Pověst Volkswagenu má zachránit Matthias Müller, šéf divize Porsche

Do čela německého automobilového koncernu Volkswagen byl jmenován Matthias Müller, který doposud řídil dceřinou společnost Porsche. Firma to oznámila po několikahodinovém zasedání své dozorčí rady. Dvaašedesátiletý Müller ve funkci generálního ředitele nahradí Martina Winterkorna, jenž ve středu odstoupil kvůli skandálu s podvody při měření emisí u naftových vozů. Nového šéfa má i mladoboleslavská Škoda Auto.

„Mým nejnaléhavějším úkolem je obnovit důvěru ve skupinu Volkswagen,“ prohlásil Müller. Slíbil, že zajistí maximální transparentnost a bude usilovat o to, aby společnost plnila stanovené normy nejlépe z celého automobilového průmyslu. Vyjádřil také naději, že Volkswagen vyjde z této krize silnější než kdy dříve.

Změny, kterými Volkswagen reaguje na skandál kolem emisí, se dotknou i české součásti Škoda Auto. Její šéf Winfried Vahland (58) od listopadu povede aktivity koncernu v USA, Kanadě a Mexiku a v čele mladoboleslavského podniku jej nahradí Bernhard Maier (55). Ten dosud působil ve funkci šéfa odbytu značky Porsche.

Aktivity Volkswagenu v samotných Spojených státech, kde celý skandál začal, dál povede Michael Horn. Ten se dnes za aféru omluvil zákazníkům, veřejnosti, úřadům i investorům a požádal je, aby dali Volkswagenu možnost napravit škody a získat zpět jejich důvěru.

Společnost po zasedání dozorčí rady sdělila, že nezávislým vyšetřováním případu pověří některou z amerických právnických firem. Chce také propustit zatím blíže neurčený počet manažerů a zavést decentralizovanější strukturu se zeštíhleným řízením. Navrhované změny bude posuzovat mimořádná valná hromada, kterou společnost naplánovala na 9. listopadu do Berlína.

„Jeho jmenování je krokem k očistě,“ komentoval Müllerovo jmenování analytik banky LBBW Frank Biller. Jiní ekonomové ale tvrdí, že Volkswagen znovu promeškal příležitost, a poukazují na jeho věk. „Už jen kvůli věku nebude moci vést společnost ani deset let. To znamená, že v dohledné budoucnosti se znovu objeví debaty o nástupnictví," řekl Henning Gebhardt z Deutsche Bank.

„Müller je dobrou volbou, ačkoli může být považován pouze za přechodného generálního ředitele, dokud si další interní kandidáti, jako například šéf značky Volkswagen Diess, nevyslouží své ostruhy," komentoval analytik Evercore ISI Arndt Ellinghorst.

Podle autobloggera Jana Blažka je ale celé dění kolem Volkswagenu v posledních dnech bouře ve sklenici vody. „Rozhodně si nemyslím, že by Volkswagen na tuto kauzu dojel. Ta personální změna byla žádaná..., a pokud se novým šéfem stane Mathias Müller, tak to je opravdu zdatný manažer,“ komentoval Blažek ještě před rozhodnutím rady s tím, že VW podle něj i přes tyto těžké časy zůstane lídrem automobilového průmyslu.

Podvodný software má 11 milionů aut

Skandál kolem německé automobilky vypukl minulý týden, když americké úřady obvinily firmu z toho, že ve Spojených státech vybavila téměř půl milionu aut zařízením pro obcházení emisních testů. Sám Volkswagen posléze přiznal, že tento software instaloval do celkem 11 milionů svých vozů. Firmě za to v USA hrozí pokuta až 18 miliard dolarů (436 miliard korun) a začalo tam proti ní trestní vyšetřování.

Aféra s naftovými motory EA 189 se navíc rozšířila i do Evropy, kdy německý ministr dopravy Alexander Dobrindt uvedl, že automobilka nemanipulovala s emisním měřením pouze u amerických aut, ale problém se údajně týká i evropských motorů. Neví se ale, o kolik vozů přesně jde. Evropská komise tak vyzvala všechny státy Evropské unie, aby zahájily vlastní vyšetřování manipulací s emisními testy.

Falšování údajů o emisích se netýká pouze osobních vozů, ale i lehkých nákladních aut. Podle agentury Reuters to řekl německý ministr dopravy Alexander Dobrindt.

Norská policie  oznámila, že zahájí vyšetřování, zda celý skandál VW neporušuje tamní zákony. Mimo jiné chce zjistit, zda vozy s naftovým motorem, u kterých bylo možné manipulovat s emisními měřeními, byly dovážené i do Norska. Francie vedle toho informovala, že se na pozadí aféry rozhodla od příštího týdne náhodně testovat auta všech výrobců, která se v zemi prodávají.

Stovka vozidel ke kontrole ve Francii bude vybírána losováním a na vyhodnocení testů bude dohlížet nezávislá komise, upřesnila francouzská ministryně životního prostředí Ségolene Royalová.

Motory ve škodovkách

Problémové automobily by tak mohly být i mezi českými řidiči. Podle údajů Svazu dovozců automobilů a automobilek se v letech 2009 až 2013 prodalo v Česku více než 150 tisíc vozů s naftovými motory, přičemž značná část z nich disponovala agregátorem TDI typu EA 189, kterého se kauza dotýká.

Je to trochu hon na čarodějnice. Ta aféra se nafukuje až příliš.
Michal Štengl
šéfredaktor magazínu Transport a logistika

„Motory přijdou do Škody z Polska, Maďarska nebo Německa a tak, jak přijdou, se montují,“ uvedl Kulhánek s tím, že to podstatné je něco jiného – zda v době, kdy se tyto motory v Evropě montovaly, splňovaly evropská (nikoli americká) emisní kritéria Euro 4 nebo Euro 5.

České ministerstvo dopravy je nicméně připravené svolat do servisu majitele aut značky Volkswagen i Škoda. Rezort ale zatím nemá konkrétní údaje o počtu vozidel, kterých by se revize týkala, i když si informace od výrobců vyžádalo. Návštěva servisu pak ale pro řidiče nebude povinná a motorista bude moci nezkontrolovaným autem dál jezdit. Náklady spojené s kontrolou i svoláním akce prý bude hradit výrobce.

„Myslím si, že do servisu ve finále nepojede téměř nikdo,“ dodává Blažek s tím, že obecně se svolávacích akcí, a to i v mnohem závažnějších situacích, účastní poměrně málo řidičů.

Země původu akcionářů firmy Volkswagen
Zdroj: bloomberg.com

Akcie VW zažily největší propad od finanční krize

Akcie Volkswagenu se kvůli skandálu od minulého pátku propadly o více než 33 procent. Zažily tak nejhorší týden od vrcholu světové finanční krize v říjnu 2008, kdy zkrachovala americká investiční banka Lehman Brothers. Tržní hodnota Volkswagenu se v důsledku skandálu snížila asi o 27 miliard eur (více než 730 miliard Kč).

Ztráty akcionářů Volkswagenu jsou ale tak obrovské, že někteří z nich uvažují i o žalobě na samotnou společnost. „Máme klienty, kteří se nevyhnutelně budou velmi důkladně zajímat o možnost vznést nárok na odškodnění akcionářů,“ dodává advokát Stewarts Law Clive Zietman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 20 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 21 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...