K přechodu na nový televizní standard zřejmě dojde po roce 2020

Většina Čechů si bude muset do pěti let koupit novou televizi nebo set-top-box. Chystá se totiž změna standardu digitálního vysílání. Stávající přístroje, které mají lidé doma, od roku 2021 programy nepřehrají. Ke změně dochází kvůli celoevropskému uvolnění pásma pro mobilní operátory. Konkrétní datum přechodu na nový televizní standard DVB - T2 má být stanoveno do konce letošního roku.

Pozdější termín upřednostňuje Mládek proto, aby mohla proběhnout co nejpřirozenější obměna televizních přijímačů a set top boxů - aby umožnily příjem nového standardu. Domácnosti si kvůli němu budou muset pořídit buď nový set-top box, jehož cena bude v řádu stokorun, anebo nový televizor, jehož cena nyní začíná na zhruba 10 tisících korun.

Nyní je vybavenost domácností televizory, které umožňují příjem signálu DVB-T2 HEVC, podle předsedy expertní skupiny MPO pro digitalizaci Pavla Dvořáka téměř nulová. Ministerstvo podle něj počítá s tím, že by obměnu televizních přijímačů finančně podpořilo.

Co trh (ne)nabízí

Lidé zatím televizory pro DVB-T2 příliš nekupují. Podmínky DVB-T2 splňuje podle Tomáše Krátkého z Euronicsu přibližně 70 procent nových televizorů na trhu, u některých z nich ale bude zřejmě zapotřebí přehrání softwaru. „Ceny televizí vybavené tunerem DVB-T2 H.265 se pohybují od necelých 9000 korun. Televizory s úhlopříčkou kolem 100 cm začínají na 10 500 korun,“ uvedl. Ostatní televize budou potřebovat set-top box, jeho cena by se měla pohybovat v řádu stokorun.

Výrobci nyní čekají na finální technické zadání digitálního vysílání. „Jakmile bude stanoveno, výrobci začnou dodávat set-top boxy pro nové digitální vysílání. Na prodejnách by se měla nabídka nových modelů odpovídajících těmto parametrům výrazně rozšířit ve 3. až 4. čtvrtletí letošního roku,“ dodal Krátký.

Nahrávám video

Proč je nutno přejít a co to přinese

Přechod na nový standard digitálního vysílání si vyžádá zejména celoevropské uvolnění kmitočtového pásma 700 MHz pro rychlé mobilní sítě. Zbývající rozsah pásma UHF by tak nestačil pro vysílání ve stávajícím standardu DVB-T, na který Česko přešlo v roce 2011. Strategii přechodu by měla do konce června projednat vláda. 

DVB-T2 ve srovnání s DVB-T poskytuje kvalitnější příjem a umožňuje vysílat více programů na méně frekvencích. Díky tomu by i při redukci rozsahu kmitočtů bylo možné vytvořit ke stávajícím čtyřem jeden až dva další celoplošné vysílací multiplexy.

Ve druhé polovině letošního roku by pak měla být zahájena výstavba přechodových sítí DVB-T2, které již příští rok mají pokrýt přes 95 procent populace. Zároveň by mělo začít přechodné období, kdy se bude vysílat televizní signál v obou standardech. Po roce 2020 se počítá s uvolněním pásma 700 MHz mobilním operátorům. 

Kdo a kolik zaplatí

Podle vedoucího projektové kanceláře České televize Pavla Hanuše se role ČT bude odvíjet od politického rozhodnutí o budoucnosti digitálního televizního vysílání. Ze zákona má být terestrické vysílání ČT dostupné pro 95 procent populace.

Při přechodu z analogového na digitální pozemní vysílání klesl podle generálního ředitele Českých Radiokomunikací (ČRa) Martina Gebauera podíl diváků využívajících tento způsob příjmu z 80 na 60 procent. Další omezení spektra pro televizní vysílání by podle něj měli hradit mobilní operátoři, kteří na úkor televizí získají další kmitočty.

Náklady televizních operátorů a státu na přechod na nový digitální vysílací standard DVB-T2 by se měly podle odhadu ČRa dohromady pohybovat kolem jedné miliardy korun. Dalších maximálně pět miliard Kč by zaplatily domácnosti v případě nuceného nákupu televizního přijímače.

Na financování přechodu by se mohl podílet radiokomunikační účet, rozpočtová kapitola ministerstva průmyslu a obchodu a podle náměstka Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Marka Eberta by k tomu mohla být použita část výnosu z prodeje frekvencí v pásmu 700 MHz. ČTÚ na rozdíl od Mládka navrhuje vypnutí sítí DVB-T co nejdříve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
před 9 mminutami

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
před 26 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 7 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 13 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
včera v 18:11

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
včera v 16:30

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026
Načítání...