NWR neoznámí čtvrtletní výsledky. Odvolává se na insolvenci OKD

Těžební společnost New World Resources (NWR) neoznámí hospodářské výsledky za první čtvrtletí. To bylo naplánováno na středu. Firma vlastnící OKD to oznámila na svých internetových stránkách. Skupina v pondělí zopakovala, že pravděpodobným dopadem současné situace OKD bude to, že celá NWR bude rozpuštěna.

„Vzhledem k nedávným událostem ve skupině NWR souvisejícím s podáním insolvenčního návrhu na OKD není NWR v pozici, aby oznámila své výsledky za první čtvrtletí 2016,“ uvedl mluvčí NWR Radek Němeček.  

V insolvenci je OKD od začátku května, kdy na sebe podala insolvenční návrh. Firma dluží přes 17 miliard korun více než 650 různým věřitelům a nedokáže své závazky splácet. Její majetek navíc nedosahuje ani hodnoty sedm miliard korun. Minulé pondělí pak vyhlásil Krajský soud v Ostravě úpadek firmy.  

Analytici se během posledních dní neshodovali v tom, zda ke zveřejnění výsledků dojde nebo ne. Podle analytika Petra Hlinomaze bylo pravděpodobné, že firma zveřejnění odloží, a je otázkou, zda ve chvíli, kdy se OKD nachází v insolvenci, je možné používat v účetním obraze předpoklad pokračujícího fungování v budoucnu. „Může nastat situace, že společnost sestavení čtvrtletní účetní závěrky odloží,“ předpověděl.

Analytik Fio banky Jan Raška naopak očekával, že firma čtvrtletní čísla oznámí. NWR má podle něj i přes pozastavení obchodování na pražské burze nadále informační povinnosti. „Očekávám, že vedle samotných čísel budou ve zprávě shrnuty nedávné události týkající se insolvence,“ uvedl.

Zájem o NWR Karbonia má slovenský miliardář

Od pondělí hledá těžební společnost kupce pro dceřinou firmu NWR Karbonia, která měla zastřešovat plánovanou těžbu v dolu Debiensko na jihu Polska. Povolení k těžbě v dolu na 50 let získala NWR v roce 2008, těžit se ale ještě nezačalo. Zájem o firmu projevila skupina Arca Capital slovenského miliardáře Pavola Krúpy. Podmínkou je ale předložení podkladů a analýz, které prokazují uváděné zásoby uhlí v polském dolu. 

V polovině dubna NWR oznámila, že od ledna do března vytěžila 1,873 milionu tun uhlí, meziročně zhruba o sto tisíc tun více. Uhlí se ale prodávalo levněji než v minulosti. Zatímco v loňském prvním čtvrtletí utržila za koksovatelné uhlí průměrně 90 eur za tunu, letos to bylo 76 eur. V případě energetického uhlí se průměrná cena snížila z 56 eur na 47 eur za tunu. 

  • Ve firmě nyní pracuje zhruba 9800 kmenových zaměstnanců, 2500 dodavatelských a 200 agenturních. Ohrožena jsou i místa tisíců lidí v navazujících profesích.
  • Vlastník OKD, společnost NWR (tu vlastní AHG) loni meziročně prohloubila ztrátu na zhruba šest miliard korun z asi 567 milionů korun o rok dřív.
  • Zdroj: ČTK, ČT24

V OKD nyní pracuje zhruba 9800 kmenových zaměstnanců, 2500 dodavatelských a 200 agenturních. Ohrožena jsou i místa lidí v navazujících profesích. Vláda minulou středu schválila příspěvek pro propuštěné zaměstnance firmy. Horníci by měli dostávat 8000 a ostatní pracovníci 7000 Kč měsíčně. Podpora k překlenutí dopadů útlumu těžby se má vyplácet tři měsíce až pět let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 9 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...