Kontrolní hlášení u daně z přidané hodnoty (DPH), které budou muset plátci podávat od ledna, se zaměřuje na daňové úniky za 50 až 60 miliard korun ročně, uvedl šéf Finanční správy ČR Martin Janeček. Celkové daňové úniky na DPH přitom v Česku činí zhruba osmdesát miliard korun. Opoziční ODS ale tvrdí, že kontrolní hlášení poškodí samotné podnikatele – její návrh na odložení zákona nicméně vláda odmítla.
Kontrolní hlášení u DPH zachytí úniky v hodnotě až 60 miliard, tvrdí šéf finanční správy
Zavedení kontrolního hlášení by přitom mělo podle finanční správy zvýšit daňové příjmy v řádech miliard korun ročně. Někteří podnikatelé opatření kritizují kvůli zvýšení administrativní zátěže, což finanční správa odmítá.
Pokud je nějaký odpor k tomuto opatření, tak je třeba jej hledat v těch 50 až 60 miliardách daňových úniků, na které opatření míří.
Ministr financí Andrej Babiš již dříve uvedl, že zavedení kontrolních hlášení bude z hlediska očekávání výběrů daní podstatně důležitější než připravovaná elektronická evidence tržeb. U té přitom jeho ministerstvo očekává zvýšení daňových příjmů o zhruba 12 miliard korun.
Konec daňových úniků?
Kontrolní hlášení k DPH jsou jedním z nástrojů, které mají zabránit daňovým únikům. Jejich cílem od příštího roku je, aby finanční úřady získaly informace o vybraných transakcích plátců DPH, a tím rychlejší informace o možném daňovém úniku.
Díky kontrolnímu hlášení mohou finanční úřady například porovnávat trendy, srovnávat data a nalézat odchylky ve výkazech daného plátce proti obdobným společnostem, a tím lépe zacílit daňové kontroly.
Podnikatelé povinnost kritizují kvůli nárůstu administrativy. Hlášení vycházejí z evidence, kterou plátci musejí už podle platného zákona vést. Janeček tak zároveň odmítl, že by kontrolním hlášením stát získával nějaké osobní citlivé informace. „Ten nástroj je namířený jen na plátce DPH a nezjistíme z něj druh plnění. Zjistíme jen, že jeden plátce dodal jinému plátci zboží nebo služby. Nic jiného z toho zjistitelné není. To mimochodem dokazuje i formulář kontrolního hlášení,“ uvedl Janeček.
Generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová vedle administrativní zátěže také poukazuje na neznalost praxe malých podnikatelů. Podle zákona totiž musí firma na výzvu finanční správy reagovat do pěti dnů, problém je ale v tom, že malí podnikatelé mívají pouze jednu účetní, a to navíc často na externí úvazek. Ta může být nemocná nebo třeba na dovolené. Asociace proto podle Svobodové usiluje o prodloužení lhůty na 15 dní.
GALERIE
Kontrolní hlášení DPH
Šéf finanční správy zároveň dodal, že na tyto informace má jeho úřad již dnes při daňových kontrolách ze zákona právo a navíc je firmy ve svých účetních systémech musí vést. Objektivně tak podle Janečka kontrolní hlášení vyžaduje od firem jen úpravu účetního softwaru. „Rok již máme toto opatření v zákoně. Není tedy pravda, že by se na to veřejnost nemohla připravit,“ uvedl dále Janeček. Navíc finanční správa podle něj sama informuje plátce DPH o kontrolním hlášení.
Ani senátoři nejsou pro
Podle skupiny senátorů, kteří minulý týden podali ústavní stížnost, kontrolní hlášení představují průlom do ochrany soukromí v podobě sběru citlivých údajů o velmi široké skupině obyvatel. A to i těch, kterých se daň z přidané hodnoty vlastně ani netýká. Další problém spatřují senátoři v podobě přenesení „obrovských pravomocí“ na úředníky finanční správy.
A vadí jim také to, že v případě, že někdo udělá při hlášení chybu, musí ji do pěti dnů napravit, jinak dostává automaticky pokutu. To by v praxi pro řadu podnikatelů podle nich znamenalo to, že by vlastně nemohli ani nikam odjet, aniž by ohrozili svou firmu.
To, co nejvíc vadí menším firmám, je to, že ten zákon byl zřejmě připraven lidmi z korporací, kteří neznají reálný život v malých firmách. Malým podnikatelům totiž vadí velmi krátké lhůty na dotaz finanční správy a pochopitelně vysoké sankce.
Zásadně proti je také ODS. „Stát bude získávat informace, které nepotřebuje. Bude znát každou fakturu, tedy i cenovou politiku firem platících DPH. Fakticky tak končí obchodní tajemství,“ uvedl její předseda Petr Fiala.
Finanční úřad
Celkově se týká povinnost zhruba 550 tisíc plátců, z toho 380 tisíc jich již finanční správa SMS zprávou, datovou schránkou nebo e-mailem informovala. Další plátci dostávají informace na finančních úřadech.
Janeček dále upozornil, že loni plátci DPH uplatňovali odpočty DPH za 1,322 bilionu korun. Zároveň stát loni na odpočtech vyplatil 308 miliard korun, přičemž celkové inkaso DPH bylo zhruba 320 miliard korun. „Kontrolní hlášení tento tok finančních prostředků zkontroluje,“ uvedl šéf finanční správy.
S ohledem na spuštění kontrolních hlášení rovněž finanční správa buduje analytické centrum, které zaměstná asi 50 lidí. Kontrolními hlášeními a možnými vazbami mezi firmami kvůli podvodům se budou zabývat asi dvě třetiny z celkového počtu analytiků. „Přístup ke kontrolnímu hlášení bude mít pár vyhrazených pracovníků. Ti budou vyhodnocovat data za celou ČR a při detekci karuselu budou posílat informace příslušným finančním úřadům. Budou mít prověrku na stupeň důvěrné,“ uvedl již dříve Janeček.