Západoevropské akcie, které po útocích v Bruselu oslabily, nakonec ztráty smazaly

V reakci na exploze na bruselském letišti oslabily akcie evropských firem z oblasti cestování a volného času. Ztrácelo euro, naopak posílil americký dolar. Investoři se bojí, že teroristické útoky zvýšily pravděpodobnost odchodu Británie z Evropské unie. V závěru úterního obchodování se však západoevropské akciové trhy zbavily nakonec většiny ztrát. A belgická burza dokonce zpevnila.

Útoky v Bruselu se odrazily na měnovém kurzu. Propadlo se euro, zatímco jen a švýcarský frank vzrostly. Japonská měna se dostala na dvanáctidenní maximum vůči euru, v jednu chvíli rostla o procento, zatímco švýcarská měna stoupla na dvoutýdenní maximum. V závěru obchodování se však nakonec západoevropské akciové trhy zbavily většiny ztrát, některé burzy dokázaly dokonce i zpevnit, včetně například té belgické. Ve ztrátách ale zůstaly akcie firem z cestovního ruchu a letecké dopravy.

Vzhůru se vydal i americký dolar. Například britská libra se k dolaru propadla až na týdenní minimum. Útoky tak zvýšily averzi investorů vůči riziku a současně podpořily názor, že se zvyšuje pravděpodobnost odchodu Británie z Evropské unie. Odpoledne vykazovala jednotná evropská měna vůči dolaru pokles o 0,15 procenta na 1,1225 USD. Britská libra odepisovala zhruba procento na 1,4225 USD.

„Je to špatná zpráva pro Británii, protože to hraje do karet těm, kteří chtějí odejít (z EU) v domnění, že tak budou ve větším bezpečí,“ řekl agentuře Reuters analytik Marc Chandler ze společnosti Brown Brothers Harriman.

Oslabily akcie evropských aerolinek

Událost nejcitelněji zasáhla cestovní sektor, naopak posilovalo zlato a dluhopisy. Část ztrát ale burzy po prvotním propadu smazaly a zmírnily se i hodnoty zlata a státních dluhopisů. „Reakce je tlumená, což také ukazuje, že po všech teroristických útocích se trhy s těmito věcmi naučily žít, “ řekl podle agentury Reuters ekonom Rabobank Emile Cardon.

Německý akciový index DAX ztrácel po poledni 0,5 procenta, belgická burza 0,4 procenta. Dílčí index cestovních společností STOXX Europe 600 oslaboval o dvě procenta.

Velké evropské aerolinky Ryanair a Air France-KLM ztrácely zhruba 4,5 procenta, hotelová síť Accor pak 3,5 procenta. Aerolinky IAG šly ráno dolů o čtyři procenta, easyJet o 3,5 procenta. Další cestovní skupiny jako TUI a Carnival spadly o tři procenta a akcie Intercontinental Hotel Group šly dolů o 2,3 procenta. 

Události pochopitelně budou mít snižující efekt na důvěru spotřebitelů, což ztíží život cestovních kanceláří a aerolinek.
Wyn Ellis
šéf výzkumu cestování z Numis Securities

V závěru dne však ztráty většinou zmizely. Panevropský index FTSEurofirst 300 nejdříve klesl o 0,12 procenta, ale nakonec smazal většinu z více než jednoprocentní ztráty z počátku dne. Frankfurtský index DAX ztráty smazal úplně, nakonec vzrostl o 0,42 procenta. Hlavní index londýnské burzy FTSE 100 uzavřel se ziskem 0,13 procenta. Index pařížské burzy CAC-40 přidal 0,09 procenta, podobně belgický index BEL20 zpevnil o 0,17 procenta.

Výbuchy na letišti i v metru

Odletovou halou bruselského letiště Zaventem v úterý ráno otřásly dvě exploze. Za výbuchy stál sebevražedný atentátník, uvedla belgická televize VRT. Zahynuly více než tři desítky lidí. Bruselské letiště Zaventem zůstává zavřené, letadla jsou odkláněna do Amsterdamu. Mezi Prahou a Bruselem bylo na úterý naplánováno deset letů. Odletěly jen dva ranní z Prahy, jeden z nich uvízl v Bruselu. Další dva z Belgie nestihly odletět.

Další výbuch postihl bruselskou stanici Maalbeek, kde zemřeli další lidé. Belgické ministerstvo vnitra zvýšilo v celé zemi varování před teroristickými útoky na čtvrtý, tedy nejvyšší stupeň. Belgický premiér Charles Michel svolal mimořádné zasedání bezpečnostní rady státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:31

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
včera v 07:00

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
včera v 06:30

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
včera v 04:47

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...