Evropská centrální banka (ECB) nečekaně snížila hlavní sazbu z 0,05 procenta na nulu. Depozitní sazba klesla podle očekávání na –0,4 procenta. Objem nákupu dluhopisů zvýšila banka na 80 miliard eur. Cílem je podpořit ekonomiku a pohnout s nízkou inflací v eurozóně. Zatím ale ECB ubírá ve svých predikcích růstu cen i ekonomiky eurozóny. Letos má být inflace místo procenta jenom 0,1 procenta.
Zatímco snížení depozitní sazby se od ECB čekalo, posun v úrokové sazbě překvapil. Základní úroková sazby se propadne na nulu z už dříve rekordního minima 0,05 procenta. Podle analytiků jde ale víceméně o symbolickou změnu. „Vidíme, že ECB nechce úrokovou sazbu posunout do záporu, je to podobné jako u České národní banky,“ uvedla analytička společnosti Bossa Michala Moravcová. Šéf ECB Mario Draghi pak na tiskové konferenci zmínil, že další snížení úrokových sazeb již neočekává.
Posun depozitní sazby dál do záporné hodnoty pak znamená, že musí banky za peníze uložené u ECB více platit, což by je mělo nutit k většímu poskytování půjček. ECB také snížila na 0,25 procenta krajní zápůjční sazbu, za kterou banky od ECB dostávají jednodenní úvěry.
Banka očekává, že klíčové úrokové sazby zůstanou velmi nízko po velmi dlouhou dobu, a zároveň výrazně déle, než jaký horizont si ECB stanovila k nákupu aktiv.
Program nákupů dluhopisů, jímž se banka už rok snaží podpořit ekonomiku a bezúspěšně zvýšit velmi nízkou inflaci v eurozóně, se zvyšuje na 80 miliard eur měsíčně (2,2 bilionu korun) z dosavadních 60 miliard eur.
„Tímto způsobem bude ECB dále navyšovat svou bilanci rychlejším tempem. ČNB tak bude muset pravděpodobně více intervenovat k obraně kurzového závazku, aby vykompenzovala oslabující euro z titulu QE ECB. Objem nutných intervencí ČNB tak díky čtvrtečnímu opatření ECB může vzrůst na zhruba 40–50 miliard korun měsíčně,“ uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Do programu navíc banka zahrne vedle státních dluhopisů nově i firemní dluhopisy s vysokým ratingem.
ECB zaplatí bankám, když si půjčí peníze, aby je poskytly na úvěr firmám a spotřebitelům
Banky v eurozóně budou také moci využít nového čtyřletého programu levných úvěrů. Pokud pak budou poskytovat vyšší objem půjček firmám a spotřebitelům, ECB jim dá navíc 0,4 procenta z hodnoty úvěru. Bude tak vlastně platit komerčním bankám, které si od ní vypůjčí peníze a ty následně poskytnou jako úvěr firmám a spotřebitelům. Podle analytiků je tento nový program zatím nejradikálnějším systémem na podporu spotřebitelských a firemních půjček na světě.
ECB nabídne tyto úvěry bankám celkem ve čtyřech kolech, první z nich bude v červnu. Doufá přitom, že program zpřístupní půjčky spotřebitelům i podnikům a podpoří tak hospodářský růst v eurozóně. Někteří kritici ale upozorňují, že podobné programy ECB v minulosti nefungovaly a že za nedostatečným objemem půjček podnikům a spotřebitelům nestojí jejich vysoké náklady, ale nepříznivé ekonomické podmínky. „Házejí do bank peníze, tím se ale nic zásadního nezmění,“ řekl agentuře Reuters ekonom Carsten Brzeski ze společnosti ING. „ECB nemůže nutit soukromý sektor, aby si šel do banky pro peníze. Úvěry jsou levné už teď. A vidíme rychlejší růst půjček? Ne,“ dodal.
ECB stanovila jako horní limit programu 1,7 bilionu eur (46 bilionů korun ). Skutečná výše úvěrů poskytnutých bankám ale pravděpodobně bude mnohem nižší. Experti v rámci ECB po dvou letech od udělení úvěru bance zhodnotí, jak se zvýšil objem půjček pro firmy a spotřebitele.
Sporné výsledky politiky ECB
ECB podporuje ekonomiku eurozóny přílivem nových peněz už celý rok, výsledky programu jsou však stále sporné a mnozí o jeho efektivnosti stále více pochybují. Banka od loňského března pumpuje do finančního systému pomocí nákupů státních dluhopisů a dalších aktiv 60 miliard eur měsíčně. Loni v prosinci tento program prodloužila o půl roku, minimálně do března 2017.
Inflaci v eurozóně, kterou chce ECB dodáváním peněz dostat k cílové úrovni těsně pod dvěma procenty, ale dosavadní kroky stále nedokázaly podpořit. V únoru se eurozóna dokonce vrátila poprvé od září do deflace a spotřebitelské ceny se meziročně snížily o 0,2 procenta.
ECB tak snížila svůj inflační výhled. Letos by měl růst cen v eurozóně činit jenom 0,1 procenta místo jednoho procenta, v roce 2017 pak v prognóze ubrali tři desetiny procentního bodu na 1,3 procenta. Pro rok 2018 počítá ECB s 1,6 procenta inflace, což znamená, že stále nedosáhne inflačního cíle dvou procent. Spolu s tím ubrala banka i v očekávání růstu HDP.
„I když velmi nízká nebo dokonce záporná míra inflace je v příštích měsících v důsledku změn v cenách ropy nevyhnutelná, je nezbytné vyhnout se druhému kolu účinků tím, že bez přílišného zpoždění zajistíme návrat inflace na hodnoty těsně pod dvěma procenty,“ oznámil Draghi.
Kroky Evropské centrální banky hodnotí Markéta Šichtařová z Next Finance jako kontraproduktivní. Jde totiž o to, jak kriticky se pohlíží na současnou inflační úroveň. „Deflace, které momentálně svět čelí, není škodlivá a neroztáčí škodlivou deflační spirálu. Lidé totiž podle průzkumů veřejných mínění neustále skuhrají, že se zdražuje to a ono. Jistě, mýlí se, statisticky to tak není, ale pro chování lidí není relevantní realita, nýbrž jejich pocit. A pokud lidé mají dojem, že se zdražuje, logicky nezačnou odkládat spotřebu a roztáčet deflační spirálu,“ upozorňuje Šichtařová.
Vývoj cen podle ní není důsledkem nízké spotřebitelské poptávky, ale zejména důsledkem poklesu cen energií. „Z této ‚hodné‘ deflace bychom se měli radovat, protože nechává lidem v kapsách víc peněz, a ti tak naopak mohou utrácet více, než kdyby hodné deflace nebylo,“ dodala.
Centrální banky, i když v dobrých úmyslech, tak podle Šichtařové jednají chybně, ekonomiku poškozují, ještě víc ji zpomalují a vychylují z rovnováhy, takže ekonomice bude déle trvat se do „normálního“ stavu zase vrátit.
Přes přísun asi 700 miliard eur do finančního systému za poslední rok zůstává nepřesvědčivý i hospodářský výkon měnové unie. Ekonomika eurozóny rostla ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 1,6 procenta a stejným tempem se zvýšila i za celý rok. Tempo růstu tak zrychlilo z 0,9 procenta v roce 2014. ECB přitom odhadovala, že její podpůrná opatření zvýší ekonomický výkon eurozóny v letech 2015 až 2017 o téměř jeden procentní bod.
