Štěch: Naše výkonnost je západní, ale mzdy východní

Růst minimální mzdy o 1600 korun a navýšení platů ve veřejném sektoru o více než deset procent. S takovou představou půjdou do jednání s vládou odbory. Jejich požadavky podpořil i předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Je podle něj potřeba skončit se situací, kdy Česko vykazuje výkonnost západních zemí, ale odměňování je na úrovni východních států.

Zlepšit odměňování zaměstnanců je podle šéfa horní komory Milana Štěcha potřeba. V minulých letech klesla reálná hodnota příjmů a trvá oslabení koruny. „Podmínky jsou tu vytvořené. Ekonomika roste. Naše výkonnost je západní, mzdy a platy jsou východní. Je potřeba s tím skončit,“ uvedl.

Česká minimální mzda je pátá nejmenší v Evropské unii, i v přepočtu na paritu kupní síly jde spíše o nízký příjem. Při porovnání se srovnatelně velkou zemí a výkonnou ekonomikou, například Portugalskem, dostával Čech loni zhruba 35 procent průměrné mzdy, Portugalec ale 43 procent.

Na druhou stranu v některých částech Evropy pojem „národní minimální mzda“ neznají - například v severských zemích, Itálii či na Kypru. Výjimkou je také Rakousko, kde neexistuje jednotná hranice. Každý obor tam má „svoji“ minimální mzdu.

Minimální mzda ve vztahu k průměrné mzdě v roce 2015
Zdroj: Eurostat/ČSÚ

Štěch upozorňuje na potíže dlouhodobě nemocných

Kritický je Štěch i k úrovni nemocenské, kterou hodnotí jako žalostně nízkou. „Je potřeba se nad tím seriózně zamyslet,“ řekl šéf Senátu. Podle něj se zvlášť dlouhodobě nemocní ocitají ve složité situaci, když měsíčně dostávají kolem 11 tisíc korun. Lidé s nižšími příjmy, kteří nemají žádné rezervy, pak nejsou schopni uživit rodinu a končívají v dluzích, popsal Štěch.

Nechtěl říct, zda by se také klonil víc k návrhu na obnovení proplácení prvních tří dnů nemocenské, nebo k zavedení dnů na zotavenou, takzvaných sick days. Podle něj by měla ale začít platit aspoň jedna z obou variant, za ideální by považoval schválení obou.

5 minut
Události ČT: Začnou se opět proplácet první tři dny nemoci? Uvažuje se i o sick days
Zdroj: ČT24

Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS) Štěch slíbil, že bude v politických kruzích prosazovat výraznější růst výdělků. K odborům má blízko, osm let jim dělal předsedu.

Firmy: Růst minimální mzdy závisí na ekonomice

  •  3. čtvrtletí 2015 - 26 072 korun (medián - 22 531 korun)
  • 2. čtvrtletí 2015 - 26 287 korun (medián - 22 230 korun)
  • 1. čtvrtletí 2015 - 25 306 korun (medián - 21 143 korun)
  • Průměrná mzda v roce 2014 činila 25 686 korun.
  • Průměrná mzda v roce 2013 činila 25 128 korun.
  • Průměrná mzda v roce 2012 činila 25 101 korun.
  • Průměrná mzda v roce 2011 činila 24 319 korun.

Cíle odborářů pro příští rok nejsou malé, ve veřejném sektoru by chtěli navyšovat o více než deset procent. „Požadavek pro rok 2017 bude výrazně vyšší než to, co se vyjednalo pro letošní rok. Situace u profesí, které jsou hrazeny z veřejných rozpočtů, je velmi vážná, a to v oborech jako kultura, zdravotnictví či sociální péče. Předběžně podle signálů, které máme, bude požadavek mít dvě číslice,“ prohlásil předák ČMKOS Josef Středula. Nepovažuje to za nadsazené. Záměr zvyšovat platy ve veřejném sektoru zaznívá i mezi členy vlády.

V případě zvyšování minimální mzdy o šestnáct set korun, tedy na 11 500 korun, narážejí odbory už teď na zástupce zaměstnavatelů. Podle nich se z růstu nejnižšího výdělku stalo politikum a žádají stanovení jasných pravidel pro zvyšování. Chtějí, aby se v nich odrazil růst a vývoj ekonomiky.

„Z institutu minimální mzdy, z nějž podnikatelé rozhodně nejsou nadšeni, ale jsou ochotni jej v zájmu zachování sociálního smíru akceptovat, se stal politický nástroj odborů. A to pro naše členy není přijatelné,“ sdělil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Komora tak žádá premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) o sestavení týmu expertů, který by do čtvrt roku navrhl pravidla zvyšování minimální mzdy v Česku.

8 minut
Dlouhý: Proplácení prvních tří dnů nemocí by pro firmy byly dodatečné náklady, to nechceme
Zdroj: ČT24

Také podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka by minimální mzda měla růst podle jasných pravidel, aby zaměstnavatelé předem věděli, jaké zvýšení bude a jaké budou náklady. Zmínil navázání nejnižšího výdělku na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen. Přidávání by se mělo prý nastavit tak, aby nebylo politicky zneužitelné. „Už máme dost toho, aby nějaký politik vystřeloval nějaké částky,“ uvedl už dřív Hanák. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 45 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...