Pověst Volkswagenu má zachránit Matthias Müller, šéf divize Porsche

Do čela německého automobilového koncernu Volkswagen byl jmenován Matthias Müller, který doposud řídil dceřinou společnost Porsche. Firma to oznámila po několikahodinovém zasedání své dozorčí rady. Dvaašedesátiletý Müller ve funkci generálního ředitele nahradí Martina Winterkorna, jenž ve středu odstoupil kvůli skandálu s podvody při měření emisí u naftových vozů. Nového šéfa má i mladoboleslavská Škoda Auto.

„Mým nejnaléhavějším úkolem je obnovit důvěru ve skupinu Volkswagen,“ prohlásil Müller. Slíbil, že zajistí maximální transparentnost a bude usilovat o to, aby společnost plnila stanovené normy nejlépe z celého automobilového průmyslu. Vyjádřil také naději, že Volkswagen vyjde z této krize silnější než kdy dříve.

Změny, kterými Volkswagen reaguje na skandál kolem emisí, se dotknou i české součásti Škoda Auto. Její šéf Winfried Vahland (58) od listopadu povede aktivity koncernu v USA, Kanadě a Mexiku a v čele mladoboleslavského podniku jej nahradí Bernhard Maier (55). Ten dosud působil ve funkci šéfa odbytu značky Porsche.

Aktivity Volkswagenu v samotných Spojených státech, kde celý skandál začal, dál povede Michael Horn. Ten se dnes za aféru omluvil zákazníkům, veřejnosti, úřadům i investorům a požádal je, aby dali Volkswagenu možnost napravit škody a získat zpět jejich důvěru.

Společnost po zasedání dozorčí rady sdělila, že nezávislým vyšetřováním případu pověří některou z amerických právnických firem. Chce také propustit zatím blíže neurčený počet manažerů a zavést decentralizovanější strukturu se zeštíhleným řízením. Navrhované změny bude posuzovat mimořádná valná hromada, kterou společnost naplánovala na 9. listopadu do Berlína.

„Jeho jmenování je krokem k očistě,“ komentoval Müllerovo jmenování analytik banky LBBW Frank Biller. Jiní ekonomové ale tvrdí, že Volkswagen znovu promeškal příležitost, a poukazují na jeho věk. „Už jen kvůli věku nebude moci vést společnost ani deset let. To znamená, že v dohledné budoucnosti se znovu objeví debaty o nástupnictví," řekl Henning Gebhardt z Deutsche Bank.

„Müller je dobrou volbou, ačkoli může být považován pouze za přechodného generálního ředitele, dokud si další interní kandidáti, jako například šéf značky Volkswagen Diess, nevyslouží své ostruhy," komentoval analytik Evercore ISI Arndt Ellinghorst.

Podle autobloggera Jana Blažka je ale celé dění kolem Volkswagenu v posledních dnech bouře ve sklenici vody. „Rozhodně si nemyslím, že by Volkswagen na tuto kauzu dojel. Ta personální změna byla žádaná..., a pokud se novým šéfem stane Mathias Müller, tak to je opravdu zdatný manažer,“ komentoval Blažek ještě před rozhodnutím rady s tím, že VW podle něj i přes tyto těžké časy zůstane lídrem automobilového průmyslu.

Podvodný software má 11 milionů aut

Skandál kolem německé automobilky vypukl minulý týden, když americké úřady obvinily firmu z toho, že ve Spojených státech vybavila téměř půl milionu aut zařízením pro obcházení emisních testů. Sám Volkswagen posléze přiznal, že tento software instaloval do celkem 11 milionů svých vozů. Firmě za to v USA hrozí pokuta až 18 miliard dolarů (436 miliard korun) a začalo tam proti ní trestní vyšetřování.

Aféra s naftovými motory EA 189 se navíc rozšířila i do Evropy, kdy německý ministr dopravy Alexander Dobrindt uvedl, že automobilka nemanipulovala s emisním měřením pouze u amerických aut, ale problém se údajně týká i evropských motorů. Neví se ale, o kolik vozů přesně jde. Evropská komise tak vyzvala všechny státy Evropské unie, aby zahájily vlastní vyšetřování manipulací s emisními testy.

Falšování údajů o emisích se netýká pouze osobních vozů, ale i lehkých nákladních aut. Podle agentury Reuters to řekl německý ministr dopravy Alexander Dobrindt.

Norská policie  oznámila, že zahájí vyšetřování, zda celý skandál VW neporušuje tamní zákony. Mimo jiné chce zjistit, zda vozy s naftovým motorem, u kterých bylo možné manipulovat s emisními měřeními, byly dovážené i do Norska. Francie vedle toho informovala, že se na pozadí aféry rozhodla od příštího týdne náhodně testovat auta všech výrobců, která se v zemi prodávají.

Stovka vozidel ke kontrole ve Francii bude vybírána losováním a na vyhodnocení testů bude dohlížet nezávislá komise, upřesnila francouzská ministryně životního prostředí Ségolene Royalová.

Motory ve škodovkách

Problémové automobily by tak mohly být i mezi českými řidiči. Podle údajů Svazu dovozců automobilů a automobilek se v letech 2009 až 2013 prodalo v Česku více než 150 tisíc vozů s naftovými motory, přičemž značná část z nich disponovala agregátorem TDI typu EA 189, kterého se kauza dotýká.

Je to trochu hon na čarodějnice. Ta aféra se nafukuje až příliš.
Michal Štengl
šéfredaktor magazínu Transport a logistika

„Motory přijdou do Škody z Polska, Maďarska nebo Německa a tak, jak přijdou, se montují,“ uvedl Kulhánek s tím, že to podstatné je něco jiného – zda v době, kdy se tyto motory v Evropě montovaly, splňovaly evropská (nikoli americká) emisní kritéria Euro 4 nebo Euro 5.

České ministerstvo dopravy je nicméně připravené svolat do servisu majitele aut značky Volkswagen i Škoda. Rezort ale zatím nemá konkrétní údaje o počtu vozidel, kterých by se revize týkala, i když si informace od výrobců vyžádalo. Návštěva servisu pak ale pro řidiče nebude povinná a motorista bude moci nezkontrolovaným autem dál jezdit. Náklady spojené s kontrolou i svoláním akce prý bude hradit výrobce.

„Myslím si, že do servisu ve finále nepojede téměř nikdo,“ dodává Blažek s tím, že obecně se svolávacích akcí, a to i v mnohem závažnějších situacích, účastní poměrně málo řidičů.

Země původu akcionářů firmy Volkswagen
Zdroj: bloomberg.com

Akcie VW zažily největší propad od finanční krize

Akcie Volkswagenu se kvůli skandálu od minulého pátku propadly o více než 33 procent. Zažily tak nejhorší týden od vrcholu světové finanční krize v říjnu 2008, kdy zkrachovala americká investiční banka Lehman Brothers. Tržní hodnota Volkswagenu se v důsledku skandálu snížila asi o 27 miliard eur (více než 730 miliard Kč).

Ztráty akcionářů Volkswagenu jsou ale tak obrovské, že někteří z nich uvažují i o žalobě na samotnou společnost. „Máme klienty, kteří se nevyhnutelně budou velmi důkladně zajímat o možnost vznést nárok na odškodnění akcionářů,“ dodává advokát Stewarts Law Clive Zietman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 4 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...