Senát schválil důchodovou novelu, která vládě dává pravomoc zvýšit penze nad zákonný rámec, pokud by byl jejich růst podle pravidel velmi nízký. Navýšení důchodů z rozhodnutí kabinetu nebude moci překročit 2,7 procenta. Senát rovněž souhlasil s pravidly, podle nichž by horníci z hlubinných dolů odcházeli do starobního důchodu o sedm let dříve než ostatní pracovníci, tedy zhruba v 56 letech. Obě nové předlohy nyní míří k podpisu prezidentovi Miloši Zemanovi.
Schválená mez by příští rok umožnila zvýšit vládě starobní penze v průměru zhruba až o 300 korun měsíčně. Koalice se zatím shoduje na valorizaci o 200 korun. Podle výpočtu ze zákonného rámce by odhadované zvýšení činilo kolem 180 korun.
Kabinet původně navrhoval hranici pro své rozhodování 1,7 procenta, o procentní bod vyšší prosadili ve sněmovně v souladu s dohodou v koalici sociální demokraté.
Ministr Jiří Dienstbier (ČSSD) uvedl, že úprava neznamená, že důchody porostou každý rok o 2,7 procenta. Jde jen o možnost vlády, kabinet navíc nemusí limit vyčerpat, řekl senátorům. „Rozhodnutí vlády se bude odvíjet od konkrétní situace v konkrétním kalendářním roce,“ dodal. Pro předlohu zvedlo ruku 32 ze 46 přítomných senátorů, proti byl jeden. Rozsáhlejší debata se o ní v horní komoře nekonala.
Když penze rostly velmi málo
Podle zákona se důchody v Česku zvyšují vždy na začátku roku, a to o růst cen a třetinu růstu reálných mezd. Tyto ukazatele za poslední období byly nízké, takže penze letos rostly jen o 40 korun. Vláda kvůli tomu pak navrhla dát důchodcům příspěvek 1000 korun, sněmovna schválila nakonec 1200 korun. Penzisté je dostali v únoru.
Při únorovém jednání ve sněmovně řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), že změna má předejít zdlouhavým jednáním o zvyšování důchodů na půdě parlamentu. Zdůraznila, že návrh se pouze vrací k praxi, která už fungovala.
Centrální banka byla proti
Zásadně se v únoru proti návrhu postavila Česká národní banka. Podle ní nynější pravidla odrážejí růst životních nákladů i vývoj ekonomiky. Nepovažuje za vhodné, aby o tak velké sumě rozhodovala sama vláda „diskrecí“.
Vláda už dřív možnost schválit i vyšší než zákonnou valorizaci měla. Novela to ale před pár lety zrušila. Zákonodárci to zdůvodňovali třeba tím, že by kabinet neměl mít šanci před volbami přidávat víc, a tak si „kupovat hlasy“.
Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek řekl, že pokud by kabinet přikročil k vyšší než zákonné valorizaci několik let po sobě, mohlo by to rozvrátit veřejné finance.
Dřívější důchod pro horníky
Dřívější odchod do penze – o sedm let dříve než ostatní pracovníci – by se podle novely měl vztahovat na havíře, kteří odpracovali 3300 směn v uhelném nebo 2200 směn v uranovém dole. Pokud práce skončila po dosažení nejvyšší přípustné expozice, stačit by mělo o 319 směn v uhelném dole méně a u uranu o 219 směn méně.
Vláda původně navrhovala, aby horníci mohli čerpat penze o pět let dřív než ostatní pracovníci. Další dva roky k nim přidala sněmovna. Nová pravidla by měla platit od října.
