Čeští oceláři se bojí levné čínské oceli, žádají o pomoc vládu

2 minuty
Události: Oceláře z Moravskoslezského kraje ohrožuje levná konkurence z Číny
Zdroj: ČT24

Evropa má letos rozhodnout, zda udělí Číně statut tržní ekonomiky. Pokud by se pro ni trh ještě více uvolnil, mohlo by to mít likvidační dopad na české ocelářství, tvrdí zástupci odvětví. Nejohroženější je Moravskoslezský kraj, kde by mohlo přijít o práci 15 tisíc lidí. Už nyní čínská konkurence výrazně stlačila ceny. Levné čínské oceli se bojí i další evropské země.

Podle moravskoslezské tripartity by mohly být dopady přílivu levné čínské oceli ještě vážnější než krach OKD. „V regionu je ohroženo 15 tisíc pracovních míst v hutních podnicích Třinecké železárny, ArcelorMittal Ostrava a Vítkovice Steel. Dalších až 45 tisíc míst na ně navazuje,“ varovali účastníci tripartity ve svém prohlášení.

Dopady na Moravskoslezský kraj

Generální ředitel huti ArcelorMittal Ostrava Tapas Rajderkar uvedl, že Čína vyáží výrobky za ceny, které nepokrývají ani jejich výrobní náklady. Je přesvědčen, že podmínky tržní ekonomiky nesplňuje. „Čínské ocelářství je uměle podporováno vládou. Nesplňuje čtyři z pěti podmínek pro udělení statutu tržní ekonomiky,“ uvedl šéf společnosti, která patří k největším producentům oceli v republice.

Na rozdíl od Česka, kde musely hutní podniky investovat miliardy do ekologizace provozů, aby splnily přísné emisní limity Evropské unie, čínští oceláři k tomu nuceni nejsou. „Jedním z důvodů, proč je čínská ocel tak levná, je to, že tamní podniky nemusely v posledních letech tolik investovat do ekologických opatření,“ potvrdil analytik společnosti Next Finance Jiří Cihlář.

Zástupci hutních podniků už začali jednat s vládou. Měla by vzniknout speciální pracovní skupina, která se bude situací v českém ocelářství zabývat. „Požádali jsme Evropskou komisi, aby v případě, že udělí Číně statut tržní ekonomiky, nějakým rozumným způsobem ochránila české ocelářství,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek z ČSSD.

Řešením by mohla být antidumpingová cla

Možným řešením je zachování takzvaných antidumpingových cel, což by podle Mládka znamenalo odklad dopadu o pět let. Analytik společnosti Colosseum František Bostl vysvětlil, že Evropská unie nově používá antidumpingová cla například na dovoz za studena válcované oceli z Ruska a právě z Číny. „V případě Ruska se jedná o dodatečnou daň 26 procent, v případě Číny 16 procent,“ řekl Bostl. Významná část těchto opatření na ochranu evropských ocelářů má však vypršet v roce 2020.

Levná čínská ocel neohrožuje jen Česko, ale také Velkou Británii, Německo, Francii nebo Polsko. Za deset dnů se chystá v Bruselu demonstrace, na kterou mají přijet protestovat oceláři z celé Evropy. Chystají se tam i odboráři z ArcelorMittal Ostrava, Třineckých železáren a společnosti Vítkovice Steel. Konkrétně z Třineckých železáren vyrazí do Bruselu dva autobusy zaměstnanců.

Oceláři pojedou protestovat do Bruselu

„Čína je teď tématem číslo jedna. Lidé mají oprávněné obavy. Zatím zakázky naplňujeme, ale uvidíme, jak to bude dál,“ uvedl ocelář Jiří Korous, který pracuje přes třicet let v Třineckých železárnách.

Evropská unie, stejně jako další členové Světové obchodní organizace, musí o Číně rozhodnout do letošního prosince. Čína je členem této organizace od roku 2001. Při svém vstupu přijala na 15 let statut netržní ekonomiky, který právě v prosinci vyprší.

Podle analytika pražské burzy Ondřeje Surky je pravděpodobné, že Evropská komise doporučí, aby se Čína stala tržní ekonomikou. „Evropské země si nechtějí rozházet vztahy s Čínou, proti vystupuje otevřeně pouze Itálie. Bude to však dlouhý proces, který může trvat tři až pět let,“ řekl analytik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 3 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 14 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...