Šéf ČEZu: Podvádění s kontrolami v Dukovanech bylo dlouhodobé a sofistikované

Nahrávám video
Beneš: To není lajdáctví, to je trestný čin
Zdroj: ČT24

ČEZ musel loni vyřadit z provozu několik bloků jaderné elektrárny Dukovany poté, co se ukázalo, že kontrolní rentgenové snímky svarů byly nekvalitní. Generální ředitel ČEZu Daniel Beneš v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že šlo o sofistikované a vědomé podvádění a že to trvalo dlouho. Společnost podle Beneše přišla v loňském roce kvůli odstávce o 2,5 miliardy korun. Kromě trestního oznámení bude mít věc i personální důsledky, které dopadnou i na zaměstnance ČEZu.

Kvůli podezřelým a nekvalitním snímkům svarů v jaderné elektrárně v Dukovanech se musely od podzimu loňského roku opětovně zkontrolovat tisíce svarů. Původní problematické kontroly svarů prováděla dlouhodobě externí firma Tediko, kterou si na to zajistila firma Škoda Jaderné strojírenství. 

„Nemyslím si, že to bylo lajdáctví. Bylo to velmi sofistikované vědomé podvádění. Jestliže tato firma, skoro všichni její zaměstnanci, vědomě podváděli, to není lajdáctví, to je trestný čin,“ prohlásil generální ředitel a předseda představenstva ČEZu Daniel Beneš. 

Podle zjištění ČEZu probíhal podvod dlouhá léta, možná i deset let. Beneš míní, že se na věc přišlo až teď, jelikož důvěřovali certifikované společnosti.

„Když je firma akreditovaná s kulatým razítkem se státním znakem, tak komu jinému byste měli věřit víc než tomu, kdo má akreditaci se státním znakem?“ prohlásil šéf ČEZu. „Nechci obhajovat činnost svých podřízených v této věci, nicméně je potřeba říct, že to velmi sofistikovaně za sebou zakrývali, aby to nebylo poznat, aby bylo velmi složité na to přijít,“ doplnil.

Právní zástupce firmy Tediko Tomáš Hodys už v prosinci loňského roku odmítl odpovědnost tohoto dodavatele za odstávky v Dukovanech i za případnou újmu s nimi spojenou.

Loňský ušlý zisk činí podle ČEZu 2,5 miliardy korun

ČEZ každopádně chystá personální změny ve firmě a podal trestní oznámení na dodavatele. Bude požadovat náhradu škody. Ta by podle zjištění ČEZu měla činit dvě a půl miliardy korun. Analytik J&T a menšinový akcionář ČEZu Michal Šnobr je však přesvědčen, že škody budou mnohem vyšší.

„Vycházím z toho čistě jako analytik. Ještě v srpnu nám ČEZ říkal, že čistý zisk společnosti za rok 2015 bude 27 miliard, pak dostal v listopadu mimořádný příjem vratkou daně z emisních povolenek ve výši 3,8 miliard korun. O to mu narostl jednorázově čistý zisk, ale předpoklad čistého zisku za rok 2015 zůstal na úrovni 27 miliard. Významná částka překračující miliardu nám nehraje,“ uvedl.

Jsou chvíle, kdy nemůžete dávat na jednu misku vah bezpečnost jaderné elektrárny a proti tomu ekonomiku. Je to stejné, jako když se pilotovi letadla po startu rozsvítí kontrolka, tak nemůže přemýšlet nad ekonomikou letu.
Daniel Beneš
generální ředitel ČEZu

Upozorňuje navíc, že ztráty pokračují i v letošním roce. „Bloky nefungovaly nejenom v roce 2015, ale v zásadě nefungují ani v roce 2016 a my jsme se dopočtem dostali ke ztrátě na úrovni 1 TWh, to znamená, že i v roce 2016 se už blížíme ztrátám na úrovni jedné miliardy korun,“ dodal Šnobr.

V současnosti je podle Beneše třetí blok Dukovan v provozu, první a druhý blok jsou ve fázi náhřevu a spouštění a budou v plném provozu příští týden a čtvrtý blok je na běžné odstávce na výměnu paliva.

ČEZ plánuje kvůli zjištěnému podvodu změnit strukturu kontrol zařízení v obou tuzemských jaderných elektrárnách, tedy kromě Dukovan i v Temelíně. Důležitou roli bude hrát dceřiná společnost ÚJV Řež.

  • První jaderná elektrárna na území České republiky se začala stavět v roce 1978, do provozu byly čtyři její bloky uváděny postupně v letech 1985 až 1987.
  • V Dukovanech byly původně čtyři reaktory, každý o instalovaném výkonu 440 MW. Po modernizaci v letech 2005 až 2012 byl výkon každého z reaktorů zvýšen na 500 MW a celkový výkon Dukovan je tak nyní zhruba 2000 MW, což je prakticky stejné jako v Temelíně, který má dva bloky.
  • Roční výroba elektřiny se v Dukovanech dlouhodobě pohybuje kolem 15 miliard kWh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 44 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 20 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...