemuž eurozóna umožní čerpat až 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu Kč) na rekapitalizaci tamních bank.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 4 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026
Načítání...