Štěch: Naše výkonnost je západní, ale mzdy východní

Růst minimální mzdy o 1600 korun a navýšení platů ve veřejném sektoru o více než deset procent. S takovou představou půjdou do jednání s vládou odbory. Jejich požadavky podpořil i předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Je podle něj potřeba skončit se situací, kdy Česko vykazuje výkonnost západních zemí, ale odměňování je na úrovni východních států.

Zlepšit odměňování zaměstnanců je podle šéfa horní komory Milana Štěcha potřeba. V minulých letech klesla reálná hodnota příjmů a trvá oslabení koruny. „Podmínky jsou tu vytvořené. Ekonomika roste. Naše výkonnost je západní, mzdy a platy jsou východní. Je potřeba s tím skončit,“ uvedl.

Česká minimální mzda je pátá nejmenší v Evropské unii, i v přepočtu na paritu kupní síly jde spíše o nízký příjem. Při porovnání se srovnatelně velkou zemí a výkonnou ekonomikou, například Portugalskem, dostával Čech loni zhruba 35 procent průměrné mzdy, Portugalec ale 43 procent.

Na druhou stranu v některých částech Evropy pojem „národní minimální mzda“ neznají - například v severských zemích, Itálii či na Kypru. Výjimkou je také Rakousko, kde neexistuje jednotná hranice. Každý obor tam má „svoji“ minimální mzdu.

Minimální mzda ve vztahu k průměrné mzdě v roce 2015
Zdroj: Eurostat/ČSÚ

Štěch upozorňuje na potíže dlouhodobě nemocných

Kritický je Štěch i k úrovni nemocenské, kterou hodnotí jako žalostně nízkou. „Je potřeba se nad tím seriózně zamyslet,“ řekl šéf Senátu. Podle něj se zvlášť dlouhodobě nemocní ocitají ve složité situaci, když měsíčně dostávají kolem 11 tisíc korun. Lidé s nižšími příjmy, kteří nemají žádné rezervy, pak nejsou schopni uživit rodinu a končívají v dluzích, popsal Štěch.

Nechtěl říct, zda by se také klonil víc k návrhu na obnovení proplácení prvních tří dnů nemocenské, nebo k zavedení dnů na zotavenou, takzvaných sick days. Podle něj by měla ale začít platit aspoň jedna z obou variant, za ideální by považoval schválení obou.

Nahrávám video

Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS) Štěch slíbil, že bude v politických kruzích prosazovat výraznější růst výdělků. K odborům má blízko, osm let jim dělal předsedu.

Firmy: Růst minimální mzdy závisí na ekonomice

  •  3. čtvrtletí 2015 - 26 072 korun (medián - 22 531 korun)
  • 2. čtvrtletí 2015 - 26 287 korun (medián - 22 230 korun)
  • 1. čtvrtletí 2015 - 25 306 korun (medián - 21 143 korun)
  • Průměrná mzda v roce 2014 činila 25 686 korun.
  • Průměrná mzda v roce 2013 činila 25 128 korun.
  • Průměrná mzda v roce 2012 činila 25 101 korun.
  • Průměrná mzda v roce 2011 činila 24 319 korun.

Cíle odborářů pro příští rok nejsou malé, ve veřejném sektoru by chtěli navyšovat o více než deset procent. „Požadavek pro rok 2017 bude výrazně vyšší než to, co se vyjednalo pro letošní rok. Situace u profesí, které jsou hrazeny z veřejných rozpočtů, je velmi vážná, a to v oborech jako kultura, zdravotnictví či sociální péče. Předběžně podle signálů, které máme, bude požadavek mít dvě číslice,“ prohlásil předák ČMKOS Josef Středula. Nepovažuje to za nadsazené. Záměr zvyšovat platy ve veřejném sektoru zaznívá i mezi členy vlády.

V případě zvyšování minimální mzdy o šestnáct set korun, tedy na 11 500 korun, narážejí odbory už teď na zástupce zaměstnavatelů. Podle nich se z růstu nejnižšího výdělku stalo politikum a žádají stanovení jasných pravidel pro zvyšování. Chtějí, aby se v nich odrazil růst a vývoj ekonomiky.

