Šéf ČEZu: Podvádění s kontrolami v Dukovanech bylo dlouhodobé a sofistikované

Nahrávám video

ČEZ musel loni vyřadit z provozu několik bloků jaderné elektrárny Dukovany poté, co se ukázalo, že kontrolní rentgenové snímky svarů byly nekvalitní. Generální ředitel ČEZu Daniel Beneš v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že šlo o sofistikované a vědomé podvádění a že to trvalo dlouho. Společnost podle Beneše přišla v loňském roce kvůli odstávce o 2,5 miliardy korun. Kromě trestního oznámení bude mít věc i personální důsledky, které dopadnou i na zaměstnance ČEZu.

Kvůli podezřelým a nekvalitním snímkům svarů v jaderné elektrárně v Dukovanech se musely od podzimu loňského roku opětovně zkontrolovat tisíce svarů. Původní problematické kontroly svarů prováděla dlouhodobě externí firma Tediko, kterou si na to zajistila firma Škoda Jaderné strojírenství. 

„Nemyslím si, že to bylo lajdáctví. Bylo to velmi sofistikované vědomé podvádění. Jestliže tato firma, skoro všichni její zaměstnanci, vědomě podváděli, to není lajdáctví, to je trestný čin,“ prohlásil generální ředitel a předseda představenstva ČEZu Daniel Beneš. 

Podle zjištění ČEZu probíhal podvod dlouhá léta, možná i deset let. Beneš míní, že se na věc přišlo až teď, jelikož důvěřovali certifikované společnosti.

„Když je firma akreditovaná s kulatým razítkem se státním znakem, tak komu jinému byste měli věřit víc než tomu, kdo má akreditaci se státním znakem?“ prohlásil šéf ČEZu. „Nechci obhajovat činnost svých podřízených v této věci, nicméně je potřeba říct, že to velmi sofistikovaně za sebou zakrývali, aby to nebylo poznat, aby bylo velmi složité na to přijít,“ doplnil.

Právní zástupce firmy Tediko Tomáš Hodys už v prosinci loňského roku odmítl odpovědnost tohoto dodavatele za odstávky v Dukovanech i za případnou újmu s nimi spojenou.

Loňský ušlý zisk činí podle ČEZu 2,5 miliardy korun

ČEZ každopádně chystá personální změny ve firmě a podal trestní oznámení na dodavatele. Bude požadovat náhradu škody. Ta by podle zjištění ČEZu měla činit dvě a půl miliardy korun. Analytik J&T a menšinový akcionář ČEZu Michal Šnobr je však přesvědčen, že škody budou mnohem vyšší.

„Vycházím z toho čistě jako analytik. Ještě v srpnu nám ČEZ říkal, že čistý zisk společnosti za rok 2015 bude 27 miliard, pak dostal v listopadu mimořádný příjem vratkou daně z emisních povolenek ve výši 3,8 miliard korun. O to mu narostl jednorázově čistý zisk, ale předpoklad čistého zisku za rok 2015 zůstal na úrovni 27 miliard. Významná částka překračující miliardu nám nehraje,“ uvedl.

Jsou chvíle, kdy nemůžete dávat na jednu misku vah bezpečnost jaderné elektrárny a proti tomu ekonomiku. Je to stejné, jako když se pilotovi letadla po startu rozsvítí kontrolka, tak nemůže přemýšlet nad ekonomikou letu.
Daniel Beneš
generální ředitel ČEZu

Upozorňuje navíc, že ztráty pokračují i v letošním roce. „Bloky nefungovaly nejenom v roce 2015, ale v zásadě nefungují ani v roce 2016 a my jsme se dopočtem dostali ke ztrátě na úrovni 1 TWh, to znamená, že i v roce 2016 se už blížíme ztrátám na úrovni jedné miliardy korun,“ dodal Šnobr.

V současnosti je podle Beneše třetí blok Dukovan v provozu, první a druhý blok jsou ve fázi náhřevu a spouštění a budou v plném provozu příští týden a čtvrtý blok je na běžné odstávce na výměnu paliva.

ČEZ plánuje kvůli zjištěnému podvodu změnit strukturu kontrol zařízení v obou tuzemských jaderných elektrárnách, tedy kromě Dukovan i v Temelíně. Důležitou roli bude hrát dceřiná společnost ÚJV Řež.

  • První jaderná elektrárna na území České republiky se začala stavět v roce 1978, do provozu byly čtyři její bloky uváděny postupně v letech 1985 až 1987.
  • V Dukovanech byly původně čtyři reaktory, každý o instalovaném výkonu 440 MW. Po modernizaci v letech 2005 až 2012 byl výkon každého z reaktorů zvýšen na 500 MW a celkový výkon Dukovan je tak nyní zhruba 2000 MW, což je prakticky stejné jako v Temelíně, který má dva bloky.
  • Roční výroba elektřiny se v Dukovanech dlouhodobě pohybuje kolem 15 miliard kWh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 11 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 17 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...