Výplatní páska před 25 lety a dnes: Po očištění od inflace mají Češi v peněžence o dva tisíce víc

V roce 1990 si Češi přišli v průměru na zhruba 3300 korun, loni už se ale výdělky vyšplhaly na více než 26 tisíc. Na první pohled obrovský skok. V ekonomice ale nic nefunguje samostatně a při porovnání mezd tak musí do hry vstoupit inflace. Pokud o ní tedy výdělky očistíme, tak jsme si za 25 let od revoluce polepšili o něco málo přes dva tisíce.

Vůbec nejvyšší inflace v polistopadové éře nastala už v roce 1991, tehdy vzrostla o 56,6 procenta. Příčinou byly reformy související s přechodem na tržní ekonomiku. Liberalizovaly se ceny a zahraniční obchod, nastala devalvace měny a zavedena byla například i směnitelnost koruny. Svou roli zřejmě sehrálo i zrušení takzvané záporné daně, v důsledku čehož výrazně stouply ceny výrobků.

V roce 1991 tak sice průměrná nominální mzda vzrostla o přibližně 500 korun, ve skutečnosti ale po očištění od vysoké inflace byla o osm stokorun nižší než v roce 1990.

Vývoj průměrné mzdy
Zdroj: ČSÚ/peníze.cz
  • opakovaný růst většiny cen v dané ekonomice. Jde o oslabení reálné hodnoty dané měny vůči zboží a službám, které spotřebitel kupuje. Je-li v ekonomice přítomna inflace spotřebitelských cen, pak na nákup téhož koše zboží a služeb spotřebitel potřebuje čím dál více jednotek měny dané země.
  • Zdroj: ČNB

„Tyto reformy byly ale z pohledu české ekonomiky nutné, a proto se na negativní dopad skokového růstu cen do vývoje reálných mezd na samém počátku 90. let dá nahlížet spíše jako na důsledek přechodu na tržní systém,“ dodává analytik České spořitelny Jiří Polanský.

Při pohledu na vývoj mezd očištěných od inflace je navíc vidět, že se výdělky dostaly na hodnotu z roku 1990 až po pěti letech.

Pokles, tentokrát ale cyklický

Další období, kdy si Češi vydělali méně, i když byla jejich nominální výplata vyšší, byl rok 1998. Recesi v roce 1997 tehdy totiž vystřídalo období nízkého ekonomického růstu a inflace se dostala přes 10 procent.

„V letech 1999 a 2000 se i přes zpomalení míry inflace do vývoje mezd přelila nízká ekonomická aktivita v české ekonomice a rostoucí míra nezaměstnanosti. Na rozdíl od situace na počátku 90. let byl tento vývoj ovlivněn nepříznivým cyklickým vývojem české ekonomiky,“ vysvětluje Polanský.

A po cyklickém propadu nastal opět růst. „Předkrizové období (2005 až 2007) bylo velmi podobné současné situaci. Nezaměstnanost se dostávala na rekordní minima a mzdy musely růst rychleji než ekonomika. Zaměstnavatelé neměli kde brát pracovní sílu a přetahovali se o ni proto mezi sebou pomocí mezd,“ říká ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

A pak přišla krize a mzdy … rostly

V době, kdy se dostala finanční krize na své nejhlubší dno, tedy v roce 2009, reálná mzda v Česku paradoxně rostla. „Stálo za tím hlavně propouštění nízkopříjmových pracovníků. V zásadě se mzdy moc nezvedaly, ale z výpočtu vypadávali ti, kteří průměr nejvíce snižovali,“ dodává Zeisel.

Nebýt finanční krize 2008, průměrná mzda by nyní mohla být kolem 33 tisíc korun.
Michal Brožka
analytik Raiffeisenbank

Období 2012 a 2013 je pak jediné za posledních 25 let, kdy klesly jednak mzdy očištěné o inflaci, ale i výdělky nominální – to znamená jediné období, kdy si průměrný Čech oproti předchozímu roku pohoršil i na výplatní pásce.

Od roku 2014 začala česká ekonomika opět stoupat. Mzdy ale zůstaly trochu pozadu, protože firmy potřebovaly nejprve zalepit poměrně hluboké díry po recesi.

„Pro firmu je relativně nákladné propouštět během recese své kvalifikované zaměstnance a navíc jim obvykle nemůže snížit mzdy. Proto jde často větší část dopadů negativního vývoje ekonomiky na úkor firem (zisků, investic) a jen menší část se odrazí ve mzdách. Navíc po recesi jsou i odbory mírnější ve svých požadavcích a jejich vyjednávací síla se zvyšuje postupně s tím, jak zrychluje ekonomický růst,“ doplňuje analytik České spořitelny Polanský.

