Číňané koupí největší řecký přístav Pireus. Za deset miliard

Řecko podepsalo dohodu o prodeji svého největšího přístavu Pireus čínské firmě COSCO. Kontrakt má hodnotu 368,5 milionu eur (10 miliard korun). Privatizace státního majetku je jednou z klíčových podmínek záchranného programu pro silně zadlužené Řecko. Proti prodeji v pátek Aténách protestovali stávkující přístavní dělníci, kteří mají obavy o svá pracovní místa.

Dohodu podepsali v Aténách řecký premiér Alexis Tsipras a předseda společnosti COSCO Sü Li-žung. COSCO v rámci dohody nejprve koupí 51procentní podíl v přístavu za 280,5 milionu eur.

Po dokončení povinných investic získá dalších 16 procent akcií přístavu za 88 milionů eur, napsala agentura Reuters. Firma se zavázala, že do přístavu investuje 350 milionů eur. 

Pireus je významnou námořní branou do Asie, východní Evropy a severní Afriky. COSCO již v přístavu Pireus vlastní licenci na provoz dvou ze tří kontejnerových terminálů.

Prodej státního majetku coby cesta k záchraně

Řecko loni v červnu odmítlo dohodu s mezinárodními věřiteli, která by mu zajistila novou finanční pomoc. Řecká vláda pak musela na tři týdny uzavřít banky a zavést omezení pohybu kapitálu. Nakonec se domluvila s věřiteli na třetím záchranném programu, v jehož rámci by Řecko mělo během tří let obdržet až 86 miliard eur.

Prodej státního majetku patří mezí klíčové prvky všech dosavadních záchranných programů pro Řecko. Atény však zatím prostřednictvím privatizace získaly pouze 3,5 miliardy eur, protože prodej státního majetku komplikuje politický odpor i byrokratické překážky.

Loni v prosinci řecká vláda podepsala dohodu o dlouhodobém pronájmu regionálních letišť s německou letištní společností Fraport. Smlouva v hodnotě 1,2 miliardy eur byla prvním významným privatizačním kontraktem dokončeným za vlády premiéra Tsiprase.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obavy z obchodní války USA a Číny dopadly na asijské burzy rozdílně

V atmosféře obav z obchodní války mezi USA a Čínou – v době, kdy si obě strany vůči sobě dál a dál zvyšují celní sazby – uzavřely akciové burzy v Asii a Pacifiku páteční obchodování se smíšenými výsledky. Nejvíce ztratil japonský index Nikkei 225, který vykázal pokles bezmála tří procent. Mírněji klesly i hlavní indexy jihokorejské a australské burzy. Naopak dařilo se trhům v čínském Hongkongu a Šanghaji a v Indii. Čína v pátek, po uzavření obchodování, oznámila zvýšení odvetných cel vůči USA. Evropské akcie začaly s mírným růstem, ale zpráva z Pekingu je srazila do záporu.
10:36Aktualizovánopřed 34 mminutami

Cla uvalená na Čínu mohou mít v USA velkou podporu voličů, míní Pondělíček

„Větší část Američanů je teď přesvědčena o tom, že na vzájemném obchodu vydělává především Čína,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou amerikanista Jiří Pondělíček, podle kterého mohou mít vysoká cla, která americký prezident Donald Trump uvalil na Čínu, velkou podporu voličů. „Podle průzkumů veřejného mínění se obraz Číny u americké veřejnosti propadá,“ uvedl sinolog a orientalista Martin Hála, podle něhož je v současnosti pohled Američanů na Čínu negativní.
před 3 hhodinami

Americké akcie se po středečním prudkém růstu vrátily k poklesu

Americké akcie se po středečním prudkém posílení vrátily k poklesu. Poté, co Bílý dům ve čtvrtek potvrdil, že celkové clo na dovoz z Číny činí 145 procent, tak akcie ještě více prohloubily ztráty z úvodu obchodování. Technologický index Nasdaq vykázal pokles o 4,31 procenta na 16 387,31 bodu. Širší index S&P 500 odepsal 3,46 procenta na 5268,05 bodu a Dow Jonesův index se snížil o 2,5 procenta na 39 593,66 bodu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropské i asijské akcie stouply. Pomohlo jim Trumpovo pozastavení cel

Akciové burzy v Evropě během čtvrtečního obchodování výrazně posílily. Reagovaly na to, že americký prezident Donald Trump ve středu na devadesát dní pozastavil zvýšení amerických cel vůči většině zemí, s výjimkou Číny. Indexy přidaly tři až čtyři procenta. V zisku skončila také většina indexů v Asii. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 přidal přes devět procent.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
včera v 12:02

Dobrá zpráva, říká o pozastavení většiny cel Stanjura. S USA se má jednat, míní Nacher

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit většinu cel na 90 dní je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dobrá zpráva. Lepší by ale bylo, kdyby platila stávající pravidla, řekl v Událostech, komentářích s moderátorkou Barborou Kroužkovou. Místopředseda sněmovního hospodářského výboru Patrik Nacher (ANO) uvedl, že se má s USA o clech jednat. „V této první fázi by ta jednání měla být zastřešena Evropskou unií, protože je to celek a síla, které Donald Trump rozumí,“ dodal.
9. 4. 2025

Trump pozastavil většinu cel, Číně je zvedl. Dohoda bude s každým, věří

Americký prezident Donald Trump s okamžitou platností pozastavil většinu nových cel na devadesát dní. Pauza se netýká Číny, té cla naopak zvedl ze 104 na 125 procent. Šéf Bílého domu o tom informoval ve středu v podvečer středoevropského času na své sociální síti Truth Social. Následně před novináři prohlásil, že se Spojené státy mohou na clech dohodnout s každou zemí včetně Číny. Jeho cílem je prý dosáhnout spravedlivé dohody. Poznamenal, že lidé „měli z cel trochu strach“.
9. 4. 2025Aktualizováno9. 4. 2025

Americké burzy prudce posílily po výroku Trumpa, že pozastavuje většinu cel

Americké akcie reagovaly ve středu večer středoevropského času prudkým růstem na oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že pozastavuje většinu cel na devadesát dnů – s výjimkou Číny, u níž naopak ještě „přitvrdil“. Pomyslným skokanem dne se stal technologický index Nasdaq, který přidal více než dvanáct procent. Ostatní hlavní indexy vzrostly o sedm až devět procent. Výrazně tak smazaly propady, kterými burzy reagovaly v minulých dnech právě na americká cla uplatňovaná vůči ostatním zemím světa.
9. 4. 2025Aktualizováno9. 4. 2025
Načítání...