Pověst Volkswagenu má zachránit Matthias Müller, šéf divize Porsche

Do čela německého automobilového koncernu Volkswagen byl jmenován Matthias Müller, který doposud řídil dceřinou společnost Porsche. Firma to oznámila po několikahodinovém zasedání své dozorčí rady. Dvaašedesátiletý Müller ve funkci generálního ředitele nahradí Martina Winterkorna, jenž ve středu odstoupil kvůli skandálu s podvody při měření emisí u naftových vozů. Nového šéfa má i mladoboleslavská Škoda Auto.

„Mým nejnaléhavějším úkolem je obnovit důvěru ve skupinu Volkswagen,“ prohlásil Müller. Slíbil, že zajistí maximální transparentnost a bude usilovat o to, aby společnost plnila stanovené normy nejlépe z celého automobilového průmyslu. Vyjádřil také naději, že Volkswagen vyjde z této krize silnější než kdy dříve.

Změny, kterými Volkswagen reaguje na skandál kolem emisí, se dotknou i české součásti Škoda Auto. Její šéf Winfried Vahland (58) od listopadu povede aktivity koncernu v USA, Kanadě a Mexiku a v čele mladoboleslavského podniku jej nahradí Bernhard Maier (55). Ten dosud působil ve funkci šéfa odbytu značky Porsche.

Aktivity Volkswagenu v samotných Spojených státech, kde celý skandál začal, dál povede Michael Horn. Ten se dnes za aféru omluvil zákazníkům, veřejnosti, úřadům i investorům a požádal je, aby dali Volkswagenu možnost napravit škody a získat zpět jejich důvěru.

Společnost po zasedání dozorčí rady sdělila, že nezávislým vyšetřováním případu pověří některou z amerických právnických firem. Chce také propustit zatím blíže neurčený počet manažerů a zavést decentralizovanější strukturu se zeštíhleným řízením. Navrhované změny bude posuzovat mimořádná valná hromada, kterou společnost naplánovala na 9. listopadu do Berlína.

„Jeho jmenování je krokem k očistě,“ komentoval Müllerovo jmenování analytik banky LBBW Frank Biller. Jiní ekonomové ale tvrdí, že Volkswagen znovu promeškal příležitost, a poukazují na jeho věk. „Už jen kvůli věku nebude moci vést společnost ani deset let. To znamená, že v dohledné budoucnosti se znovu objeví debaty o nástupnictví," řekl Henning Gebhardt z Deutsche Bank.

„Müller je dobrou volbou, ačkoli může být považován pouze za přechodného generálního ředitele, dokud si další interní kandidáti, jako například šéf značky Volkswagen Diess, nevyslouží své ostruhy," komentoval analytik Evercore ISI Arndt Ellinghorst.

Podle autobloggera Jana Blažka je ale celé dění kolem Volkswagenu v posledních dnech bouře ve sklenici vody. „Rozhodně si nemyslím, že by Volkswagen na tuto kauzu dojel. Ta personální změna byla žádaná..., a pokud se novým šéfem stane Mathias Müller, tak to je opravdu zdatný manažer,“ komentoval Blažek ještě před rozhodnutím rady s tím, že VW podle něj i přes tyto těžké časy zůstane lídrem automobilového průmyslu.

Podvodný software má 11 milionů aut

Skandál kolem německé automobilky vypukl minulý týden, když americké úřady obvinily firmu z toho, že ve Spojených státech vybavila téměř půl milionu aut zařízením pro obcházení emisních testů. Sám Volkswagen posléze přiznal, že tento software instaloval do celkem 11 milionů svých vozů. Firmě za to v USA hrozí pokuta až 18 miliard dolarů (436 miliard korun) a začalo tam proti ní trestní vyšetřování.

Aféra s naftovými motory EA 189 se navíc rozšířila i do Evropy, kdy německý ministr dopravy Alexander Dobrindt uvedl, že automobilka nemanipulovala s emisním měřením pouze u amerických aut, ale problém se údajně týká i evropských motorů. Neví se ale, o kolik vozů přesně jde. Evropská komise tak vyzvala všechny státy Evropské unie, aby zahájily vlastní vyšetřování manipulací s emisními testy.

Falšování údajů o emisích se netýká pouze osobních vozů, ale i lehkých nákladních aut. Podle agentury Reuters to řekl německý ministr dopravy Alexander Dobrindt.

Norská policie  oznámila, že zahájí vyšetřování, zda celý skandál VW neporušuje tamní zákony. Mimo jiné chce zjistit, zda vozy s naftovým motorem, u kterých bylo možné manipulovat s emisními měřeními, byly dovážené i do Norska. Francie vedle toho informovala, že se na pozadí aféry rozhodla od příštího týdne náhodně testovat auta všech výrobců, která se v zemi prodávají.

Stovka vozidel ke kontrole ve Francii bude vybírána losováním a na vyhodnocení testů bude dohlížet nezávislá komise, upřesnila francouzská ministryně životního prostředí Ségolene Royalová.

Motory ve škodovkách

Problémové automobily by tak mohly být i mezi českými řidiči. Podle údajů Svazu dovozců automobilů a automobilek se v letech 2009 až 2013 prodalo v Česku více než 150 tisíc vozů s naftovými motory, přičemž značná část z nich disponovala agregátorem TDI typu EA 189, kterého se kauza dotýká.

Je to trochu hon na čarodějnice. Ta aféra se nafukuje až příliš.
Michal Štengl
šéfredaktor magazínu Transport a logistika

„Motory přijdou do Škody z Polska, Maďarska nebo Německa a tak, jak přijdou, se montují,“ uvedl Kulhánek s tím, že to podstatné je něco jiného – zda v době, kdy se tyto motory v Evropě montovaly, splňovaly evropská (nikoli americká) emisní kritéria Euro 4 nebo Euro 5.

České ministerstvo dopravy je nicméně připravené svolat do servisu majitele aut značky Volkswagen i Škoda. Rezort ale zatím nemá konkrétní údaje o počtu vozidel, kterých by se revize týkala, i když si informace od výrobců vyžádalo. Návštěva servisu pak ale pro řidiče nebude povinná a motorista bude moci nezkontrolovaným autem dál jezdit. Náklady spojené s kontrolou i svoláním akce prý bude hradit výrobce.

„Myslím si, že do servisu ve finále nepojede téměř nikdo,“ dodává Blažek s tím, že obecně se svolávacích akcí, a to i v mnohem závažnějších situacích, účastní poměrně málo řidičů.

Země původu akcionářů firmy Volkswagen
Zdroj: bloomberg.com

Akcie VW zažily největší propad od finanční krize

Akcie Volkswagenu se kvůli skandálu od minulého pátku propadly o více než 33 procent. Zažily tak nejhorší týden od vrcholu světové finanční krize v říjnu 2008, kdy zkrachovala americká investiční banka Lehman Brothers. Tržní hodnota Volkswagenu se v důsledku skandálu snížila asi o 27 miliard eur (více než 730 miliard Kč).

Ztráty akcionářů Volkswagenu jsou ale tak obrovské, že někteří z nich uvažují i o žalobě na samotnou společnost. „Máme klienty, kteří se nevyhnutelně budou velmi důkladně zajímat o možnost vznést nárok na odškodnění akcionářů,“ dodává advokát Stewarts Law Clive Zietman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 9 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.