„Z institutu minimální mzdy, z nějž podnikatelé rozhodně nejsou nadšeni, ale jsou ochotni jej v zájmu zachování sociálního smíru akceptovat, se stal politický nástroj odborů. A to pro naše členy není přijatelné,“ sdělil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Komora tak žádá premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) o sestavení týmu expertů, který by do čtvrt roku navrhl pravidla zvyšování minimální mzdy v Česku.

Nahrávám video

Také podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka by minimální mzda měla růst podle jasných pravidel, aby zaměstnavatelé předem věděli, jaké zvýšení bude a jaké budou náklady. Zmínil navázání nejnižšího výdělku na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen. Přidávání by se mělo prý nastavit tak, aby nebylo politicky zneužitelné. „Už máme dost toho, aby nějaký politik vystřeloval nějaké částky,“ uvedl už dřív Hanák. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPřebytek tlačí cenu mléka dolů, někde je levnější než voda

Ceny mléka v obchodech klesly natolik, že bývá levnější než balená voda. Přebytek mléka na evropském trhu podle zemědělců i mlékáren stlačil výkupní i prodejní ceny pod náklady na výrobu, takže část producentů prodává se ztrátou. Větší podniky ztráty počítají v milionech korun měsíčně. Menší farmy, které mléko samy zpracovávají a prodávají přímo zákazníkům, naopak o odbyt nouzi nemají – a to i přesto, že mléko prodávají několikanásobně dráž. Soustředí se totiž na kvalitu. „Myslím, že to za šest korun s mlékem už moc společného nemá,“ říká majitel Statku u Návarů ve Velechvíně Drahoslav Návara. V běžných obchodech ale podle obchodníků rozhoduje především nízká cena.
před 1 hhodinou

Důchody by od příštího roku mohly vzrůst o zhruba tři sta korun

Průměrný důchod by mohl od příštího ledna vzrůst zhruba o tři sta korun měsíčně, tedy o necelé jedno a půl procenta. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Pokud to tak bude, půjde o nejmenší nárůst od roku 2017. Všem penzistům by přitom měl stát přidat stejně. Státní rozpočet by plošné navýšení penzí o 300 korun vyšlo na deset miliard.
včera v 20:10

VideoDesetiprocentní clo pro EU není smrtící, shodli se Zdechovský a Staněk

Prezident USA Donald Trump uvalil na šedesát zemí světa nová cla ve výši deseti, respektive 12,5 procenta. EU spadá do první kategorie, zatížena je desetiprocentními tarify. Podle Bílého domu mají cla zamezit dovozu zboží, které vzniklo s využitím nucené práce. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedl, že desetiprocentní clo „není smrtící“ a že se vztahy mezi Bruselem a Washingtonem za posledních 150 dní zlepšily. „Aktuálně deset procent není smrtících, ale je to výzva a popud pro EU, aby dělala vše pro to, aby zvyšovala konkurenceschopnost svých podniků,“ řekl europoslanec Antonín Staněk (Motoristé). Připustil také, že výrok o nucených pracích může vyvolávat pochybnosti.
včera v 16:55

VideoVolkswagen je v problémech, chystá úspory a čelí kritice

Zisk automobilového koncernu Volkswagen se v druhém čtvrtletí letošního roku propadl o třetinu, oznámil šéf firmy Oliver Blume. Společnost čelí klesajícímu odbytu, silné konkurenci v Číně i vysokým nákladům v Německu. Podle Blumeho koncern na změny už v posledních letech reagoval – jenže geopolitické krize i americká cla nutí k dalším krokům. Výrobce tak plánuje balíček úspor, který zahrnuje uzavření čtyř továren i propuštění až sta tisíc lidí. Nejvyšší vedení ho chce schválit do konce roku. Zaměstnanci však chtějí od září proti škrtům protestovat. Proti je i spolková země Dolní Sasko. Patří jí pětina akcií, což je nejvíce po zakladatelské rodině Porsche. Součástí skupiny Volkswagen Group je i česká firma Škoda Auto. Té se v tuzemsku i v zahraničí daří. Momentálně je druhou nejprodávanější značkou aut v Evropě a za první pololetí dodala přes půl milionu vozů do celého světa.
24. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.