Kdysi dávno byli lidé, kteří věřili, že doženeme Evropu. A opravdu až do roku 2008 jsme ji doháněli. Platy rostly a my bohatli. Teď sice platy také rostou, ale rostou pomaleji než na západě, takže už nám zase ujíždí vlak.
Vladimír Pikora
hlavní ekonom Next Finance

Mzdy nyní sice v nominálních hodnotách nerostou tak výrazně, ale díky nízké inflaci zrychlují reálné výdělky. A podle analytiků by měly jak nominální, tak reálné mzdy slušně růst i v letošním roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Investory už nechávají Trumpovy hrozby cly chladnými

Americké i evropské akcie posilují. Děje se tak navzdory zprávám o clech pro EU a další státy, které přicházejí ze Spojených států. V dubnu, kdy začal prezident USA Donald Trump plošná cla zavádět, přitom trhy reagovaly prudkými ztrátami. Podle analytiků to vypadá, že si investoři na Trumpovy výroky zvykli a počítají s tím, že se jeho rozhodnutí ještě změní. Investiční bankéř Ondřej Jonáš míní, že současná situace může ovlivnit jednotlivé akcie vybraných firem – záleží ale na jejich velikosti, obratu i oboru, ve kterém se pohybují.
před 25 mminutami

Platebních terminálů v Česku přibývá

V Česku přibývá platebních terminálů, za poslední tři roky se jejich počet zvýšil zhruba o desetinu. Na tisíc obyvatel jich připadá třicet. Evropský průměr je přitom dvaatřicet, nejlépe jsou vybavené země na jihu kontinentu, především kvůli turistickému ruchu. Češi mají o bezhotovostní platby zájem, oblíbené jsou především mezi mladou generací. Obchodníci nevyužívají jen klasické terminály, roste i počet těch v mobilu a přibývá i plateb přes QR kód. Bezhotovostní platby tvoří v tuzemsku skoro tři pětiny všech transakcí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Objem hypoték v červnu stoupl

Banky a stavební spořitelny v tuzemsku poskytly v červnu hypotéky za 37,5 miliardy korun, což je proti květnu nárůst o devět procent. Nové úvěry bez refinancování vzrostly o sedm procent na 29,4 miliardy. Úrokové sazby nových úvěrů v červnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,6 na 4,56 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Z Trumpových výhrůžek málokterá dopadla, říká ekonom Bartoň

Prezident USA Donald Trump v pondělí varoval Rusko, že pokud do padesáti dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, přijdou velmi vysoká cla. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka by opatření mohlo představovat „silný kalibr“, pokud by skutečně platila sekundární cla na obchodní partnery Moskvy ve výši stovek procent. Podle datového ekonoma Anglo-American University v Praze Petra Bartoně však „zatím z těch jeho (Trumpových) výhrůžek málokterá dopadla“. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
14. 7. 2025

Dvě třetiny kontrol autobazarů odhalily problémy

Při koupi auta z autobazaru by zákazníci měli trvat na úplných a neměnných informacích o ceně, technickém stavu i historii vozu. Česká obchodní inspekce loni zjistila pochybení ve dvou třetinách kontrol, včetně nepravdivých údajů o stavu vozidla nebo počtu najetých kilometrů. Prodejci by měli poskytnout konečnou cenu a doložit servisní knížku.
14. 7. 2025

Třicetiprocentní cla mohou učinit evropský export nekonkurenceschopným, tvrdí analytik

Pokud by americký prezident skutečně od 1. srpna uvalil na zboží z Evropské unie třicetiprocentní cla, učinilo by to evropský export „v podstatě nekonkurenceschopným,“ říká zástupce ředitele institutu Europeum Viktor Daněk. Podle ekonomky Jany Matesové Trump nedosáhne kýženého přesunu výroby do USA, protože jeho oznámení provází nepředvídatelnost. Evropská unie podle svých představitelů dlouhodobě usiluje o obchodní dohodu se Spojenými státy.
14. 7. 2025Aktualizováno14. 7. 2025

Cena bitcoinu se poprvé přehoupla přes 123 tisíc dolarů

Nejznámější kryptoměna bitcoin poprvé překonala hranici 123 tisíc dolarů a stanovila nový rekord 123 153,22 (2,6 milionu korun), uvedl v pondělí ráno Reuters. Americká Sněmovna reprezentantů bude zároveň v pondělí projednávat několik návrhů zákonů, které mají digitálním měnám dodat legislativní rámec, o který jejich zastánci dlouhodobě usilovali.
14. 7. 2025Aktualizováno14. 7. 2025

Neúplné a nespolehlivé, tepe po kontrole digitální technické mapy NKÚ

Digitální technické mapy neobsahují spolehlivé informace o poloze plynovodů, vodovodů, kanalizací, elektrických a komunikačních kabelů i dalších prvků technické infrastruktury. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole využití peněz na vznik a vývoj těchto map včetně souvisejících informačních systémů. Systém map je podle NKÚ z hlediska údajů neúplný a nespolehlivý. Ministerstvo průmyslu a obchodu v reakci uvedlo, že kontrola se uskutečnila před dokončením projektu.
14. 7. 2025Aktualizováno14. 7. 2025
Načítání...