K přechodu na nový televizní standard zřejmě dojde po roce 2020

Většina Čechů si bude muset do pěti let koupit novou televizi nebo set-top-box. Chystá se totiž změna standardu digitálního vysílání. Stávající přístroje, které mají lidé doma, od roku 2021 programy nepřehrají. Ke změně dochází kvůli celoevropskému uvolnění pásma pro mobilní operátory. Konkrétní datum přechodu na nový televizní standard DVB - T2 má být stanoveno do konce letošního roku.

Pozdější termín upřednostňuje Mládek proto, aby mohla proběhnout co nejpřirozenější obměna televizních přijímačů a set top boxů - aby umožnily příjem nového standardu. Domácnosti si kvůli němu budou muset pořídit buď nový set-top box, jehož cena bude v řádu stokorun, anebo nový televizor, jehož cena nyní začíná na zhruba 10 tisících korun.

Nyní je vybavenost domácností televizory, které umožňují příjem signálu DVB-T2 HEVC, podle předsedy expertní skupiny MPO pro digitalizaci Pavla Dvořáka téměř nulová. Ministerstvo podle něj počítá s tím, že by obměnu televizních přijímačů finančně podpořilo.

Co trh (ne)nabízí

Lidé zatím televizory pro DVB-T2 příliš nekupují. Podmínky DVB-T2 splňuje podle Tomáše Krátkého z Euronicsu přibližně 70 procent nových televizorů na trhu, u některých z nich ale bude zřejmě zapotřebí přehrání softwaru. „Ceny televizí vybavené tunerem DVB-T2 H.265 se pohybují od necelých 9000 korun. Televizory s úhlopříčkou kolem 100 cm začínají na 10 500 korun,“ uvedl. Ostatní televize budou potřebovat set-top box, jeho cena by se měla pohybovat v řádu stokorun.

Výrobci nyní čekají na finální technické zadání digitálního vysílání. „Jakmile bude stanoveno, výrobci začnou dodávat set-top boxy pro nové digitální vysílání. Na prodejnách by se měla nabídka nových modelů odpovídajících těmto parametrům výrazně rozšířit ve 3. až 4. čtvrtletí letošního roku,“ dodal Krátký.

Nahrávám video

Proč je nutno přejít a co to přinese

Přechod na nový standard digitálního vysílání si vyžádá zejména celoevropské uvolnění kmitočtového pásma 700 MHz pro rychlé mobilní sítě. Zbývající rozsah pásma UHF by tak nestačil pro vysílání ve stávajícím standardu DVB-T, na který Česko přešlo v roce 2011. Strategii přechodu by měla do konce června projednat vláda. 

DVB-T2 ve srovnání s DVB-T poskytuje kvalitnější příjem a umožňuje vysílat více programů na méně frekvencích. Díky tomu by i při redukci rozsahu kmitočtů bylo možné vytvořit ke stávajícím čtyřem jeden až dva další celoplošné vysílací multiplexy.

Ve druhé polovině letošního roku by pak měla být zahájena výstavba přechodových sítí DVB-T2, které již příští rok mají pokrýt přes 95 procent populace. Zároveň by mělo začít přechodné období, kdy se bude vysílat televizní signál v obou standardech. Po roce 2020 se počítá s uvolněním pásma 700 MHz mobilním operátorům. 

Kdo a kolik zaplatí

Podle vedoucího projektové kanceláře České televize Pavla Hanuše se role ČT bude odvíjet od politického rozhodnutí o budoucnosti digitálního televizního vysílání. Ze zákona má být terestrické vysílání ČT dostupné pro 95 procent populace.

Při přechodu z analogového na digitální pozemní vysílání klesl podle generálního ředitele Českých Radiokomunikací (ČRa) Martina Gebauera podíl diváků využívajících tento způsob příjmu z 80 na 60 procent. Další omezení spektra pro televizní vysílání by podle něj měli hradit mobilní operátoři, kteří na úkor televizí získají další kmitočty.

Náklady televizních operátorů a státu na přechod na nový digitální vysílací standard DVB-T2 by se měly podle odhadu ČRa dohromady pohybovat kolem jedné miliardy korun. Dalších maximálně pět miliard Kč by zaplatily domácnosti v případě nuceného nákupu televizního přijímače.

Na financování přechodu by se mohl podílet radiokomunikační účet, rozpočtová kapitola ministerstva průmyslu a obchodu a podle náměstka Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Marka Eberta by k tomu mohla být použita část výnosu z prodeje frekvencí v pásmu 700 MHz. ČTÚ na rozdíl od Mládka navrhuje vypnutí sítí DVB-T co nejdříve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 10 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.